Ukrajinští ochránci lidských práv představili v Haagu na 23. zasedání Shromáždění smluvních států Mezinárodního trestního soudu zprávu o nezákonných procesech s vězni a civilisty vězněnými v Rusku a na dočasně okupovaných územích.

Úplné znění zprávy bude zveřejněno počátkem roku 2025, dozvěděl se zpravodaj Ukrinformu v Haagu.

"Práce na tomto projektu byly zahájeny v loňském roce, to znamená, že téměř rok jsme na této studii pracovali po etapách. Nejprve proběhla etapa vypracování metodiky, poté jsme pracovali s pozorovateli, kteří jsou přímo na okupovaných územích a jsou schopni alespoň nějakým způsobem monitorovat tzv. soudy, které rozhodují o nezákonném věznění. Mediální iniciativa pro lidská práva studovala situaci v Rusku a na nově okupovaných územích. Z naší strany probíhal monitoring na okupovaném Krymu, to znamená, že monitoři jezdili k těm soudům, ke kterým se nám podařilo dostat. Kdo jsou ti lidé, jak jsme je kontaktovali, vám nemohu říct, protože jde o jejich bezpečnost. Dostávali jsme také informace z otevřených zdrojů. Pak byly všechny údaje systematizovány, předány expertům ke zpracování a na jejich základě vznikla tato zpráva," uvedla v komentáři pro Ukrinform Viktoria Nesterenko, lidskoprávní aktivistka zastupující Centrum pro lidská práva ZMINA.

Přečtěte si také: "Ukázalo se, že je to pro nás velmi důležité: Ukrajina se stane plnoprávným členem ICC od 1. ledna 2025

Poznamenala, že práce na zprávě probíhají: "Bude hotová za několik měsíců. Poté připravíme a oficiálně předvedeme prezentaci Ukrajině. A nyní jsme ji vytvořili na základě vzorku 10 případů, které byly v průběhu roku projednávány u tzv. soudů, přičemž jsme každý bod posuzovali z hlediska spravedlivých soudních standardů. Sledovali jsme již 84 tzv. soudních jednání v přibližně 25 případech. Jedná se však o případy, které se projednávají i nyní, a jejich počet neustále roste. Koneckonců Rusko neúnavně pronásleduje lidi a vězní je ve vyšetřovacích vazbách, včetně žen. Zvyšuje se také počet válečných zajatců, proti nimž je zahájeno trestní řízení."

Aktivistka za lidská práva a vedoucí Mediální iniciativy pro lidská práva Olha Rešetjová uvedla, že většina těchto nezákonných případů se projednává v Rostově.

"Takzvané soudní procesy se konají na okupovaných územích, včetně Krymu, a na území Ruské federace. Nejčastěji v Rostově, protože tam sídlí jejich vojenský soud, a značná část na Krymu," uvedla Reshetylova v komentáři pro Ukrinform.

Přečtěte si také: "V roce 2015 se v Rusku uskutečnilo několik akcí, které byly zaměřeny na ochranu před útoky: ICC řeší "jen špičku ledovce" - expert

Podle ní je "to všechno iluze spravedlnosti, která ve skutečnosti nemá se spravedlností nic společného. Snaží se vytvořit obraz, svou alternativní právní realitu, snaží se přenést vlastní odpovědnost za spáchané zločiny na ukrajinské obránce. Když vyslýcháte propuštěné ze zajetí, všechny případy jsou zcela vykonstruované, všechna svědectví jsou získávána strašlivým mučením. Někteří toto mučení nevydrží a my repatriujeme další těla ze zajetí. Máme i taková svědectví, kdy například vyšetřovatel přijde do cely a prohlásí: "Máte čas přijít s nějakým zločinem. Pokud s ním nepřijdete, budou z toho vyvozeny patřičné důsledky". Také mohou nutit souseda, aby přišel s trestným činem a vypovídal o něm. A to vše se děje za strašlivého mučení. Rusko porušuje právo na spravedlivý proces, dopouští se zločinů proti lidskosti a využívá svůj soudní systém k pronásledování civilního obyvatelstva a válečných zajatců."

Reshetylova zdůraznila, že Ruská federace se snaží vytvořit vlastní alternativní tribunál, který bude mít za úkol prokázat odpovědnost ukrajinské strany za zločiny spáchané Ruskem.

"Zadržují ukrajinské velitele, ale v tuto chvíli proti nim nevidíme žádné trestní řízení. Takže si myslíme, že Rusové připravují případ vyšší úrovně, vlastní tribunál," uvedl lidskoprávní aktivista.

Poznamenala také, že Ruská federace ve válce proti Ukrajině využívá Interpol: "Rusové vynášejí rozsudky v nepřítomnosti a prostřednictvím Interpolu zařazují naše vojáky na seznam hledaných osob, údajně za terorismus, extremismus nebo obecné kriminální články. Zažili jsme situace, kdy bývalí váleční zajatci měli odjet na rehabilitaci do zahraničí, ale nemohli, protože byli na seznamu hledaných osob."

Expert OBSE, specialista střediska pro lidská práva CReDO z Moldavska, lidskoprávní aktivista Serhij Ostaf se zase domnívá, že k odpovědnosti by měli být hnáni i ruští prokurátoři a soudci, kteří přijímají nezákonná rozhodnutí.

"Za hrubé porušování lidských práv existuje trestní odpovědnost. Pokud je soudce nebo prokurátor součástí systému politického pronásledování ukrajinských občanů s diskriminačním záměrem jen proto, že jsou Ukrajinci a mají jiné politické názory, pak se jedná o válečný zločin," zdůraznil.

Podle Ostafa probíhá identifikace soudců odpovědných za projednávání těchto případů, stejně jako státních zástupců a zástupců orgánů činných v trestním řízení. "Existují právní důvody pro trestní odpovědnost, protože jsou součástí politické perzekuce a musí být pohnáni k odpovědnosti.

Ostaf uvedl, že probíhá identifikace soudců odpovědných za projednávání těchto případů, jakož i státních zástupců a zástupců donucovacích orgánů. "Existují právní důvody pro trestní odpovědnost, protože jsou součástí politického pronásledování a musí být pohnáni k odpovědnosti. Shromažďujeme informace o těchto osobách. Někdy jsou stejní soudci zodpovědní za projednávání několika případů. Jedná se tedy o několikanásobné porušení ustanovení o válečných zločinech," uzavřel expert OBSE.

Jak již dříve informovala agentura Ukrinform, od 2. do 7. prosince se v nizozemském Haagu koná 23. zasedání Shromáždění států, které jsou stranami Mezinárodního trestního soudu.

Foto: Iryna Drabok, Ukrinform