Restituce šlechtického majetku: Colloredo-Mansfeldové

foto Letecký pohled na zámek Zbiroh

Historie rodu: Původně italský rod pocházející z 11. století. Do Čech se Colloredové dostali v době třicetileté války, jíž se účastnili na straně císařských vojsk. Z té doby proslul například císařský maršál Rudolf Colloredo (1585-1657), jenž úspěšně obhájil Prahu před Švédy a poté v Čechách zakotvil natrvalo. Roku 1635 získali bratři Jeroným a Rudolf Colloredové konfiskací po Trčcích východočeské panství Opočno. V roce 1763 jeden z příslušníků rodu František Gundakar po sňatku s Marií Isabelou Mansfeldovou získal panství Dobříš a Obořiště a spolu se svými potomky se začal psát z Colloredo-Mansfeldu. Další příslušníci rodu většinou sloužili ve vojsku nebo působili ve státních službách.

Rod Colloredo-Mansfeldů o svůj majetek přišel v roce 1942, kdy jej zabavilo gestapo na základě rozhodnutí říšských soudů, jež šlechtický rod označily za nepřátele Německa. V roce 1945 byli Colloredo-Mansfeldové vyhlášeni za osoby nepřátelské Československé republice a kolaboranty a jejich majetek převzal stát na základě Benešových dekretů. O návratu movitého i nemovitého majetku šlechticům rozhodl Zemský národní výbor v Praze v roce 1947. Mansfeldové se o majetek začali soudit, v roce 1948 po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.

Hlavní sídlo rodu v Čechách

Dobříš

Příslušníci rodu nejvíce spjatí s restitucemi

Jeroným Collored-Mansfeld (zemřel v roce 1998)

Původní restituent majetku rodu na Příbramsku a Rokycansku. Zemřel v roce 1998 v šestaosmdesáti letech. Byl mu navrácen zámek Dobříš s přilehlým parkem a zbirožské panství na Rokycansku. Kromě toho spravoval rozsáhlý rodový majetek na Podbrdsku a ve středozápadních Čechách. Patřilo mu více než 12.000 hektarů lesů, 241 hektarů rybníků a 310 hektarů zemědělské půdy. Podle anket v médiích z posledních let byl řazen k největším vlastníkům půdy v České republice. Tržní cena těchto pozemků se podle tisku pohybuje mezi dvěma až pěti miliardami korun.

Nárok na Dobříš uplatnil Jeroným jako bratr a dědic původního majitele zámku Vikarda Colloredo-Mansfelda, který zemřel v roce 1946. Tomu byl zámek vyvlastněn v roce 1942, jako osobě nepřátelské říši, když se odmítl přihlásit k německé národnosti a k říšské státní příslušnosti. Za druhé světové války se Vikard zapojil do protifašistického odboje. Přesto mu byl po válce majetek znovu zabaven, tentokrát na základě Benešových dekretů, jako zrádci českého a slovenského národa. Rozhodnutím tehdejšího Krajského národního výboru v Praze byl v roce 1950 důvod konfiskace změněn; novým důvodem se stala Mansfeldova německá národnost, kterou uvedl při sčítání lidu v roce 1930.

Jerome Colloredo-Mansfeld

Žije v Rakousku, po smrti jeho předka a polistopadového restituenta Jeronýma Colloredo-Mansfelda v roce 1998 na něj přešlo vlastnictví zámku Dobříš na Příbramsku. Převzal i někdejší panství Zbiroh na Rokycansku, obnášející zhruba 13.000 hektarů půdy. Hodnota pozemků činí několik miliard korun, zbirožského zámku se přitom původní restituent zřekl.

