Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti, lázeňské péče nebo přijetí do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení, po dobu mateřské a rodičovské dovolené, karantény, ošetřování nemocného člena rodiny a po dobu péče o dítě mladší než deset let, které nemůže být z důležitých důvodů v péči dětského výchovného zařízení nebo školy, v jejichž péči dítě jinak je, nebo jestliže osoba, jež jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), popřípadě se podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance. (Po tuto dobu nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy; nárok na dávky nemocenského pojištění a státní sociální podpory náležející po tuto dobu upravují zvláštní právní předpisy.)

Nemůže-li zaměstnanec konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno. V praxi však relativně často dochází k dohadům o tom, kdy má a kdy nemá zaměstnanec nárok na uvolnění ze zaměstnání, když si potřebuje vyřídit soukromou záležitost. Přitom odpovědi na otázky nalezneme v nařízení vlády č. 108/1994 Sb. (v platném znění), které vláda vydala k provedení zákoníku práce a některých dalších zákonů, a to v jeho příloze, jež stanoví důležité osobní překážky v práci při nichž se poskytuje pracovní volno. (V kolektivních smlouvách nebo ve vnitřních předpisech zaměstnavatelů přitom lze zvýšit nároky zaměstnanců na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nad rozsah stanovený vládním nařízením, popřípadě rozšířit jejich okruh o další případy, kdy zaměstnanci vznikne nárok na pracovní volno, popřípadě na náhradu mzdy; náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku. Pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, lze takto stanovit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy.) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v následujících případech:

• K vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení.
• K narození dítěte manželce (družce) zaměstnance.
• K doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení.
• Při úmrtí rodinného příslušníka.
• Na vlastní svatbu a k účasti na svatebním obřadu při svatbě dítěte nebo rodiče.
• Na přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení.
• Při nepředvídaném přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků.
• Při znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, kterého používá zaměstnanec těžce postižený na zdraví.
• K vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru.
• Na pohřeb spoluzaměstnance.

ČR právo pracovní právo

Reklama