V komentáři pro Ukrinform to uvedl Andrij Rubel, vedoucí Odboru strategického vyšetřování (DSI) Národní policie.
"Ve válečném období jsme se setkali s jevy, které dříve nebyly tak rozšířené - například s nelegální přepravou osob přes státní hranici a obchodem s ukořistěnými zbraněmi nebo municí, včetně prodeje organizovanému zločinu. Tyto trestné činy představují obrovskou hrozbu pro národní bezpečnost, protože podkopávají obranyschopnost země a vytvářejí živnou půdu pro organizované zločinecké skupiny. Podle mého názoru je třeba zpřísnit tresty za tyto trestné činy," uvedl Rubel.
Podle něj to zahrnuje přísnější sankce v trestním zákoníku, vyšší částky kaucí a - pro organizátory zločineckých schémat - povinnou vyšetřovací vazbu bez alternativních opatření.
V souvislosti s kriminalitou bílých límečků (trestné činy páchané osobami s vysokým společenským postavením) Rubel poznamenal, že většina takových schémat má podobné vzorce: daňové úniky, zejména DPH a daně ze zisku, fiktivní výkazy o provedení práce, praní nelegálního majetku a převody peněz prostřednictvím složitých řetězců krycích subjektů.
"To jsou v podstatě základní stavební kameny organizovaného zločinu. Abychom snížili rizika, potřebujeme jak represivní opatření, tak silné preventivní mechanismy, které mohou zastavit rozvoj těchto schémat," vysvětlil šéf DSI.
Jako příklad navrhl jasně definovat okamžik, kdy přestávají být rozpočtové prostředky považovány za "rozpočtové" - ať už po zaplacení zálohy, podepsání osvědčení o dokončení nebo skutečném využití zboží či služeb.
"Tím by se stanovil jasný kontrolní bod," řekl Rubel.
Zdůraznil také, že je třeba stanovit "přiměřené ziskové marže" pro dodavatele veřejných zakázek.
"Pokud firma nafoukne svůj zisk o 200-300 %, už to není podnikání - je to schéma," zdůraznil.
Rubel dále navrhl vytvořit jednotný bankovní systém pro obsluhu obranných zakázek - pokrývající celý proces od zákazníka až po konečného subdodavatele. Takový systém by podle něj zajistil plnou transparentnost plateb a umožnil by uvolnění prostředků výrobcům až po ověření dokumentů bankou.
"Tím by se předražování a zneužívání okamžitě zviditelnilo," řekl.
Dodal, že banky by měly informovat daňové úřady, pokud ředitelé společností vybírají velké částky v hotovosti, aniž by vysvětlili jejich účel, a upozornil na další klíčovou oblast - boj proti pašování, zejména malými nákladními dodávkami ("autobusy").
"Pomoci může pouze online výměna dat v reálném čase v rámci bezcelního režimu se sousedními zeměmi - aby žádné zboží nepřekročilo hranice beze stopy," poznamenal Rubel.
Šéf DSI zároveň uvedl, že současný právní rámec Ukrajiny je obecně dostatečný pro účinný boj proti organizovanému zločinu.
"Potřebné nástroje a praktické zkušenosti již máme. Existují však nové otázky, které je třeba řešit - například využívání kryptoměn v kriminálních schématech. V této oblasti stále chybí jasné právní definice a kontrolní mechanismy, což dává zločincům prostor k manévrování," vysvětlil Rubel.
Dodal, že zločinecké podsvětí se neustále přizpůsobuje, nachází nové mezery a využívá moderní nástroje - od kryptoměn až po přeshraniční finanční schémata.
"Chceme-li si udržet náskok, musí právo s těmito změnami držet krok. Nejde jen o přísnější tresty - jde o komplexní aktualizaci našeho přístupu: od jasnější regulace finančních toků a transparentnosti veřejných zakázek až po odpovídající odpovědnost. Zákon musí odrážet realitu válečného období, kdy tyto trestné činy přímo ohrožují národní bezpečnost," uzavřel Rubel.
Jak informovala agentura Ukrinform, 9. října si připomínáme výročí založení Odboru strategického vyšetřování Národní policie Ukrajiny.
Foto: Státní pohraniční služba Ukrajiny (SBGSU).
