Nová právní úprava EU zvyšuje cíl redukce emisí do roku 2030 ze 40 % na nejméně 55 % v porovnání s hodnotami z roku 1990. S pomocí zachycování uhlíku by emise mohly klesnout až o 57 %.
Evropský parlament schválil nařízení, na jehož znění se v dubnu dohodli poslanci se zástupci členských států, poměrem hlasování 442 (pro): 203 (proti): 51 (zdrželo se hlasování). Právní rámec EU pro klima převádí politický příslib Zelené dohody pro Evropu o dosažení klimatické neutrality v unii do roku 2050 na právní závazek. Nová právní úprava zároveň poskytuje evropským občanům a podnikům právní jistotu a předvídatelnost, aby se mohli řádně připravit na přechod ke klimatické neutralitě. Po roce 2050 by EU měla usilovat o dosažení záporných emisí.
Ambicióznější cíl pro rok 2030
Současný cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40 % v porovnání s rokem 1990 by měl být podle nového nařízení pro klima zvýšen alespoň na 55 %. Chystaný návrh Evropské komise týkající se nařízení o využívání půdy a lesnictví (LULUCF), jehož cílem je regulace emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy a změnách ve využívání půdy a lesnictví, by měl podpořit zachycování uhlíku v EU, a fakticky tak zvýšit cíl snížení emisí do roku 2030 až na 57 %.
Rozpočet na emise skleníkových plynů pro stanovení cíle na rok 2040
Komise by měla navrhnout střednědobý cíl unie v oblasti redukce emisí do roku 2040, a to do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení v roce 2023 provedeného v rámci pařížské dohody. V souladu s návrhem EP zveřejní exekutiva odhad maximálního množství emisí skleníkových plynů, které mohou být v EU vypuštěny, aniž by byly ohroženy závazky unie vyplývající z této dohody. Toto množství, označované také jako rozpočet EU na emise skleníkových plynů, by mělo být jedním z kritérií pro stanovení nového cíle pro rok 2040.
Do 30. září 2023 a poté každých pět let posoudí komise společný pokrok všech zemí EU. Hodnocení se rovněž zaměří na soulad vnitrostátních opatření s cílem EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.
Evropská vědecká poradní rada
Za účelem poskytování nezávislého vědeckého poradenství se poslancům podařilo prosadit zřízení Evropské vědecké poradní rady pro změnu klimatu. Nový orgán bude pověřen monitorováním dosaženého pokroku a posouzením souladu politik EU v rámci klimatického nařízení a mezinárodními závazky unie.
Dohodu schválenou Evropským parlamentem by měla brzy schválit Rada (ministrů) EU. Nařízení bude poté vyhlášeno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost po dvaceti dnech. Dne 14. července plánuje Evropská komise zveřejnit sérii návrhů, které unii umožní dosáhnout ambicióznějšího cíle snížení emisí do roku 2030.