Kristina Colloredo-Mansfeldová * 1942 (1941 ?), Praha

Dcera Josefa Colloredo-Mansfelda (zemřel v roce 1990), jemuž před válkou patřilo Opočno. Po roce 1947 vyrůstala v Kanadě, později se usadila poblíž rakouského Salzburku. Žije střídavě v Rakousku, Řecku a Čechách. Věnuje se malířství. Byla třikrát vdaná a je matkou tří synů.

foto V restituci získala pravomocným soudním rozhodnutím z roku 2003 zámek Opočno na Rychnovsku spolu s přilehlým parkem, letohrádkem, starou hájovnou a historickým domovním traktem na Trčkově náměstí v Opočně. V roce 2000 jí bylo vráceno zhruba 5000 hektarů lesů v Orlických horách a na dvě desítky nemovitostí v okolí Opočna. Spolu s bratrem Jeromem také od českého státu získala již na sedm desítek obrazů. Nadále se soudí o obrazárnu a sbírku historických zbraní umístěnou na Opočně.

Celková hodnota nemovitostí a sbírek, o něž Colloredové usilují není vyčíslena, podle odborníků se podobná suma pohybuje v řádech miliard korun.

Leonard Colloredo-Mansfeld * 1964 (1963 ?), Vídeň

Nejstarší ze tří vnuků Josefa Colloredo-Mansfelda (zemřel v roce 1990), který adoptoval v roce 1988 syny své dcery Kristiny, a tak dál nesou jméno rodu. Leonard vyrůstal v Kanadě a poté na rakouském panství rodiny poblíž Salcburku. Vystudoval lesní hospodářství.

Majetek vrácený rodu v restituci

Zámky

Dobříš (Příbramsko) - Vrácen v roce 1998 Jeronýmu Colloredo- Mansfeldovi. Zámek sloužil v letech 1945 až 1993 jako domov spisovatelů. O jeho navrácení požádali zástupci rodu v roce 1992. Středočeský památkový ústav jej odmítl vydat, restituenti se obrátili na soud. Ve věci rozhodovalo několik soudů včetně Ústavního. Ten zrušil předchozí zamítavé rozsudky a v roce 1997 Krajský soud v Praze rozhodl o vydání zámku. Jeroným Colloredo- Mansfeld oficiálně zámek na Dobříši převzal v lednu 1998. Nyní zámek spravuje syn restituenta Jerome.

Opočno (Rychnovsko) - V květnu 2003 rozhodl pravomocně Krajský soud v Hradci Králové o vrácení renesančního zámku Kristině Colloredo-Mansfeldové. Nepodařilo se totiž předložit důkaz o tom, že Josef Colloredo-Mansfeld ztratil československé občanství a kolaboroval s nacisty. Národní památkový ústav podepsal 16. července 2003 smlouvu o vydání zámku restituentům, památkáři hodlají ve sporu o vlastnictví zámku pokračovat a chystají dovolání k Nejvyššímu soudu.

Kristina Colloredo-Mansfeldová se vydání zámku domáhala od roku 1991. Zámek zkonfiskovali v roce 1942 Němci, po roce 1945 připadl na základě dekretů prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se tehdy o majetek začali soudit, v roce 1948 po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.

Spolu se zámkem restituentka získala přilehlý park, blízký letohrádek, hájovnu a historický trakt na Trčkově náměstí v Opočně.

Zbiroh (Rokycansko) - Zámek vrácen Jeronýmu Colloredo- Mansfeldovi, v držení rodu ale není. Restituent se tohoto majetku zřekl, podle některých pramenů jej prodal zpět jeho dosavadnímu uživateli - armádě.

Pozemky

17.000 hektarů lesa u Zbirohu na Rokycansku a v Orlických horách.

Další majetek

Část zámeckého mobiliáře z Opočna - 68 obrazů z rodové sbírky (potomkům rodu vydána v roce 2000).

Další restituční nároky

Zbývající část mobiliáře ze zámku Opočno. Patří k němu vzácná galerie obrazů ze 16. a 18. století, sbírka historických zbraní která obsahuje více než 10.000 zbraní z celého světa či historický kočár. Podle tisku má tento movitý majetek hodnotu šesti miliard korun.

Odborníci se domnívají, že hodnota nemovitostí a sbírek, které by měli Colloredové získat, není vyčíslena. Podobná suma by se ale podle nich pohybovala v řádech miliard korun.

