Říše hub je početná. Zahrnuje nejen houby lesní, nýbrž i drobnohledné plísně a kvasinky (mikromycety). Naštěstí jen menšina z nich se chová vůči nám a zvířatům nepřátelsky. Některé produkují jedy, jiné zabíjejí plazy, ptáky i hmyz. Další napadají kůži, na které malují coby vandalové svá patologická graffiti, vlasy, nehty, sliznice a stále častěji i vnitřní orgány nebo vyvolávají alergie. Odhaduje se, z celkového počtu 250 000 druhů se jen 100 druhů chová vysloveně nepřátelsky a škodí člověku.

Plísně a kvasinky jsou všude. Jejich podhoubí (mycelium) postrádá na rozdíl od jiných rostlin zelené barvivo - chlorofyl. Daří se jim docela dobře tam kde je vlhko, teplo a tma. Mykózy jsou nakažlivé (infekční) nemoci, přenosné na různé hostitele. Začínají průnikem podhoubí (mycelia) do rohovinové vrstvy různých tkání. Inkubační doba může být různě dlouhá. U plosek a meziprstí nohou zasažených plísní se pohybuje od 30 do 90 dnů. Plísně napadající kůži, vlasy a nehty nazýváme dermatofyty. Kvasinky sice nepatří k běžné střevní flóře, jsou však s to přežívat v zažívacím traktu po určitou dobu. Jakmile přestoupí např. vlivem úplavice cukrové neboli diabetu jejich počet ve stolici či moči 1000 zárodků v 1 ml, mohou se stát příčinou systémových kandidóz, které postihnou většinu vnitřních orgánů. Jaké jsou příznaky? Mykózy kůže a sliznic často napodobují jiné kožní nemoci tak věrně, že je někteří pro tuto schopnost nazývají „opicemi“ nemocí. První příznaky mykóz jsou nenápadné a snadno uniknou pozornosti. K varovným příznakům patří spíše svědění, které ovšem signalizuje i jiná kožní onemocnění. Na plísňovou infekci pomýšlíme vždy, když se na ní začínají manifestovat svědivé, mapovité či girlandovité plošky, které se na periferii olupují se subjektivním pocitem hojení v centru. Mezi nejčastější mykotická onemocnění nemocnění kůže patří postižení meziprstí na noze. První příznaky začínají mezi čtvrtým a pátým prstem u nohou. Kromě bělavých šupinek rohoviny tu spatříme i drobné trhlinky. Postižená místa celkem „příjemně svědí“. Svádějí k vytírání froté ručníky, jimiž se posléze přenáší infekce na odlehlejší tělesné partie do rozkroku a podpaží. Lokalizace v meziprstí jsou epidemiologicky nejzávažnější. Představují nevyčerpatelný zdroj podhoubím prorostlých šupin kůže, kvasinek a bakterií. Onemocnění signalizuje také „mrtvolný“ puch, který nutí zejména ženy, aby s tímto problémem něco činily. Často se také objevuje postižení plosek, tzv. „atletická noha", podle sportovců, kteří jsou často postiženi při dlouhodobém pobytu v zapařené sportovní obuvi. Stejně tak mohou být postiženy ruce s obrazem drobného šupení na dlaních a někdy tvorbou drobných puchýřků i kůže těla, kde plíseň tvoří různě velká, ostře ohraničená ložiska. Mykózy kůže způsobené kvasinkami se objevují především v místech vlhké zapářky (třísla, podpaží, pod prsy, kožní záhyby) a v koutcích úst. Mykóz ochlupených partií (vlasů, vousů) "utěšeně" přibývá. Infekce z koček psů a drobných hlodavců způsobují rodinné endemie, pocházející od jediného domácího zvířete. Infekce plísněmi ze zvířat postihují hlavně děti. Plísně nehtů (onychomykózy) nohou i rukou často následují postižení meziprstí. Z meziprstních prostor to bývá k nehtu palce jen krůček. Ostatní nehty podlehnou plísním s malým časovým zpožděním. Škrábání svědivých míst podporuje infekci nehtů na horních končetinách. Plesnivějící nehet na sebe upozorňuje změnou barvy, ztluštěním s pozdější podobou ulomeného rákosu na volném konci. Plísně nehtů věrně napodobuje izolovaná lupénka nehtů byť na jediné nehtové ploténce. Onychomykózy nutno odlišit při dermatózách postihujících celé tělo, toxickém působení některých látek, manipulaci s