Tento názor vyjádřil v komentáři pro Ukrinform bývalý polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz, když komentoval prohlášení polského premiéra Donalda Tuska, že Varšava bude hrát klíčovou roli při poskytování logistické podpory Kyjevu a zemím působícím na Ukrajině.
"Od samého počátku jsem se domníval, že Polsko musí udělat více, aktivněji se zapojit a nevyhýbat se účasti na vojenské misi, i když samozřejmě ne v hlavní roli," řekl Czaputowicz.
Podle něj je prohlášení Polska, že se omezí na logistickou misi na polském území, "chybné".
V této souvislosti upozornil na výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který prohlásil, že po podpisu mírových dohod by americký prezident Donald Trump mohl přiletět přímo do Kyjeva, aby demonstroval, že bezpečnost je skutečně zaručena.
"Pokud bude dosaženo míru, budou otevřena ukrajinská letiště a Ukrajina dostane přímou podporu pro vojáky, kteří jsou tam umístěni. Uzel v Rzeszówě bude bezpochyby i nadále plnit tranzitní roli, ale logistika bude zajištěna na místě. Proto si myslím, že polská strana situaci nechápe," poznamenal Czaputowicz.
Podle něj bude Ukrajina po dosažení míru raději řešit otázky spojené se zásobováním vojsk zbraněmi a potravinami, jejich rozmístěním a lékařským ošetřením přímo - to je podstata logistiky.
"Bude mít po dosažení míru smysl přepravovat vše přes uzel Rzeszów-Jasionka, když to lze dodat přímo například do Kyjeva nebo na letiště v blízkosti míst, kde jsou vojska rozmístěna?" ptal se bývalý ministr.
Czaputowicz se domnívá, že současný postoj Varšavy pramení z obav v polské společnosti ohledně vojenské angažovanosti na Ukrajině, a tedy z "nálady určitého ústupu".
Bývalý polský ministr zahraničí poznamenal, že tento postoj lze do jisté míry pochopit, neboť Polsko sousedí s Ruskem a je vystaveno značným ruským propagandistickým a dezinformačním útokům. V tomto světle by nasazení polských vojáků na Ukrajině bylo v Rusku vnímáno velmi negativně, na což by Rusko mohlo reagovat zvýšením sabotáží a různými provokačními akcemi v Polsku.
"Protože se však domníváme, že by to pro nás představovalo příliš velké riziko, měli bychom to jasně říci a umožnit ostatním, zejména Francii a Spojenému království, aby jednali, což je i v zájmu Polska. Až se bezpečnostní situace stabilizuje, může se změnit i postoj veřejnosti a Polsko se může k mnohonárodní misi připojit. Bez toho se naše role v logistice omezí na doprovod pomoci přes polské území a její předání ukrajinské straně na hranicích," zdůraznil Czaputowicz.
Podle bývalého šéfa polské diplomacie bylo chybou, že vláda vyloučila byť jen symbolickou účast Polska v mnohonárodní misi, "protože je nutné být na Ukrajině přítomen, a proto je nutné podstoupit tato rizika".
"Pak bychom se účastnili všech jednání a byli bychom užitečným spojencem pro Ukrajinu i pro země, které se jich účastní," dodal Czaputowicz.
V komentáři k průzkumům veřejného mínění v Polsku, které naznačují neochotu veřejnosti vyslat kontingent na Ukrajinu, expert uvedl, že je úkolem polských orgánů vysvětlit společnosti, že polský kontingent by tam jel až po dosažení míru a neúčastnil by se bojových operací.
"A to polské společnosti vysvětleno nebylo," uzavřel bývalý ministr zahraničí.
Jak informovala agentura Ukrinform, po setkání lídrů Koalice ochotných v Paříži premiér Donald Tusk prohlásil, že Polsko na Ukrajinu své vojáky nepošle, ale bude hrát klíčovou roli při poskytování logistické podpory Kyjevu a zemím působícím na Ukrajině.
Podle průzkumu provedeného na začátku roku 2025 podpořilo vyslání jednotek polské armády k účasti na případné stabilizační misi na Ukrajině 22 % respondentů v Polsku, zatímco 63 % bylo proti.
Foto: archiv
