Nedělní večery na prvním programu jsou tradičně vyhrazeny původní české filmové a televizní tvorbě. Mezi řadu inscenací renomovaných tvůrců (naposled Karel Kachyňa) se tentokrát vešel i velice zajímavý projekt scénáristy Marka Epsteina a debutujícího režiséra Tomáše Krejčího "Trosečníci".

Snímek tvoří tři povídky, které spojuje, na první pohled ne tak zřejmě, téma osamělosti a odcizení. Zřetelné je to především u druhé a třetí povídky. "Bůh ví..." je klasickou duchařskou komedií o elektrikáři, jehož duch se po smrtelné nehodě vrací domů ke své rodině tak jako každý den. Až posmrtný život ukáže, že mnozí z nás, včetně hlavního hrdiny, žijeme i ten skutečný život tak trochu jako duchové. Úvodní povídka i přes svůj originální humor a skvělého Jana Třísku ve vedlejší roli je spíše předfilmem hlavního "trosečnického" tématu. To se naplno rozběhne "Pošťáckou" povídkou o nešťastném poštovním doručovateli, jehož cesta za doručením balíčku s neúplnou adresou se nečekaně změní v cestu za sebepoznáním a rozhřešením. Triptych uzavírá metafora klasické pohádky "Kráska a netvor". Netvorem je v tomto případě bývalý námořník, který po úrazu nemůže chodit, a kráskou atraktivní dcera boháče, jemuž námořník zachrání život. Po úvodní situační komedii se "Trosečníci" mění ve velmi působivou atmosférickou podívanou plnou snových obrazů a kvalitní hudby. Film tak (naštěstí) nabízí něco zcela jiného, než na co jsme od českých televizních filmů zvyklí. Hlavní zásluhu na tom zcela jistě má mladičký (21) talentovaný režisér Tomáš Krejčí, o němž s určitostí v budoucnosti ještě nejednou uslyšíme. Škoda, že "Trosečníci" nepůsobí kompaktnějším dojmem, protože pak by se pro ně hodila i plátna kin.

Hodnocení:

Reklama