Profesorka Radka Wildová působí od roku 1989 na Katedře primární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá oblastí rozvoje počáteční čtenářské gramotnosti a pregramotnosti. Je členkou Kolegia rektora UK, do její gesce patří koncepce a kvalita vzdělávací činnosti. Napsala několik zásadních publikací a odborných statí.
Co pro vás znamenal pandemický rok 2020?
Loňský rok před nás postavil nečekaně velkou výzvu – ukázal, že je potřeba se naučit pracovat zcela jiným způsobem, přinutil nás ve velmi krátkém čase používat a ovládat technologie, tak abychom vůbec byli schopni se potkat alespoň ve virtuálním světě. Museli jsme přijmout a osvojit si nové způsoby komunikace, nové metody předávání informací. Myslím, že uplynulý rok byl sice velmi náročný, ale z pohledu zvládnutí například nastavení distanční výuky nakonec vlastně velmi úspěšný. Oblast rozvoje počátků gramotnosti je velmi specifická, vyžaduje intenzivní kontakt mezi žákem a učitelem. Ve virtuálním prostředí toto byl zpočátku problém, a to nejen ve školách, ale i při výuce budoucích učitelů. Ve spolupráci s učiteli z praxe a vynikajícím technickým zázemím si myslím, že jsme i toto společně zvládli.
Potěšilo vás něco v tom netypickém roce?
Určitě bych ráda zmínila obrovskou radost z toho, jak se podařilo nastavit a zvládat distanční výuku našim akademikům a studentům. Nejen jejich vlastní výuku na fakultě, ale především praxe studentů ve školách. Vidět virtuální hodinu u dětí, které se teprve učí počátky čtení a psaní a jsou po dobu výuky „paní učitelkou, panem učitelem“ zcela pohlceni, byl pro mě veliký profesní i lidský zážitek. Opravdu jsem po těchto hodinách musela našim studentům upřímně zatleskat. To, co bych zřejmě bez covidové situace tak intenzivně nezažila, byla obrovská sounáležitost, spolupráce a vzájemná vstřícnost a ohleduplnost mezi lidmi, především v jarním období.
Co čekáte od budoucnosti?
Především doufám a věřím, že se situace zlepší a budeme se všichni moci vrátit do škol a do běžného života. Určitě navážeme na všechno dobré, co jsme se při zvládání mimořádné situace naučili. Jistě budeme i nadále využívat pozitivní možnosti virtuálního prostředí. Abychom se však brzy ve školách začali všichni zase společně potkávat, je nezbytné, abychom důsledně respektovali epidemická opatření a byli k sobě navzájem zodpovědní. Zároveň je třeba, abychom zůstali myšlenkově pozitivní, protože tuto situaci společně určitě zvládneme!
