Praha - K oblibě knih Bohumila Hrabala, od jehož úmrtí 3. února uplyne 25 let, přispívají i jejich filmové adaptace. Například mezi trojici nejprodávanějších Hrabalových knih patří Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále a Postřižiny. ČTK o tom informovala Ivana Oberhofnerová z knihkupectví Luxor.
"Obecně můžeme říct, že zájem o knihy jednoho z největších českých autorů je mezi čtenáři dlouhodobý a konstantní, oživují jej i nová vydání některých titulů. Stálé přízni zákazníků se těší třeba komentované sedmisvazkové sebrané Spisy Bohumila Hrabala, které v roce 2019 získaly Magnesii Literu za nakladatelský čin," uvedla Oberhofnerová.
Humor a poetika Hrabalových děl jsou pro film vděčným lákadlem. Poprvé se Hrabalův námět dostal na filmové plátno v roce 1964 zásluhou režijního debutu Ivana Passera. Jeho krátký film Fádní odpoledne byl promítán v soutěži XIV. mezinárodního filmového týdne v Mannheimu v roce 1965 a získal Zlatý dukát v kategorii krátkých filmů. V roce 1965 se v povídkovém filmu Perličky na dně režie jednotlivých povídek ujali Jiří Menzel, Věra Chytilová, Jan Němec, Jaromil Jireš a Evald Schorm. Snímek je považovaný za manifest české nové vlny a Hrabal si zahrál epizodní roli v každé povídce. Ve stejném roce následoval půlhodinový film Sběrné surovosti režiséra Juraje Herze. Protože tento snímek po sestříhání o jednu minutu přesáhl povolenou stopáž 30 minut, nebyl zařazen do Perliček na dně, ale promítali ho samostatně.
V následujících letech se výhradním "hrabalovským" režisérem stal Jiří Menzel. Jeho první celovečerní film Ostře sledované vlaky vznikl v roce 1966 a byl oceněn Oscarem za nejlepší cizojazyčný film. Podkladem námětu se staly Hrabalovy zážitky z nádraží v Kostomlatech na Labem, kde na konci války zastával funkci výpravčího. Další Menzelův snímek Skřivánci na niti v roce 1990 obdržel Zlatého medvěda - hlavní cenu na festivalu v Berlíně. Předtím byl po zásahu komunistické cenzury na 20 let uložen do trezoru.
K dílu Hrabala se mohl Menzel vrátit až na začátku 80. let snímkem Postřižiny. Film z pivovarnického prostředí jako jeden z mála českých titulů z té doby zakoupili zájemci do řady evropských i zámořských distribučních sítí. Poté vznikla filmová adaptace povídkové knihy Slavnosti sněženek, kterou Menzel natočil v roce 1983 v chatové oblasti v Kersku, kde svého času Hrabal pobýval. Naposledy se Menzel k Hrabalovu námětu vrátil v roce 2006 filmem Obsluhoval jsem anglického krále.
S menším úspěchem se hrabalovského námětu chopili i další filmoví režiséři jako Petr Koliha se snímkem Něžný barbar, Dušan Klein s filmem Andělské oči a Věra Caisová, v jejímž filmu Příliš hlučná samota hlavní roli ztvárnil francouzský herec Philippe Noiret.
Hrabal se narodil 28. března 1914. Brněnský rodák do roku 1963, kdy se stal spisovatelem z povolání, vystřídal řadu povolání včetně divadelního kulisáka, obchodního cestujícího a baliče papíru ve sběrných surovinách. Za života byl vedle Milana Kundery světově nejznámějším soudobým českým prozaikem, jeho dílo bylo přeloženo do tří desítek jazyků.
