To je podle The Guardian , informuje agentura Ukrinform.
Podle jeho zastánců by Sky Shield byla zóna vzdušné ochrany pod evropským vedením, která by fungovala odděleně od NATO a zastavila by ruské útoky řízenými střelami a drony na města a infrastrukturu a mohla by fungovat jako součást "příměří na obloze", které tento týden navrhl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zahrnovalo by tři fungující ukrajinské jaderné elektrárny a města Oděsa a Lvov, nikoli však frontu nebo východ země - a podle nově zveřejněného dokumentu by mohlo "dosáhnout většího vojenského, politického a socioekonomického dopadu než 10 000 evropských pozemních vojáků".
Mezi příznivce patří Philip Breedlove, bývalý generál amerického letectva a vrchní velitel NATO v Evropě, a sir Richard Shirreff, bývalý generál britské armády a zástupce vrchního velitele NATO na počátku minulého desetiletí, a také bývalý polský prezident Aleksander Kwaśniewski.
Další podporovatel, Gabrielius Landsbergis, bývalý litevský ministr zahraničí, ve svém prohlášení uvedl: "Zavedení Sky Shield by bylo důležitou součástí posílení Evropy, která by účinně a efektivně zaručila bezpečnost Ukrajiny."
Zastavení vojenské pomoci ze strany USA a omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem podnítilo v Evropě rychlé uvědomění si, že kontinent bude muset převzít iniciativu v podpoře Ukrajiny v době, kdy válka pokračuje, a poskytnutím bezpečnostních záruk zemi v rámci jakékoli mírové dohody, uvádí se ve zprávě.
Má se za to, že Sky Shield vypracovali bývalí plánovači RAF ve spolupráci s ukrajinskými ozbrojenými silami a že byl předložen evropským ministerstvům obrany.
V západních politických kruzích panují obavy, že plán by znamenal riziko, že se stíhací letouny členských států NATO dostanou do přímého konfliktu s Ruskem, a mohl by vést k nebezpečné eskalaci nepřátelství, pokud by bylo napadeno nebo sestřeleno letadlo jedné ze stran.
Zastánci programu však tvrdí, že "riziko pro piloty Sky Shieldu je nízké", protože Moskva se od počátku roku 2022 neodvážila létat se svými bojovými letouny mimo stávající frontové linie. Faktické oddělení od ruských letadel by podle tvůrců schématu činilo "více než 200 km".
Rusko běžně útočí na Ukrajinu raketami a bezpilotními letouny dlouhého doletu a panuje přesvědčení, že hlídky stíhaček by mohly Kyjevu pomoci je eliminovat. Jejich vyřazení je zátěží pro stávající kyjevskou protivzdušnou obranu, z níž některé - především stíhačky Patriot - jsou vyráběny v USA a na jejichž zásobování se vztahuje zákaz Bílého domu.
Ukrajina má méně raket než Rusko, ale od loňského podzimu používá americké rakety ATACMS a anglo-francouzské rakety Storm Shadow k úderům na cíle v Rusku. Zahájila také řadu útoků drony dlouhého doletu na vojenskou a další infrastrukturu, jako jsou ropné rafinerie.