Chvalčov (Kroměřížsko) - Svatohubertská pouť myslivců dnes na Svatém Hostýně na Kroměřížsku uzavřela letošní poutní sezonu. Myslivecká pouť se na významném mariánském poutním místě konala počtyřiadvacáté. Na Hostýně tradičně patří k těm neoblíbenějším, řekl dnes ČTK Mořic Jurečka, předseda Matice svatohostýnské, která poutní místo spravuje.
Fotogalerie
Kromě duchovního rozměru je svatohubertská pouť i přehlídkou a oslavou myslivosti. Počet jejích účastníků se podle Jurečky obvykle pohybuje mezi 1000 až 2000. Stovky lidí se na Hostýně pohybovaly také dnes. "Převážně jsou to účastníci myslivci, nimrodi z Moravy, Slezska, Čech, ale taky ze Slovenska. Někdy se objeví i cizí státní příslušník," uvedl Jurečka.
Průvod se za větrného počasí nejprve přesunul k obrázku svatého Huberta. Pomocný biskup olomoucké arcidiecéze Antonín Basler tam na přímluvu svatého Huberta poprosil, ať myslivci moudře hospodaří se zvěří, mají potřebné štěstí při lovu a také otevřená srdce pro boha i sebe navzájem. Poté Basler sloužil mši v bazilice. Účastnili se jí myslivci a lesníci i jejich rodiny.
Pro návštěvníky poutního místa připravili organizátoři poutě také ukázky loveckých signálů, výcviku loveckých dravců a práce tažných koní. Své umění předvedli myslivečtí trubači. V Jurkovičově sále a přilehlých prostorách si mohli zájemci prohlédnout výstavky umělecké činnosti myslivců nebo si doplnit vybavení u prodejců mysliveckých potřeb. Pro děti bylo přichystáno pásmo lesní pedagogiky, které je seznámilo se základy myslivosti a lesnictví.
Spolu s kolegy z Mysliveckého sdružení Doubrava ze Zahnašovic na Kroměřížsku dorazil na svatohubertskou pouť Vlastimil Bucňák. "Nejezdíme úplně pravidelně, ale často. Jsme tady čtyři členové sdružení, někteří s manželkami a rodinami. Je to krásný výlet, panuje tu pěkná atmosféra," řekl ČTK myslivec.
Patron lovců svatý Hubert má svátek 3. listopadu. Žil ve druhé polovině sedmého století. Pocházel ze vznešené rodiny a rád se věnoval lovu a jiným světským radovánkám. Legenda vypráví, že se mu při lovu na Zelený čtvrtek zjevil jelen, kterému zářil mezi parohy zlatý kříž. Tato příhoda na něho měla velmi silný vliv, a tak po smrti své ženy odešel do kláštera a po zbytek svého života šířil křesťanství.
Počet návštěvníků Hostýna se podle Jurečky letos téměř vrátil k době před pandemií koronaviru, kdy na poutní místo ročně dorazilo 350.000 až 400.000 poutníků. "K neoblíbenějším poutím, které tady máme, patří hlavní pouť, což je v polovině srpna k slavnosti Nanebevzetí Panny Marie. No a potom samozřejmě poutě jako je hasičská, orelská, včelařská nebo ta naše myslivecká," řekl Jurečka. Každý rok se na Hostýně konají zhruba tři desítky poutí.
Stavba nové přístupové cesty k bazilice na Svatém Hostýně je zhruba v polovině
Stavba nové přístupové cesty k bazilice a poutním domům na Svatém Hostýně na Kroměřížsku je zhruba v polovině. Stejně je tomu i v případě přestavby točny, u níž vznikne parkoviště pro autobusy. Investice bude pokračovat asi do poloviny příštího roku a vyžádá si náklady kolem 30 milionů korun, řekl dnes ČTK Mořic Jurečka, předseda Matice svatohostýnské, která významné mariánské poutní místo spravuje.
Na financování úprav, které začaly letos na jaře, se podle něj podílejí Arcibiskupství olomoucké, Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, svatohostýnská duchovní správa a Matice svatohostýnská. Přispívá na ně významně také Zlínský kraj. "Je to pro nás největší a nejdůležitější investice," uvedl Jurečka.
Nová přístupová cesta povede od točny autobusů po jižním svahu nad krajskou silnicí až po zpevněnou plochu u poutního domu číslo tři. Lidé tedy nebudou k bazilice Nanebevzetí Panny Marie stoupat pouze po schodišti, ale budou moci využít i snadnější trasu po nové cestě. Současná příjezdová cesta pro auta, která vede zleva podél části křížové cesty, se v budoucnu změní na klidovou zónu.
V dalších letech se na Svatém Hostýně plánuje rozšíření parkoviště pod autobusovou točnou, vybudování odstavné plochy pro auta návštěvníků ubytovaných v poutních domech nebo nové informační centrum. Stavba parkovišť pod točnou a u poutních domů by se podle Jurečky mohla uskutečnit v horizontu jednoho až dvou let. "Vyžádá si kolem 16 milionů korun," uvedl Jurečka. Vybudování klidové zóny a informačního centra se plánuje až na další léta.
V příštím roce by ve svatohostýnském areálu měla začít i oprava střechy restaurace a penzionu Ovčárna. Podle Jurečky přijde zhruba na dva miliony korun. Matice svatohostýnská postupně obnovuje také pokoje v poutních domech, nabízejí zhruba 160 lůžek. Zájem o ubytování v nich se vrací na hodnoty, jaké byly před pandemií koronaviru. "V době sezony je to kolem 75 procent obsazenosti, mimo sezonu v zimě kolem 50 procent," řekl Jurečka.
Matice svatohostýnská vznikla v roce 1895. V současnosti má přes 6400 členů. Po Orlu je tak druhou největší křesťanskou organizací v České republice.
