Kampaň 'Hlas pro Evropu' ('Voice for Europe') momentálně probíhá v několika evropských zemích včetně České republiky. Cílem je zabránit vstupu Turecka do Evropské unie, respektive zabránit již samotnému zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem. Organizátoři kampaně tvrdí, že Turecko je příliš odlišné a jeho vstup do EU by narušil proces evropské integrace. Vedle islamizace, problematiky bezpečnosti, menšin a nedodržování lidských práv patří mezi základní argumenty odpůrců ekonomická nestabilita. HDP na obyvatele dosahuje pouze 27 procent průměru EU, národní dluh činí 90 procent HDP.

My se dnes podíváme na to, jak si stojí turecký pracovní trh. Je i ten naprosto odlišný od evropského nebo se mu svými charakteristikami přibližuje? Obecně se dá říci, že rozdíly jsou značné. Nezaměstnanost je sice jen o málo vyšší než v EU, tím však podobnost končí. Například turecké ženy se do pracovního procesu zapojují minimálně, 73 procent pracovníků tvoří muži. Podniky a organizace jsou velmi malé, čtvrtina Turků pracuje sama (v EU pracuje samostatně 11 procent obyvatel) a další polovina ve velmi malých podnicích od dvou do čtyř zaměstnanců (v EU 13 procent). Nejvýznamnějším oborem z hlediska zaměstnanosti zůstává v Turecku zemědělství. Zatímco v EU vzniká v zemědělství zhruba pět procent všech pracovních míst, v Turecku je to až 35 procent. Naopak ve službách je pracovních příležitostí daleko méně a vyskytují se téměř výhradně ve velkých městech.

#!VIEW_IMGZ("29149","2","ID","align='left' alt='.popis.' title='.popis.'")!#

Rozdělení pracovních příležitostí dle oborů činnosti

Z výše uvedeného už prakticky vyplývá, že nejvýznamnější kategorií pracovníků jsou zemědělci. Tím se Turecko diametrálně odlišuje od evropských zemí. V České republice tvoří zemědělci pouze dvě procenta pracovníků, naproti tomu v Turecku zaměstnává zemědělství téměř třetinu obyvatel. Druhou nejpočetnější skupinou jsou řemeslníci, následují provozní pracovníci ve službách a obchodě a ozbrojené složky. Zajímavé je, že mezi tureckými vědci je daleko více žen než mužů (devět procent versus čtyři procenta).

#!VIEW_IMGZ("29150","2","ID","align='left' alt='.popis.' title='.popis.'")!#

Rozdělení pracovníků podle kategorií zaměstnání

Další odlišností je stáří Turků, kteří se na trhu práce pohybují. Spíše by se mělo říct mládí, protože průměrnému pracovníkovi je 36 let. Zhruba pětina zaměstnaných se pohybuje ve věkové skupině do pětadvaceti let. Zastoupení čtyřicetiletých a starších je tak výrazně nižší.

#!VIEW_IMGZ("29151","2","ID","align='left' alt='.popis.' title='.popis.'")!#

Rozložení pracovníků podle věku

Naopak mnohem delší je ve srovnání s Evropou turecká pracovní doba. Průměrný pracovník stráví v zaměstnání 62 hodin týdně. Méně než 40 hodin pracuje přibližně polovina Evropanů, ale jen šest procent Turků. Nejčastěji se v Turecku pracuje 60-80 hodin týdně, druhá nejčetnější je pracovní doba v rozmezí 45-59 hodin.

#!VIEW_IMGZ("29152","2","ID","align='left' alt='.popis.' title='.popis.'")!#

Průměrná týdenní pracovní doba

Charakter tureckého pracovního trhu tedy tomu evropskému příliš neodpovídá. Podíl zemědělství je stále velmi vysoký, zastoupení žen nízké, pracovní doba s Evropou nesrovnatelná. Statistiky tak dávají za pravdu spíše odpůrcům vstupu do EU, případná integrace by jistě byla velmi obtížná a zdlouhavá. Autoři kampaně 'Hlas pro Evropu' na svých stránkách ( www.voiceforeurope.cz) argumentují, že Turecko spíše než do Evropy patří do Asie: 'Přestože je Turecko z historického i politického hlediska značně provázáno s Evropou a je dnes členem několika evropských mezinárodních organizací, jeho evropský charakter je v každém ohledu značně diskutabilní. Jen tři procenta celkové rozlohy Turecka leží v Evropě. Z geografického hlediska je Turecko jednoznačně asijskou zemí.'

Reklama