Praha - Prezident Miloš Zeman v souvislosti s válkou na Ukrajině upozornil na nebezpečí hrozby jaderné války. Svět podle něj může spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů konfliktu. Prezident to uvedl ve zdravici, kterou na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Ruská invaze na Ukrajinu je podle Zemana napadením suverénního státu druhým a je třeba ho rezolutně odsoudit. Jde o pošlapání mezinárodního práva, uvedl. Poděkoval české společnosti za obrovskou míru sounáležitosti v souvislosti s Ukrajinou. Výdaje dvou procent HDP na obranu by měly být samozřejmé, dodal.

"Již dnes je zřejmé, že datum 24. února 2022 se do dějin zapíše tragickým písmem podobně jako například 1. září 1939 či 11. září 2001," poznamenal prezident. Ukázalo se podle něj, že relativně dlouhé období míru v Evropě bylo spíše výjimkou než pravidlem.

Zeman poukázal na to, že v Rusku není možné invazi označovat za válku, ale za speciální operaci. Nejde podle něj ale o nic jiného než o napadení suverénního státu druhým. Ruská bojová akce na Ukrajině má podle Zemana hluboké a komplikované kořeny, které je možné dlouze analyzovat, ale v prvé řadě je potřeba v ní vidět nepřípustnou agresi a pošlapání mezinárodního práva i bezpečnostního uspořádání v Evropě. Vedení Ruska podle něj rozpoutalo válku v sousední zemi a je to potřeba jasně a rezolutně odsoudit.

Zeman uvedl, že mezinárodní společenství podcenilo více či méně domnělé historické křivdy, emoce i nejnižší lidské pudy, které vedou k násilí. "Svět se na pomyslných hodinách posledního soudu o kousek přiblížil ke svému konci. Rozhodně nechci strašit, jen vím, že nynější konflikt na Ukrajině se odehrává pod vzájemnou jadernou hrozbou apokalyptických rozměrů a my můžeme spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů," poznamenal.

Prezident se vyslovil pro zvýšení výdajů na obranu. "Obranné výdaje ve výši alespoň dvou procent HDP by teď měly být samozřejmostí," podotkl. Nejde podle něj pouze o to, aby Česko zůstalo důvěryhodným spojencem. Je důležité, aby se česká armáda modernizovala novými technologiemi. Válka by se podle prezidenta měla stát pro západní civilizaci budíčkem.

Zeman ocenil vstup do Evropské unie a NATO, protože je Česká republika pod ochranou nejsilnější vojenské aliance na světě. "Každé ráno bychom měli opakovat vděk za to, že se u nás neválčí a že je naše země členem NATO a EU," uvedl. "Zároveň bychom si ale každý den měli uvědomit, že za naši bezpečnost bojovat musíme, a to i když se válka odehrává za našimi hranicemi," dodal.

Válka na Ukrajině podle Zemana přinesla humanitární katastrofu nebývalých rozměrů, která nemá od dob druhé světové války srovnání. České společnosti poděkoval za obrovskou míru sounáležitosti.

Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že Zemanův projev v celkovém vyznění podporoval zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou prosazuje vláda. "V tomto směru to opět ukazovalo jednotu klíčových ústavních představitelů České republiky," řekl novinářům před odletem na summit EU do Francie.

Fiala ocenil postup Západu vůči Rusku, pomoc Ukrajině podle něj neustane

Česká republika nepřestane Ukrajině pomáhat kvůli přátelství i vlastní morálce, řekl v úvodu dnešní konference Naše bezpečnost není samozřejmost premiér Petr Fiala (ODS). Na ruskou agresi na Ukrajině chce dál reagovat na národní i mezinárodní úrovni. Ocenil v té souvislosti dosavadní tvrdý postup západního světa, který je důležitý pro naši bezpečnost, ale také posiluje Ukrajinu. Za klíčový strategický úkol označil snížení energetické závislosti na Rusku.

Ruská vojenská invaze na Ukrajinu podle Fialy změnila vnímání bezpečnosti u řady lidí o 180 stupňů. Největšími jestřáby se nyní stali i někteří z lidí, kteří výdaje na obranu považovali za zbytečné a raději bezpečnost měnili za hlasy ve volbách. "Je dobře, že si všichni uvědomili, jak je bezpečnost důležitá a je třeba do ní investovat," zdůraznil předseda vlády.

Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nedokázal za 20 let nabídnout svém zemi prosperitu a lepší život, tak nyní našel vnějšího nepřítele pod záminkou denacifikace Ukrajiny. Podle Fialy se však Putin přepočítal a narazil na hrdinský a mimořádně obdivuhodný ukrajinský odpor.

Fiala v té souvislosti ocenil i postup západních zemí, který považuje za tvrdý. "Budeme prosazovat, abychom přistoupili k dalším kolům sankcí. Už teď ale můžeme říct, že tvrdý postoj, jednota Západu a nebývalé sankce mají svůj účinek," řekl. Účinné jsou podle něj i dodávky zbraní, humanitární pomoci či pohonných hmot na Ukrajinu. Efekt je vždy rychle vidět, dodal.

Neustane podle něj ani pomoc ukrajinským uprchlíkům. Zdůraznil, že tito lidé neutíkají za lepšími životními podmínkami, ale aby si zachránili život. "Když sleduji, jaká míra podpory Ukrajiny a Ukrajinců se v naší zemi vzedmula, cítím nesmírnou pýchu a hrdost," řekl. Česko bude dál pomáhat, protože mu to ukládá jeho přátelství s Ukrajinou a Ukrajinci, ale také vlastní morálka, doplnil.

Rusko válčí na Ukrajině s tanky, ale proti Evropě již dlouho bojuje například kyberútoky či dezinformacemi, konstatoval Fiala. Součástí Putinova plánu je podle něj i migrační vlna, růst cen energií a zpomalení výkonnosti západních ekonomik. "Cílem není pouze destabilizace Ukrajiny, ale celé Evropy. Na tyto kroky musíme reagovat. A to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni," doplnil Fiala.

Za klíčové považuje vyvázat se z velké energetické závislosti na Rusku "Minulé snahy nebyly úspěšné. Změnily se sice přepravní cesty, ale zdroj surovin zůstal stejný. Takovou chybu nyní opakovat nesmíme," uvedl. Lze podle něj očekávat další růst cen energií a paliv, ale teplejší měsíce je nutné využít k investicím do úspor energií a hledání alternativních zdrojů vytápění a elektřiny. "Důležité bude najít alternativní dodavatele plynu do Evropy," řekl.

Lipavský: Rusko se kvůli Putinovi vyloučilo z rodiny civilizovaných národů

Rusko se kvůli svému prezidentovi Vladimiru Putinovi definitivně vyloučilo z rodiny civilizovaných národů a zasadilo těžkou ránu mezinárodnímu řádu. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Proti vlivu Ruska a dalších autoritářských velmocí je podle něj nutný celospolečenský přístup.

Lipavský řekl, že západní země musí definovat, jak budou dál budovat základy své bezpečnosti. Putinův "zločinný" režim se podle něj ničeho neštítí a současně například drží právo veta v Radě bezpečnosti OSN. Rusko podle něj pohrdá normami mezinárodního práva a svůj postup opírá i o přesvědčení, že demokratický svět je v úpadku.

Ukrajina se podle Lipavského stala obětí těchto šílených představ. "Naše kolektivní odpověď v NATO a EU výrazně ztěžuje dosažení Putinova cíle," podotkl. Cíli jsou podle něj zničení ukrajinské státnosti totálním podřízením Moskvě či vytvořením loutkové vlády. "Putin pošlapal Chartu OSN, zásadní normy mezinárodního práva a evropskou bezpečnostní architekturu," řekl.

Za klíčové označil pokračování pomoci Ukrajině a paralelní snahu zabránit rozšíření války na další území. "Naše solidarita s Ukrajinou musí zůstat neochvějná," dodal. Jedinou smysluplnou reakcí je podle něj limitovat Putinovo jednání jednotou, sankcemi a další izolací Ruska.

"Pevně věřím, že ruské tanky do Prahy již nikdy nepřijedou, ruský vliv je ale neméně zhoubný," řekl Lipavský. Na místech, kde nepomůže moderní vojenská výzbroj, je podle něj nutné najít celospolečenský postup proti Rusku i dalším autoritářským velmocím. Kombinovanou sílu EU a NATO je podle něj nutné využívat včas a koordinovaně.

Česko podle Lipavského může zajistit svou bezpečnost a státnost jen ukotvením v NATO a EU. "Síla NATO a EU je v síle jejich členů. Proto musí ČR zásadně posílit své vojenské schopnosti a být připravena na bolestivá rozpočtová rozhodnutí," zdůraznil.

Program konference najdete zde: https://www.nbns.cz/program-konference