Žijeme v zajímavém světě. V několika prvních státech se připravuje úplný zákaz placení papírovými penězi (Skandinávie), tedy vytvoření prostředí, kde nebude anonymních převodů peněz. Současně prudce roste poptávka po tzv. kryptoměnách, digitální obdobě papírových peněz, které zase v současnosti znemožňují jakoukoliv formu identifikace plátce a příjemce. Kryptoměna se jim říká proto, že z důvodu dodržení anonymity svých uživatelů používají velmi silné šifrování, které je v současnosti nerozluštitelné. První a nejznámější kryptoměnou jsou tzv. bitcoiny. A právě o nich prohlásil před několika dny Jamie Dimon, šéf obrovské investiční banky JP Morgan, že „jsou podfukem“.

Bitcoinů je omezené množství a proto jsou předmětem spekulativních investic na vzestup jejich směnné hodnoty za oficiální platidla. Od prosince minulého roku se směnná hodnota bitcoinu za USD zečtyřnásobila. Pan Dimon nicméně prohlásil, že dá okamžitou výpověď tomu svému zaměstnanci, který by v bitcoinech obchodoval. Jako hlavní důvod uvedl to, proč bitcoiny vznikly – faktická absence jakékoliv státní kontroly. Jamie Dimon také prohlásil, že bitcoiny budou asi dál používané jako finance zločinců, včetně drogových dealerů a vrahů (je fakt, že se bitcoiny hojně používají jako platidlo na Darknetu). Nicméně podle něj se bitcoiny nikdy nestanou rozšířenějším ekvivalentem peněz. Investoři do bitcoinů jsou podle něj hlupáci, kteří o své investice dříve nebo později přijdou, včetně jeho dcery, která do bitcoinů rovněž investovala. Bitcoiny vznikly díky nové technologii zvané blockchains. Technologie blockchainů vlastně vznikla kvůli bitcoinům, aby se myšlenka bitcoinů mohla realizovat. Podstatou blockchainů je nahradit centrální autoritu (banku, certifikační autoritu, apod.) kolektivním dohledem všech účastníků komunity. Pokud určitá skupina lidí převádí peníze jen mezi členy této skupiny a každý člověk ze skupiny ví o všech peněžních převodech všech členů komunity, každý člen si pak může ověřit, že jiný člen může nějaký převod provést, protože si bude umět spočítat, kolik má na účtě. Protože lidé držící bitcoiny žijí na různých místech na světě, a online informace se k nim tedy dostávají v různou dobu, bylo třeba zesouladit časy, přiřazené jednotlivým transakcím (převodům). Proto se transakce shromažďují do bloků s tím, že všechny transakce v jednom bloku mají stejný čas, kdy byly provedené. Vždy nejnovější blok se přiřadí elektronicky (a šifrovaně) k poslednímu předcházejícímu bloku tak, že bloky vytvářejí řetězce – anglicky chains – od toho název technologie blockchains. Blockchainová technologie sice vznikla kvůli bitcoinům, ale dnes se stále více používá pro řadu jiných činností než jsou kryptoměny. Blockchainy umožňují důvěryhodné záznamy o transakcích bez toho, že by důvěryhodnost byla založená na nezávislé třetí straně – centrální autoritě. Teoreticky tedy všechny centrální rejstříky převodů majetkových hodnot, např. převody aut, nemovitostí, nebo zmiňovaných peněz, mohou být řešeny touto technologií – a pak státní rejstříky mají omezený smysl. Blockchainy jsou využitelné i v nové formě určitých typů smluv, tzv. smart contracts. V případě smart contracts je součástí smlouvy i jejich splnění ve formě automatického převodu peněz, pokud nastane nějaká počítačem rozpoznatelná okolnost. Důvěra v to, že ta okolnost nastala, je daná technologií, a nikoliv razítkem nějaké autority – např. banky nebo úřadu. Příkladem systému smart contracts z poslední doby je např. Mattereum. V USA se dokonce připravuje jako velmi ambiciózní projekt nový decentralizovaný internet založený na blockchainové technologii – projekt se nazývá Blockstack. Hlavním tématem mých blogů je přesvědčení, že se v současnosti mění v důsledku rozvoje internetu pravidla, která budou po řadu příštích let ovlivňovat životy lidí na světě. Blockchainová technologie je, zdá se, jedním ze stavebních kamenů těchto nových pravidel, uvidíme…

ČR blog

Reklama