Kauza sporu o zámek v Opočně a související události

Září 1995 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou neuznal nároky Kristiny Colloredo-Mansfeldové na vydání nemovitého majetku v katastrálním území Opočno, včetně navrácení zámku.

4. ledna 1999 - Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu Colloredo-Mansfeldů na vydání Opočna. Potomci rodu od roku 1991 žádali vydání zámku, jízdárny, oranžerie, zámecké obory, lesů a polností.

16. března 1999 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou zamítl žalobu Kristiny Colloredo-Mansfeldové (dcera posledního majitele opočenského zámku) proti Památkovému ústavu v Pardubicích o vydání opočenského zámku včetně pozemků. O rok později potvrdil rozhodnutí i Krajský soud v Hradci Králové. Colloredo-Mansfeldová podala dovolání k Nejvyššímu soudu.

Únor 2000 - Ústavní soud zamítl stížnost Kristiny Colloredo- Mansfeldové proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové.

Podle něj více než 5000 hektarů lesní a zemědělské půdy, která dříve patřila k zámku, zůstane v majetku státu.

31. srpna 2000 - Nejvyšší soud vyhověl dovolání Kristiny Colloredo-Masfeldové a zrušil zamítavé rozsudky okresního i krajského soudu. Nejvyšší soud rozhodl, že promlčení neplatí, neboť panství bylo rodině zabaveno jako "nepřátelům říše" podle stejného zákona, který nacisté často používali při legalizaci svých loupeží židovského majetku. Nejvyšší soud věc vrátil okresnímu soudu.

12. června 2002 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou umožnil vydat zámek v Opočně. Soud nařídil vydání nejen zámku, ale také přilehlých pozemků a budov. Ve zdůvodnění verdiktu soudce uvedl, že otec Kristiny Colloredo-Mansfeldové Josef během druhé světové války nepozbyl československé státní občanství. Konfiskace zámku po válce tedy nebyla podle soudu zákonná. Pardubický památkový ústav, který zastupuje stát, se proti rozsudku odvolal.

13. května 2003 - Krajský soud v Hradci Králové v odvolacím řízení rozhodl, že stát má Kristině Colloredo-Mansfeldové vrátit zámek v Opočně na Rychnovsku a pozemky v okolí. (Cenné sbírky kromě 68 obrazů stále zůstávají ve vlastnictví státu.) Památkáři s verdiktem soudu nesouhlasí a považují jej za určité zpochybnění Benešových dekretů.

16. července 2003 - Národní památkový ústav podepsal smlouvu o vydání zámku Opočno na Rychnovsku a dalších nemovitostí šlechtickému rodu Colloredo-Mansfeldů. Památkáři však hodlají pokračovat v soudním sporu.

29. července 2003 - Oznámeno, že o expozice na zámku v Opočně se bude dále starat Národní památkový ústav. Vyplývá to z uzavřené nájemní smlouvy, která má platit do doby, než soud vyřeší několik soudních sporů, které památkáři vedou o cenné umělecké sbírky.

Léto 2003 - Pardubičtí památkáři podali proti rozhodnutí královéhradeckého soudu o vydání opočenského zámku dovolání k Nejvyššímu soudu. (ČTK/29.7.2003).

23. prosince 2003 - Deník Právo uvedl, že ministerstvo vnitra vydalo zprávu, podle níž je potvrzení o českém státním občanství Josefa Colloredo-Mansfelda vydané stejným úřadem v roce 1992 neplatné.

- Noviny Rychnovska uvedly, že dovolání pardubického pracoviště Národního památkového ústavu proti rozsudku královéhradeckého krajského soudu o vydání zámku v Opočně bylo neúspěšné.

Potomci rodu se dále se státem soudí o cenné sbírky, které na zámku jsou, například obrazy. Zatím bylo rodině vydáno 68 obrazů.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je středa 26. září 2018

Očekáváme v 13:00 15°C

Celá předpověď