Podstatnou změnou, kterou vedle samotné deregulace (postupného zvyšování) nájmu přinesl zákon o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, je mimo jiné nový režim výpovědi z nájmu. Pronajímatel může vypovědět nájem pouze z důvodů stanovených zákonem, a to buď s přivolením soudu, což byla dosud výhradní možnost, anebo nově i bez přivolení soudu.

O výpovědi bez přivolení soudu jsme pojednali dne 7. dubna 2006 samostatně v jiném příspěvku (Výpověď z nájmu bytu nově i bez přivolení soudu). Tentokrát se podíváme na nová pravidla výpovědi vyžadující přivolení soudu. Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto případech:

• a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;
• b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat;
• c) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat;
• d) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat.

Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi a výpovědní lhůta. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena nájemci. V případě výpovědi dané z důvodů, které jsme uvedli pod písmeny a), c) a d), je pronajímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací náklady, pokud nedojde k jiné dohodě. Jde-li o byt zvláštního určení (tedy byt určený pro ubytování zdravotně postižených) nebo o byt v domě zvláštního určení (tedy v domě s pečovatelskou službou nebo s komplexním zařízením pro zdravotně postižené osoby), lze vypovědět nájem ze strany pronajímatele jen po předchozím souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt zřídil, podílel se na jeho zřízení, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl byt zvláštního určení zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, lze nájem vypovědět jen na základě předchozího rozhodnutí příslušného úřadu. Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu k účelu, pro který vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který byt uvolnil, stěhovací náklady a další náklady spojené s potřebnou úpravou náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního, až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy nájemce ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce tím nejsou dotčeny. Dále soud může na návrh toho, kdo poskytl bytovou náhradu (to bude zpravidla obec), uložit pronajímateli, aby mu uhradil přiměřenou náhradu. Nájemce je povinen vyklidit byt do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování. Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů, jež jsme uvedli pod písm. a), b), c) a d), má nájemce právo na přiměřený náhradní byt, tedy na byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit. Soud však může na návrh pronajímatele z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů uvedených shora pod písm. b) a nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. (Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.) Soud může na návrh pronajímatele rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele hodných má nájemce právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo (jen) na náhradní ubytování. (Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj v tzv. svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce.) Pokud má nájemce právo na bytovou náhradu (tedy na náhradní byt nebo na náhradní ubytování), není tento nájemce povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit, dokud pro něj není odpovídající bytová náhrada zajištěna; společní nájemci mají nárok jen na jednu bytovou náhradu.

ČR právo bydlení paragrafy

Reklama