Vláda mění přístup k obnově krajiny po těžbě. V lomu Československé armády (ČSA) na Mostecku vznikne přírodně napouštěné jezero, které nabídne ekologická i ekonomická řešení. Přístup běžný v Evropě se tak poprvé dostává i do tuzemské praxe. Rozhodnutí vlády navazuje na mezinárodní závazky.

Přirozená obnova přináší do suchého regionu vodu, eliminuje riziko kontaminace a zároveň snižuje náklady. Místo náročných terénních úprav a výsadeb bude příroda u lomu pracovat samostatně. Jezero se naplní čistou vodou z okolních zdrojů, čímž odpadne potřeba drahého dopouštění či čerpání vody z řek. Tento přístup je zvlášť významný v době, kdy koncem léta trpí severní Čechy suchem.

Přirozená sukcese není důležitá jen z ekologického hlediska, ale také z ekonomického. Zatímco technická rekultivace stojí odhadem stovky tisíc až miliony korun za hektar, náklady na sukcese jsou zhruba pětinové. Navíc přirozený proces nevyžaduje dlouhodobou údržbu. Peníze, které těžař díky této úspoře nezainvestuje do technických zásahů, dostanou okolní obce na své projekty. 

Důl ČSA patří k největším povrchovým lomům v Česku. Od roku 1901 zde probíhala těžba hnědého uhlí, která zásadně proměnila tvář krajiny.Kromě změny přístupu k rekultivaci nabízí vznik přírodního jezera i výzkumný a vzdělávací potenciál. Také podporuje vyšší biodiverzitu.

Případ lomu ČSA tak může být první vlaštovkou širší transformace krajiny po těžbě uhlí. Místo záměrné homogenizace dostává přednost živý systém s přirozeným vývojem. A voda v něm hraje hlavní roli. Rozhodnutí vlády navazuje i na mezinárodní závazky – Koncepci adaptace na změnu klimatu, Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR i závazky vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu.