V komentáři pro Ukrinform to uvedl plukovník Markus Reisner, náčelník Institutu důstojnické přípravy Tereziánské vojenské akademie, když diskutoval o ustanoveních Pařížské deklarace.
"Velkou otázkou však je, do jaké míry budou USA v budoucnu závazně zapojeny do mnohonárodních sil na Ukrajině v době míru a války. Stále nejistá odpověď na tuto otázku prozatím staví všechny závazky a sliby přijaté v Paříži do pozadí," uvedl Reisner.
Podle něj Evropané v Paříži diskutovali o konkrétních bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v případě příměří, "nicméně klíčovým poselstvím přijatého návrhu deklarace je, že se USA musí zavázat k podpoře evropských sil rozmístěných na Ukrajině, pokud bude Ukrajina znovu napadena."
"Bez tohoto ujištění nebo závazku ze strany USA není Evropa připravena pokračovat. To znamená, že je nyní opět na USA, aby přijaly odpovídající závazek," řekl Reisner.
Současně poznamenal, že úroveň připravenosti USA k přijetí takových závazků zůstává nejistá a jakékoli závazky za prezidenta Trumpa by představovaly "nevyčíslitelné riziko".
Reisner také upozornil na scénář, který stále postrádá jasnou odpověď: "Co se stane, pokud budou evropské země napadeny na Ukrajině a USA aktivně nezasáhnou? A bez amerického zásahu se Evropané budou vzhledem ke svým zakrnělým vojenským schopnostem bránit jen obtížně. Má Evropa tisíce balistických raket a řízených střel nebo desetitisíce útočných bezpilotních letounů jako odstrašující prostředek proti Rusku, čistě z hlediska konvenčního vojenského potenciálu?"
Podle něj "se v současné době zdá nemyslitelné, že by evropské ozbrojené síly vkročily na Ukrajinu bez podpory Spojených států s jejich speciálními vojenskými kapacitami a bez záruky amerického vojenského zásahu v případě rozsáhlého ruského útoku. To platí zejména do té doby, dokud Rusko považuje západní vojáky na Ukrajině za vojenské cíle."
"Bez odpovídajícího mandátu OSN by taková mise byla založena na dvoustranných závazcích přijatých zúčastněnými evropskými státy vůči Ukrajině. Nevztahoval by se na ni ani článek 5 Smlouvy o NATO, protože vojáci by se nacházeli na Ukrajině, mimo území NATO. To znamená, že v případě ruského útoku na evropské jednotky by se neuplatnila klauzule NATO o vzájemné obraně," uvedl vojenský expert.
Podle jeho názoru by teoreticky mohly být tyto mezery řešeny samostatnými mezinárodněprávními dohodami, které by však vyžadovaly ratifikaci národními parlamenty, což by celý proces dále zkomplikovalo.
"V minulosti zaručoval vojenský zásah buď mandát OSN, nebo přítomnost USA v koalici ochotných, a to ze strany USA." Pokud oba tyto faktory chybí, musí Evropané jednat sami a nést riziko. Neexistuje jasná dohoda o budoucím nasazení evropských jednotek na Ukrajině a přetrvávají vážné pochybnosti o tom, zda by se západní státy v případě obnovení válečných akcí zavázaly bojovat proti Rusku na Ukrajině," uvedl Reisner.
Zároveň rakouský plukovník označil trojstranné prohlášení Ukrajiny, Francie a Velké Británie o záměru nasadit mnohonárodní síly, stejně jako zájem dalších evropských států se k němu připojit, za "pozoruhodný krok a demonstruje ochotu Evropy jednat".
Dne 6. ledna po zasedání Koalice ochotných v Paříži podepsali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer prohlášení o záměru nasadit mnohonárodní síly. V návaznosti na summit byla přijata Pařížská deklarace, která potvrzuje připravenost členů koalice přijmout politicky a právně závazné bezpečnostní závazky pro Ukrajinu, které mají být aktivovány po uzavření příměří.