tukovými rozpouštědly, kyselinami a louhy, u ekzémů a mnoha jiných kožních chorob. Mezi běžná povrchová mykotická onemocnění kůže patří pityriáza - Pityriasis versicolor, způsobená „tukomilnou“ kvasinkou rodu Malassezia (podobně u lupů ). Projevuje se různě velikými skvrnami na kůži, jakoby postříkané bílou kávou s otrubovitým olupováním na povrchu v typické lokalizaci na hrudníku a na zádech. Slizniční mykózy (kandidózy) charakterizuje zarudnutí sliznic s tvorbou trhlin. Prvotní ložisko někdy obklopují satelitní projevy s límečkem šupinek. První pomoc Než se rozhodneme pro lékařské vyšetření, můžeme uskutečnit určitá opatření. Kůži mezi prsty nohou třeba vždy po sprchování domýt syntetickými detergenty. Vhodná jsou jen mýdla s obsahem ichthamolu, síry nebo dehtu. Pokožku je nezbytné dokonale vysušit a vyměnit ručník. V lékárnách lze zakoupit volně prodejná léčiva, což jsou ovšem pouze podpůrné prostředky. Z léčebných přísad do koupelí přichází v úvahu hypermangan. Jeho růžový roztok má dezinfekční účinky. Intenzivně odstraňuje mrtvolný zápach, který někdy mykotické infekce dolních končetin provází. U lékaře Kožní lékař podrobí mikroskopickému i kultivačnímu vyšetření kožní šupiny, vlasy či nehty. Vyžaduje však před odběrem dvoutýdenní léčebnou abstinenci. Kvůli falešně negativním výsledkům nesmí nemocní používat žádná místní ani celková protiplísňová léčiva. Výsledky mykologického vyšetření jsou k dispozici za tři až čtyři týdny. Pozitivní výsledek se správně určeným původcem je zásadním předpokladem léčby a stačí k nasazení celkové nebo místní terapie. U povrchních mykóz stačí k vyléčení afekcí malého rozsahu antimykotikum v masti, roztoku či krému (ciclopirox nebo alylamin). Celkovou léčbu tabletami doporučují lékař až při nedostatečném efektu místní terapie (terbinafin, itrakonazol, flukonazol), u mykóz rozsáhlých kožních partií a při hlubokých formách dermatomykóz. Ukázalo se, že ani nejmodernějším antimykotikům, lhostejno zda s fungicidním či fungistatickým efektem, se 100% mykologické vyléčení nedaří. Praktické zkušenosti ukazují, že u 20% - 30% onychomykóz (hlavně u osob starších 60 let) vyléčení selhává. V nehtových ploténkách starších osob tvrdošíjně přežívá Trichophyton rubrum, vzácněji Trichophyton mentagrophytes. Není-li jiného východiska, doporučuje se zcela výjimečně opět kombinovat místní i celkovou léčbu s chirurgickým sejmutím nehtů. Nověji zaváděné antimykotické laky mají jen omezenou léčebnou účinnost. Hodí se spíše k prevenci. Jen někdy jsou úspěšné u začínajících onemocnění, např. mladých sportovců, vojáků atd. Co můžete sami Nejdůležitější povinností každého občana je prevence infekcí, recidiv a reinfekcí onemocnění. Meziprstní prostory je nezbytné po každém sprchování ještě jednou „domýt“, opláchnout nadbytkem vody, šetrně osušit a vyměnit ručník. Punčochy a punčochové kalhoty lze dnes příjemně zbavit infekčních zárodků praním při teplotě 60 st. C. Tento postup se dá použít také u sportovní plátěné obuvi, krátí to však její životnost. Chemicky dezinfikovat kožené předměty, rukavice a obuv je nezbytné. Po vyléčení onychomykózy se doporučuje např. DEMYCAN spray k dezinfekci ob den. Při návštěvě sprch, saun a přátel vždy před odchodem domů se podobě ošetří vlastní bačkory a kůže plosek, včetně meziprstí. Demycan neobsahuje škodlivý formaldehyd. Je proto dobře použitelný na osušenou i zavlhlou pokožku po návštěvě koupališť a sportovních výkonech. Jeho senzibilizační potenciál je nízký. Provozovateli veřejných sportovních a hygienických zařízení, připadá morální povinnost, bránit klienty před onemocněním dezinfekci podlahových prostor střídáním dezinficienc (např. Savo prim, Orthosept P, Stericlean).

Reklama