Setkání lídrů Koalice ochotných v Paříži ukázalo vedoucí úlohu Paříže a Londýna; po jeho výsledcích je klíčovou otázkou, zda Spojené státy donutí Rusko zasednout k jednacímu stolu a souhlasit s přítomností zahraničního vojenského kontingentu na Ukrajině.

Uvedl to v komentáři pro varšavského zpravodaje Ukrinformu polský expert a bývalý polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz.

Podle něj byla pařížská schůzka po jednáních na různých úrovních v Ženevě, Londýně, Berlíně a Kyjevě další důležitou etapou politického procesu zaměřeného na nastolení míru na Ukrajině, která však "nepřinesla příliš mnoho konkrétních výsledků".

Za další velmi důležitý prvek tohoto procesu označil expert schůzku ve Washingtonu, kde by Spojené státy měly deklarovat své kroky v rámci realizace Pařížské deklarace.

"Stále není jasné, jak bude poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině ze strany Spojených států vypadat v praxi, a to je velmi důležitý bod," poznamenal Czaputowicz.

Dodal, že je to důležité zejména vzhledem k tomu, že podrobnosti týkající se účasti amerických "podpůrných sil v případě útoku" a zpravodajské a logistické pomoci, které byly zahrnuty v předchozí verzi návrhu deklarace, z ní byly nakonec odstraněny. Kromě toho Washington oproti očekávání nepodepsal společnou deklaraci, kterou přijaly pouze země Koalice ochotných.

Bývalý šéf polské diplomacie vyjádřil názor, že je třeba na to nahlížet i prizmatem nedávného vývoje kolem Venezuely a Grónska. Na jedné straně Evropané doufají, že si zachovají podporu USA v otázce Ukrajiny, na druhé straně Američané budou od Evropy očekávat "pochopení pro své zájmy". V této souvislosti rovněž poznamenal, že americká operace ve Venezuele dále posiluje pozici Spojených států a Západu jako celku, oslabuje Rusko a vytváří na něj další nástroj nátlaku.

Zároveň Czaputowicz velmi pozitivně zhodnotil včerejší dohodu mezi Ukrajinou, Francií a Velkou Británií o přítomnosti vojenských kontingentů těchto zemí na Ukrajině.

"Skutečnost, že tyto dvě země deklarovaly nasazení vlastních sil, je velmi konkrétním rozhodnutím a důkazem toho, že se nebojí hrozeb ze strany Ruska. Vše nasvědčuje tomu, že některé další země, jako například Finsko nebo Španělsko, budou také nakloněny vyslání svých kontingentů," domnívá se expert.

Dodal, že rozhodnutí Paříže a Londýna jsou v této fázi velmi důležitá, a to i s ohledem na jejich postavení jaderných mocností a stálých členů Rady bezpečnosti OSN.

Podle Czaputowicze se nyní bude politická hra točit kolem toho, zda americký prezident Donald Trump donutí Rusko souhlasit s mezinárodním vojenským kontingentem na Ukrajině.

"Celý proces má za cíl donutit Rusko ke konečnému rozhodnutí. Evropa udělala vše, co prezident Trump očekával. Nyní uvidíme, zda dokáže donutit Rusko, aby souhlasilo s přítomností cizích vojsk na ukrajinském území," zdůraznil bývalý polský ministr zahraničí.

Podle něj, pokud Rusko nebude souhlasit s přítomností vojsk evropských demokratických zemí, jako je Francie nebo Spojené království, na Ukrajině, bude to znamenat, že má "špatné úmysly", a pak by proti němu mohly být podniknuty rozhodnější kroky.

Přečtěte si také: "Ruská armáda je v současné době na ústupu: Starmer: Rozhodnutí o vyslání britských vojáků na Ukrajinu musí být předloženo k parlamentnímu hlasování

Jak bylo oznámeno, po jednání v Paříži podepsali vedoucí představitelé Koalice ochotných, Ukrajiny a Spojených států společné prohlášení nazvané "Robustní bezpečnostní záruky pro pevný a trvalý mír na Ukrajině".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že podrobnosti o rozmístění zahraničních vojsk na Ukrajině v rámci bezpečnostních záruk budou oznámeny poté, co je právně schválí parlamenty zúčastněných států.

Archivní foto