Praha - Lidí nad 80 let bude v roce 2050 v ČR přes 900.000, třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení. Ministerstva práce a zdravotnictví podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vytvořila predikce potřeb na úrovni krajů i okresů. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou teď podle Jurečky kraje, pod které tyto kompetence spadají. Ministr to řekl na dnešní tiskové konferenci. Nárůst v krajích nebude stejný, nejvíc klientů sociálních služeb do deseti let přibude v Praze a Středočeském kraji.

Počet lidí v tomto věku se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška už v příštích zhruba 15 letech více než zdvojnásobí. "Ta populace bude minimálně stejně nemocná jako ta stávající," řekl na tiskové konferenci. Už v současné době jde o lidi v penzi, jejich zdravotní stav tak většinou příliš nedokáže zlepšit prevence.

"Od osmdesátého roku věku je často pro lidi v domácím prostředí a jejich blízké velmi těžké to zvládnout a přichází nápor na sociální služby," uvedl Jurečka. V současné době podle dat žije v pobytových zařízeních sociální péče 98.000 lidí, v roce 2035 to bude 140.000 lidí.

"Klienti sociálních služeb jsou opravdu velmi nemocní," doplnil Dušek. Nejčastější jsou podle něj stavy po cévní mozkové příhodě (42 procent) nebo související z různými typy demence jako je Alzheimerova choroba (60 procent). Předloni mělo tuto konkrétní diagnózu asi 80.000 lidí, v polovině století se očekává počet přesahující 250.000.

Přestože lidí starších 80 let výrazně přibývá už teď, kapacity pobytových sociálních služeb dál nerostou a naráží na personální strop. O zhruba 45 procent lidí se rodiny starají doma, ostatní jsou právě v pobytových zařízeních.

Péče, na které se podílí ve větší míře rodiny nemocných, je podle Jurečky pro stát levnější. Ambicí státu by proto podle něj mělo být to, aby se zvýšil podíl klientů v domácí péči. Pečujícím se ale podle něj bude muset dostat větší podpora. "Čím víc posílíme komunitní péči, tak tím větší šanci máme na to, že to dokážeme vybrat s nějakými rozumnými náklady," dodal Dušek.

Už v současné době tvoří dlouhodobá péče 83 procent nákladů na sociální služby, v roce 2024 byly náklady zhruba 52 miliard korun. V roce 2050 to bude přes 83 miliard Kč. Pobytové služby čerpá asi 92.000 lidí ve věku nad 65 let, terénní služby dalších více než 89.000. Do roku 2035 přibude pobytovým službám dalších skoro 37.000 potenciálních klientů, terénním skoro 33.000. Mezi roky 2035 a 2050 to bude o dalších více než 23.000 navíc v obou typech služeb.

Za velký problém považují ministerstva práce a zdravotnictví personál, který se do budoucna bude o klienty v sociálních službách a pacienty ve zdravotnictví starat. Podle Jurečky bude ještě příštích zhruba deset až 12 let přibývat dětí, které směřují na střední školy. "Příští týden budu apelovat na kraje, kolik budeme potřebovat středních škol, které budou vzdělávat zdravotní sestry," řekl ministr.

Kraje budou mít podle Jurečky možnost díky datům a predikcím možnost naplánovat služby tak, aby byly pro jejich obyvatele co nejvhodnější. "Jsou tu kraje, které před sebou budou mít opravdu velkou výzvu, jako je třeba Hlavní město Praha nebo Středočeský kraj," dodal Jurečka.

Z prezentací vyplývá, že například ve Středočeském kraji je v současné době asi 25.000 klientů těchto sociálních služeb. Do roku 2035 jich přibude na zhruba 38.000 a do roku 2050 na téměř 50.000. V Moravskoslezském kraji bude nárůst ze zhruba 20.000 na přibližně 38.000 v roce 2050. Nejčastější je nárůst kolem 5100 klientů v kraji.

Očekávaný nárůst počtu klientů v jednotlivých krajích do roku 2035:

zdroj: MPSV

ČR sociální zdraví vláda