Plochy světla kolem člověka, pro které se vžil název aura, nejsou žádnou žhavou novinkou ani výmyslem novodobých léčitelů. Aura bývala zobrazována od pradávna. Umělecká díla pocházející z tak rozdílných prostředí jako třeba starobylé indiánské sochy, malby australských domorodců na skalách nebo totemové kůly amerických indiánů zobrazují shodně postavy obklopené světlem nebo čarami, které vyzařují z jejich těl. Dokonce existuje i několik teorií, že svatozář, kterou lze vidět nad hlavami svatých v každém kostele, není ničím jiným, než právě aurou.

Okem vnímatelná aura Mnozí lidé, především ti vnímavější a citlivější, dokáží auru vidět pouhým okem. Dle vyjádření léčitelů a psychoterapeutů je aura oválná a obklopuje tělo v šířce několika centimetrů. Bývá mohutnější kolem hlavy a její světlo se skládá ze sedmi různých barev, přičemž každá barva je spojena s jednotlivými tělesnými orgány, jakož i vyššími funkcemi. Tvary, barvy a síla světelných paprsků jsou u každého člověka jedinečné v závislosti na jeho osobnosti. Aura pro každého Ti na "nižším stupni vývoje", prostě obyčejní smrtelnici, kteří auru pouhým okem nevidí, nemusejí ovšem ztrácet nadšení. Přiblížit obraz vlastní magnetické energie jim pomůže tak zvaná Kirlianova fotografie. Tato fotografická metoda dostala jméno podle ruského inženýra Semjona Kirliana, který v roce 1939 učinil zvláštní objev. Opravoval přístroje v laboratoři, z jednoho z nich vylétla jiskra, silně se zablesklo a on dostal elektrickou ránu. Když se vzpamatoval, přemýšlel nad tím, co by se stalo, kdyby mezi elektrický výboj a svou holou ruku vložil fotografický papír a udělal fotografii v okamžiku, kdy dostane elektrickou ránu. Zkusil to a na filmu se objevily prsty lemované zářícími světelnými proužky. Později přišel na to, že v některých případech je aura mlhavá a nejasná. A jen krůček už byl k tomu, aby pochopil, že tato situace předpovídá nástup nějaké choroby. A že auroterapii lze využít právě k diagnostikování chorob. Prevence nemocí, především těžkých a zhoubných, je hlavní, ale ne jedinou funkcí aury. Auraterapeuti udávají, že právě aura je, přestože si toho nejsme vědomi, důvodem, proč je nám někdo více a někdo méně sympatický. Že rozhoduje o tom, jaké jsou naše první reakce na konkrétního člověka. Nepříjemný pocit, který můžeme mít ve společnosti některých lidí, může být způsoben tím, že jejich a naše aura spolu nerezonují. Jak se naučit vnímat auru? Možná jsme vás zaujali a vy teď litujete, že nepatříte mezi vyvolené a nevidíte, jaká krása se vznáší lidem nad hlavou. Nevzdávejte to. Podle některých léčitelů si schopnost vidět auru může vypěstovat téměř každý.

• 1. Prvním krokem je přestat pochybovat.
• 2. Zkuste se do lidí co nejvíce vcítit.
• 3. Dívejte se na lidi a pokuste se rozumět drobným signálům, které vysílají. Tomu, zda jsou nervózní, unavení, podráždění, nebo například šťastní a veselí.
• 4. Zkuste si představit sami sebe v podobné situaci a to, jak byste se cítili.
• 5. Nedělejte to pro čekání na zázrak. Pokud se naučíte dívat na svět jinýma očima, přijde naprosto samovolně.

Barvy aury Barvy, které vyřazují z těla každého jednotlivce svědčí o jeho charakteru a fyzickém i psychickém stavu. Uvedeme základní charakteristiky, správné vyhodnocení aury je ovšem složité, je třeba brát v úvahu i vzájemný poměr barev. Červená Barva života a fyzické svěžesti. Představuje sílu, energii a vášně a je spojena s uváděním člověka v soulad. Tenze a nervozita se mohou jevit jako světle červená, hněv či smyslnost jako tmavě červené. Nadměrné množství červené barvy v auře údajně poukazuje na sobeckost, tvrdohlavost nebo na přeceňování důležitosti materiálních věcí. Z terapeutického hlediska je červená barva spojena s nervovými zakončeními, vyměšovacími funkcemi a pohlavními žlázami. Oranžová Tato barva je spojována s energií a zdravím a poukazuje na silnou osobnost, která se těší úctě druhých. Příliš oranžové barvy svědčí o přehnaném důrazu na své vlastní ambice. Oranžová je také barvou nadledvinek, pohlavních funkcí a sleziny, může také poukazovat na strach, iluze či rozčarování. Žlutá Svědčí o intelektu a optimismu, v některých případech o frustraci či starostech. Pokud je žlutá hodně bledá, může být známkou slabosti či nerozhodnosti, ale zlatě žlutá je známkou duchovního růstu a vhledu. Žlutá je také spojována se slinivkou břišní, trávicím ústrojím, plozením a porodem. Zelená Barva přírody, obrody a uzdravování. Zelená poukazuje na živou, přizpůsobivou osobnost a všestranně nadanou mysl. Je spojena s brzlíkem, srdcem a oběhovým systémem. Modrá S modrou je spojován idealismus, čestnost a inspirace. Bledě modrá svědčí o schopnosti se učit a vzdělávat. Co se týče tělesné schránky, modrá je barvou štítné žlázy a je spojena s ušima, nosem, hrdlem, dýcháním a řečí. Indigová Svědčí o sklonu jednat intuitivně a o hledání duchovní pravdy. Poukazuje na mravní hodnoty a transcedenci hmotného světa. Pokud v auře tato barva převládá, je to známkou klidu a laskavosti nebo, není-li dobře vyvážená, popudlivosti. Fialová Barva duchovního osvícení, vhledu a lásky. Symbolizuje šišinku mozkovou, nervovou soustavu a spojení celého organismu ve vyšší celek. Černá a šedá Tyto barvy poukazují na poškození aury negativním myšlením nebo negativními pocity, stresem, nemocí nebo anestezií. Bílá Bílá představuje dokonalost, ideál a pravdu. Vyrovnává v auře účinek černé nebo šedé barvy. S barvou naší aury samozřejmě souvisejí energetické obaly našeho těla. Stejně jako čaker je jich sedm a každý vyzařuje jinak.

• Éterické tělo je našemu fyzickému tělu nejblíže. Vytváří se při každé nové inkarnaci a zaniká ve fyzickém těle.
• Emocionální tělo si můžeme představit, jako barevné obláčky vzdálené 5-20 cm od povrchu.
• Mentální tělo je vejčitého tvaru a jeho frekvence je vyšší, než rozsah frekvencí éterického a emočního těla. Nese všechny naše myšlenkové procesy, jak vědomé, tak i podvědomé a částečně i zcela zautomatizované vzorce a procesy myšlení a jednání.
• Tělo spirituální je pastelovější, zářivě jemná energie v podobě obláčku pestrého světla. Tímto tělem získáváme vnitřní jednotu s ostatním bytím.
• Éterické tělo negativní je tělem karmy - to znamená, že je to vše, co si člověk přinesl s sebou do oblasti tohoto světa, ale také i to, jež člověk svým působením vytváří zde na Zemi.
• Tělo nebeské. Jeho vyzařování vypadá jako sluneční paprsky a jsou v něm obsaženy všechny jemné barvy. Zde je již překonaný moment mezi zlem a dobrem ve svém vlastním bytí. Je to poznání, jež má souvztažnost k vyšším dimenzím projevu bytí mimo náš svět.
• Tělo kéterické, nebo také kauzální. Můžeme si ho představit jako nitě ze zlatého světla. Je to tělo příčin a následků. Ochraňuje všechna předešlá těla. Je to v podstatě ochranný obal člověka.

Zdroj: Rodinná encyklopedie alternativní medicíny.

Reklama