Praha - Celkem 14 ze 34 účastnických fondů penzijního spoření mělo za loňský rok záporný výnos. Inflaci porazilo 13 fondů, reálné zhodnocení přinesly fondy dynamické či vyvážené, tedy ty, které investují do akcií. Ti, kdo mají peníze v konzervativních nebo dluhopisových účastnických fondech, skončili většinou v minusu. Vyplývá to z analýzy portálu Peníze.cz.
V účastnických fondech doplňkového penzijního spoření loni za tři čtvrtletí přibylo podle dat Asociace penzijních společností 129.000 účastníků, celkem si jich spořilo na konci září 1,41 milionu. Objem jejich příspěvků vzrostl na 94,6 miliardy Kč.
Akciové fondy se v roce 2021 dostaly přes desetiprocentní zhodnocení, některé přidaly až čtvrtinu. Vítězem roku 2021 se stal akciový fond od penzijní společnosti Uniqa, který měl téměř čtvrtinové zhodnocení. Čtveřice dynamických účastnických fondů skončila v plusu přes dvacet procent. Na druhém místě byl Conseq Globální akciový (23,4 procenta), následovaly ČSOB Dynamický (22,4 procenta) a NN Růstový (21,65 procenta).
Za ztráty konzervativních nebo dluhopisových účastnických fondů mohou rostoucí úrokové sazby, které Česká národní banka rychle zvedala ve druhé polovině roku. Tím klesla hodnota dříve nakoupených dluhopisů, které si fondy pořídily ještě s nižšími úroky.
"Kdo chtěl loni větší výnos, musel kvůli inflaci podstoupit vyšší riziko a investovat do akciových instrumentů. Ztrácely například fondy zaměřené na státní dluhopisy s delší splatností kvůli růstu základních úrokových sazeb ČR," řekl dnes ČTK investiční stratég Jan Sušánka ze společnosti Sušánka & partneři. Fondy zaměřené na Asii měly podle něj nejhorší výnos z důvodu regulace státem některých soukromých sektorů a kvůli problémům realitní společnosti Evergrande.
Analýza vychází z inflace k listopadu 2021, která činila 3,5 procenta, její trend však byl rostoucí. Výnosy fondů jsou očištěné od poplatků, které si penzijní společnosti za správu peněz berou. Výnosem se myslí zhodnocení uložených peněz, kterého penzijní společnosti dosáhnou investováním do akcií nebo třeba dluhopisů. O zmíněné zhodnocení se zvyšují či snižují všechny peníze účastníků, tedy jak jejich vlastní úspory, tak i příspěvky od státu a případné příspěvky od zaměstnavatelů.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
