Podle agentury Ukrinform to prohlásila na veřejné akci, které se v pařížském Institutu politických studií zúčastnil grónský premiér Jens-Frederik Nielsen, The Guardian píše Guardian.
Frederiksen řekl, že "světový řád, jak ho známe, skončil a nemyslím si, že se vrátí".
Zdůraznila také, že "Rusko nechce mír s Evropou", a vyzvala EU a Spojené státy, aby "držely při sobě".
V komentáři k nedávnému napětí se Spojenými státy ohledně Grónska Frederiksenová poznamenala, že obě strany sdílejí obavy o bezpečnost v Arktidě a "pokusí se společně s USA najít cestu vpřed".
Na otázku ohledně komentářů generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ohledně schopnosti Evropy bránit se, odpověděla uvedla, že že by to bylo za současného stavu věcí "nesmírně obtížné".
Frederiksenová zdůraznila, že "pokud se podíváme na zpravodajské služby, jaderné zbraně a tak dále, jsme závislí na USA." Věří však, že "jsme schopni udělat více, než se nyní veřejně říká".
Zdůraznila také, že přezbrojení Evropy musí být pro evropské představitele "nejdůležitější věcí", a dodala, že rok 2035 je pro tento cíl "příliš pozdní" termín.
Jak již dříve informovala agentura Ukrinform, v úterý vyšlo najevo, že dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský premiér Jens-Frederik Nielsen budou navštívit Berlín a Paříž, aby získali podporu v souvislosti s nedávnými prohlášeními amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu arktického ostrova.
V červnu 2025 v závěrečném prohlášení summitu NATO hlavy států a vlád s ohledem na bezpečnostní hrozby způsobené ruskou agresí, dohodli na zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP do roku 2035.
Spojenci se dohodli, že tento pětiprocentní závazek se bude skládat ze dvou hlavních kategorií investic do obrany. Konkrétně spojenci budou do roku 2035 vyčleňovat nejméně 3,5 % HDP ročně na základě výdajů definovaných NATO na financování základních výdajů na obranu a na splnění cílů NATO v oblasti schopností. Zároveň se spojenci dohodli, že vypracují roční plány postupného dosažení tohoto cíle.
Foto: Statsministeriet / Kristoffer Jonsson
