Otázka: Potřebovala bych si upřesnit některé informace ohledne dědictví. Jak je to s dědickým podílem v případě, ze jeden z přímých dědiců (tj.dítě) nedědí z důvodů úmrtí. Připadá tento díl na potomky zemřelého dítěte(tj.přímého dědice v 1.linii),nebo se dělí mezi zbylé žijící dědice(v 1.linii). Kdo spravuje majetek (dědický podíl) v případě nezletilých potomků zemřelého.

Dědické právo zná případ tzv. dědického zastoupení neboli dědické reprezentace. Pro případ, že některý z dědiců nemůže dědit, umožňuje, aby – v zákonem stanovených případech byl tento dědic zastoupen dalšími osobami, které se tak stanou dědici místo něj. V tzv. první dědické skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem. Pokud nedědí některé z dětí zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti (tedy vnuci zůstavitele). Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci (tedy pravnuci zůstavitele). Ve třetí třídě pak, tedy nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Jestliže nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají dědického podílu tohoto sourozence stejným dílem jeho děti (tedy synovci a neteře zůstavitele). V tomto případě dědická reprezentace končí, v případě nedědění těchto osob již další reprezentace směrem k jejich potomkům nepřipadá do úvahy. Ve čtvrté třídě pak nastupuje dědická reprezentace v případě, že mají dědit prarodiče zůstavitele a nedědí žádný z nich, pak namísto nich dědí stejným dílem jejich děti (tedy strýcové a tety zůstavitele). Nezletilost dědice nijak nebrání jeho nabytí dědictví. V souvislosti s nabytím dědictví však dědické právo vyžaduje, aby dědic dědictví přijal, respektive neodmítl. Nezletilý přitom není k takovým úkonům s ohledem na svůj věk způsobilý a vzhledem k povaze takovýchto úkonů není v zásadě možné, aby za něho dědictví přijali nebo odmítli jeho zákonní zástupci (zvlášť tato nemožnost vystupuje v případě, kdy tyto osoby mohou být zároveň zainteresovány na průběhu dědického řízení a je třeba zaručit nezletilém objektivní postavení v rámci dědického řízení a objektivní správu majetku). Zde je nezletilý postaven pod ochranu soudu (souhlas soudu namísto souhlasu zákonných zástupců) a soudem ustanoveného opatrovníka. V odůvodněných případech, kdy by majetkové zájmy dítěte mohly být ohroženy (lze dle konkrétní situace uvažovat i o případu správy dědictví nabytého nezletilým), ustanoví soud pro zvýšenou ochranu jeho jmění opatrovníka. Opatrovníkem může být ustanovena fyzická osoba, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, svým způsobem života zaručuje řádný výkon této funkce v zájmu dítěte a s ustanovením opatrovníkem souhlasí.

ČR právo paragrafy

Reklama