Bratislava - Český prezident Petr Pavel dnes společně s kolegy ze Slovenska, Slovinska a Rakouska zahájil v Bratislavě výstavu věnovanou slovinskému architektovi Josipu Plečnikovi (1872-1957). Ten významnou část života strávil v Praze a mimo jiné se podílel na utváření podoby Pražského hradu.
Fotogalerie
"Jeho práce symbolizuje kulturní propojení mezi zeměmi střední Evropy a jeho dědictví v České republice zanechalo mnoho architektonických pokladů," řekl o Plečnikovi na slavnostním ceremoniálu na Bratislavském hradě Pavel. V září při návštěvě Slovinska zavítal český prezident také do Plečnikova domu v Lublani.
Před zahájením výstavy se Pavel, slovenský prezident Peter Pellegrini, slovinská prezidentka Nataša Pircová Musarová a hlava rakouského státu Alexander Van der Bellen sešli ke společnému jednání, které trvalo zhruba půl hodiny.
Výstavu s názvem Josip Plečnik - středoevropský architekt připravilo Slovenské národní muzeum (SNM). Plečnika zařadilo k nejvýznamnějším osobnostem architektury 20. století. Zanechal mimo jiné stavby ve Vídni, ve slovinské metropoli i v dalších městech bývalé Jugoslávie.
"Tato výstava je projevem přátelství mezi našimi zeměmi a důkazem, že umění dokáže stavět mosty," řekla generální ředitelka SNM Andrea Predajňová.
Podle muzea výstava mapuje Plečnikovo dílo z Vídně, Prahy a Lublaně, ale i práce jeho žáků, které ovlivnily architektonické prostředí v někdejší habsburské monarchii. Slovenská část projektu se zaměřila na tvorbu architekta Dušana Jurkoviče, se kterým byl Plečnik v kontaktu. Slovinský architekt se na Slovensku pracovně přímo neangažoval. Mezi exponáty jsou díla zapůjčená mimo jiné z Pražského hradu. Výstava, která potrvá do konce června příštího roku, je rozdělena do sekcí podle zúčastněných zemí.
Plečnika pozval do Prahy první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, aby upravil Pražský hrad. V letech 1920 až 1934 zde Plečnik provedl řadu zásahů, které propojily historické prostředí s moderní architekturou. Kromě práce na Pražském hradě se podílel také na architektonických změnách zámku Lány a podle jeho návrhu vznikl na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, který je považovaný za Plečnikovu nejvýznamnější samostatnou stavbu v tehdejším Československu.
