Praha - Čechům chybí minerální látky, jako je vápník, hořčík a železo, naopak nadbytek mají sodíku obsaženého v soli. Děti nekonzumují dostatek ovoce a zeleniny. Zdraví české populace je ovlivněno i nadměrným hlukem nebo znečištěným prostředím, v pitné vodě mohou škodit zbytky chemické dezinfekce. Vyplývá to ze zprávy k hodnocení zdravotních rizik pro českou populaci za rok 2024, kterou dnes publikoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Dostatek minerálů lze podle odborníků získat z pestré stravy, doplňky jsou určeny spíš v případě deficitu či onemocnění po poradě s lékařem či lékárníkem.
Nedostatek vápníku ve stravě má podle zprávy 80 procent lidí starších 60 let, ženy a senioři také nekonzumují dostatek hořčíku. "Nejnižší hodnoty byly ve skupině dospívajících dívek ve věku 15 až 17 let," uvedla Irena Řehůřková z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ. Polovina dětí od sedmi do deseti let nemá dost železa, stejně jako polovina žen v plodném věku.
Vápník obsahují zejména mléčné výrobky, jeho nedostatek může negativně ovlivňovat zdraví kostí, zubů, svalů a nervové soustavy. Hořčík může do stravy doplnit některé ovoce, zelenina, ořechy nebo obiloviny.
"Dostatek minerálních látek je u většiny zdravé populace možné zajistit pestrou a vyváženou stravou. Doplňky stravy by neměly být základem jídelníčku pro doplňování chybějících nutrientů," doplnila na dotaz ČTK Svatava Bischofová z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ.
"V ostatních případech, například zjištěný deficit dle laboratorních hodnot či v důsledku zvýšené potřeby v nějakém životním období či z důvodu nějakého onemocnění, je vhodné se poradit s lékařem, nutričním terapeutem či lékárníkem," dodala.
Nadměrný příjem soli a z ní sodíku může být spojen s vyšším rizikem vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, poškození ledvin, osteoporózy i rakoviny žaludku. "Velký podíl dětí preferuje nezdravé potraviny, zejména slazené nápoje a ochucené mléčné výrobky, což zvyšuje riziko nadváhy a obezity. Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny riziko snižuje," uvedla Kristýna Žejglicová, vedoucí oddělení systému monitorování centra zdraví a životního prostředí SZÚ.
Pouze čtyři procenta dětí podle SZÚ konzumují dostatek zeleniny, pět porcí o velikosti jejich pěsti denně. Většina rodičů si myslí, že dvě až tři porce denně jsou dostatečné. "Zásadní roli hraje vzdělání a finanční situace rodičů. Děti z lépe situovaných rodin mají zdravější stravu a nižší výskyt obezity," dodala.
Významným faktorem pro zdraví české populace jsou kromě stravy také například hluk, znečištění ovzduší či voda, kterou pije. U lidí, kteří jsou hluku dlouhodobě vystavení, se podle SZÚ častěji vyskytují srdeční choroby.
"Odhadujeme zvýšení počtu nových případů ischemické choroby srdeční v důsledku hluku ze silniční dopravy o 4,7 procenta nad obvyklý počet případů z jiných příčin. Toto zvýšení představuje ročně zhruba 920 nových případů," uvedla Zdeňka Vandasová z Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.
Pitná voda v Česku je kvalitní, mezi zeměmi EU ale patří k průměru. "Lidé se u nás nemusí bát pít vodu z kohoutku, protože jestliže se v ní někde vyskytují nějaké rizikové látky, jejich riziko je oproti jiným známým rizikům z životního prostředí relativně velmi nízké," uvedl na dotaz ČTK vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu SZÚ František Kožíšek.
SZÚ sleduje 377 různých ukazatelů, hlavním rizikem jsou podle Kožíška vedlejší produkty chemické dezinfekce vody, zejména chloru. "Provozovatelé vodovodů v mnoha zemích EU a někde už i v ČR umějí vyrobit kvalitní a zdravotně nezávadnou pitnou vodu bez chemické dezinfekce, která tyto rizikové látky neobsahuje, a navíc je po stránce pachu a chuti pro spotřebitele mnohem přijatelnější," vysvětlil.
Četnost nedodržení limitních hodnot podle něj roste se zmenšující se velikostí vodovodu. Velké vodovody zásobující více než 5000 lidí limity významných ukazatelů překročily v 0,07 procenta, v menších vodovodech 0,3 procenta. "Veřejnost by to měla vědět proto, že především její poptávka po bezchlorové vodě může změnit chování většiny provozovatelů vodovodů v ČR, aby změnili svou letitou praxi a přiblížili se moderním vodárenským trendům v EU," dodal.
Z ovzduší lidské zdraví nejvíc ovlivňují aerosolové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky, zvyšuje se význam přízemního ozónu. Aerosolové částice vznikají přirozeně i lidskou činností, a z ní nejčastěji při spalování v motorech aut nebo elektrárnách, při tavení rud a kovů nebo svařování. Dále pak v cementárnách, lomech či těžbě. Polycystické aromatické uhlovodíky vznikají při spalování organické hmoty, například benzinu a nafty v dopravě nebo uhlí v elektrárnách či průmyslu.
