Elektrárenská společnost ČEZ v pondělí představila výsledky hospodaření za první čtvrtletí letošního roku (nekonsolidované, dle IFRS). "Na úrovni provozních tržeb ČEZ vykázal - na prodej je řada energetických aktiv", uvedl Roman s tím, že mezi nejdůležitější kritéria pro rozhodování o potenciálních akvizicích patří zajímavost samotného cíle (tržní podíl, kvalita aktiv) a možné synergické efekty ve vztahu ke skupině, výnosnost vyšší než náklady kapitálu (bez započítání budoucích synergických efektů), udržení stávajícího ratingového ohodnocení a odhadovaný příspěvek k růstu výnosu na akcii.

Zájem se na pondělní tiskové konferenci samozřejmě otočil k Bulharsku, kde ČEZ minulý týden podal nabídku na koupi dvou elektráren Varna a Ruse. Dle předběžných výsledků český účastník 'klání" končil na 2. místě, přičemž na první pozici se umístila ruská společnost RAO UES, která ve srovnání s ostatními zájemci svou nabídku výrazně nadhodnotila. Ruská společnost totiž za elektrárnu Varna nabídla 390 mil. EUR a za elektrárnu Ruse 120 mil. EUR. Dle Romana Cenka z makléřské společnosti Atlantik FT nabídka ČEZu na první elektrárnu činila 192 mil. EUR, zástupci Public Power bylo nabídnuto 132 mil. EUR a Enelem 151 mil. EUR. Další zájemci o Ruse byly ČEZ (nabídnuto 24,3 mil. EUR) a Enel (nabídnuto 1 mil. EUR). Pozice ČEZu byla jasná - zástupci firmy již před časem uvedli, že ČEZ nehodlá akvizice přeplácet, a tedy nebylo cílem získat prodávaná aktiva za každou cenu. ČEZ nepodal nabídku na koupi třetí prodávané elektrárny Bobov Dol, za kterou nejvíce nabídla řecká Public Power, a to 70,9 mil. EUR. Nabídka na třetí elektrárnu nebyla dle šéfa ČEZu podána z důvodu charakteristiky elektrárny. Ta totiž spotřebovává lignit z blízkého dolu, kde jsou však zásoby na zhruba 5 let (bylo nutné zvažovat sociální problém, který by poté nastal, a srovnat jej s potenciálními efekty, které by vyplynuly ze získání elektrárny). Např. Řekové nabídku podali, jelikož za hranicemi mají své doly, a tedy mohou elektrárnu zásobovat z vlastních zdrojů. "Původně se odhadovalo, že Bulharsko získá z prodeje elektráren celkem 250 mil. EUR", kalkuloval minulý týden s předběžnými údaji Libor Vinklát z České spořitelny s tím, že součet tří nabídek však činí 580 mil. EUR. "Z toho je patrné, že ruský investor elektrárny výrazně přeplatil. Předpokládáme, že Bulharsko této mimořádné příležitosti využije a elektrárny Varna a Ruse prodá ruskému zájemci", dodal. "Navzdory strategii ČEZu expandovat formou akvizic do zemí střední a jižní Evropy bychom neměli vnímat neúspěch v tendru jako negativní, protože to naznačuje, že ČEZ není ochotný přeplácet akviziční příležitosti", upozorňoval před přehnaným negativním sentimentem Tomáš Gatěk z Patria Finance. Jak dodal, současně se odehrávají další tendry, o které má ČEZ zájem. Alternativně lze vyplatit prostředky nepoužité k akvizicím na výplatu dividend investorům.

Reklama