Praha - Průzkumy veřejného mínění jsou zvláště v předvolebním období ostře sledovanými ukazateli politické situace. Strana, která v preferencích povyskočí k hranici potřebné pro vstup do sněmovny, se rázem dostane do centra zájmu sdělovacích prostředků, jako se to letos stalo Straně zelených. Zkušenosti z minulých voleb však ukazují, že agentury dokážou poměrně úspěšně určit dlouhodobé trendy, přesná čísla je však nutné brát s rezervou. Asi nejznámějším případem strany, která navzdory průzkumům v samotných volbách propadla, jsou Důchodci za životní jistoty (DŽJ) z roku 1998.

Při pohledu na voličské preference je třeba vzít v úvahu, jakým způsobem tato čísla vznikají a co popisují. Agentury nejčastěji zveřejňují stranické preference. Ty udávají podíl sympatizantů jednotlivých stran ze souboru všech oprávněných voličů, tedy i nerozhodnutých a těch, kteří volit nechtějí. Kromě stranických preferencí bývá publikována také volební prognóza, která je odhadem skutečného výsledku voleb; součet 100 procent tvoří předpokládaní skuteční voliči jednotlivých stran. Odhad je založen na matematickém modelu, způsob jeho konstrukce může být u různých agentur odlišný.

Reklama