Praha - Dnes není jediný ospravedlnitelný důvod pro to, aby výdaje na obranu a bezpečnost stagnovaly. Naopak, je dostatek zásadních důvodů, aby adekvátně rostly. V projevu k poslancům to dnes řekl prezident Petr Pavel. Stagnaci výdajů na obranu a na celkovou bezpečnost Česka v rozpočtu označil za závažný krok a apeloval na odpovědnost zákonodárců.
Fotogalerie
Nepředvídatelná geopolitická situace, aktuálně zesílená vojenským konfliktem na Blízkém východě, a stupňující se hrozby podle Pavla nutí více myslet na to, jak zajistit a posílit odolnost a obranyschopnost. "Posilování naší obrany není příprava na válku, ale naopak cesta pro zajištění míru. Nestačí si mír jen přát a doufat, že sám od sebe nastane, ale je nutné se o něj dlouhodobě a aktivně zasazovat," řekl.
Podle návrhu vlády by mělo samotné ministerstvo obrany letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, původní návrh kabinetu Petra Fialy (ODS) chtěl pro úřad vyčlenit o 21 miliard více. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z jiných rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle makroekonomické predikce z ledna.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci února řekl, že ČR určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP. Na tomto cíli se loni v červnu shodly státy Severoatlantické aliance (NATO), dalších 1,5 procenta HDP mají tvořit související nevojenské investice.
Česku podle Pavla chybí i potřebná moderní krizová legislativa. "Požadavek vychází ze závěrů minulých krizí, ale také od řady cvičení s krizovou tematikou, která jsme absolvovali. Pokud nové zákony v této oblasti nebudou přijímány s dostatečnou rychlostí, můžeme být velice rychle paralyzováni s každou novou větší krizí," podotkl prezident.
Mezi další kroky, které nutí k ostražitosti, patří podle Pavla narychlo připravovaná změna zákona o státní službě. "Jsou to i paušální škrty od stolu snižující podporu nevládním organizacím, které často pomáhají tam, kde je nikdo, ani stát, nedokáže nahradit," uvedl. Neziskový sektor se podle něj dostává pod tlak státu. "A já jsem přesvědčen, že nezaslouženě," řekl. Sektor podle něj zajišťuje péči o potřebné a zranitelné, podílí se na ochraně přírodního i kulturního dědictví či odvádí důležitou práci ve vzdělávání a v osvětě. "Takové organizace kondici naší země neoslabují, ale přesně naopak," doplnil.
Prezident vyzval poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět.
"Vím, že hledat shodu je těžké. Hledat ji v politice je někdy téměř nemožné. Ale pokud na to vy, tedy vás 200 osobností, rezignujete, seberete České republice naději obstát ve velkých výzvách, které před ní stojí a budou stát," řekl Pavel. Státy, které uspějí ve 21. století, budou podle něj ty, které se naučí jednat na půdorysu široké dohody a s výhledem na dlouhodobý horizont alespoň v těch nejpodstatnějších strategických prioritách.
Poslance také vyzval, aby ukazovali, že není cestou uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují o vlastní pravdě proti všem.
"Je nyní stejně tak rolí vaší, jako i mou, sledovat, že nedochází k erozi, nebo dokonce k přímému ohrožení našich demokratických základů. A to zejména v těch klíčových principech, o kterých mluvím opakovaně a o kterých budu mluvit neustále, až do konce svého působení na Pražském hradě," řekl poslancům Pavel. Patří mezi ně podle něj například pevné zakotvení v Evropské unii a členství v Severoatlantické alianci (NATO). "A to i při vědomí, že obě tyto instituce procházejí zkouškami, ze kterých je patrné, že potřebují změny. Bude ale zásadní, abychom byli aktivními spoluaktéry těchto změn," uvedl.
Česká zahraniční politika by měla podle Pavla prosazovat dlouhodobé zájmy a hodnoty ČR a měla by být v nejvyšší možné míře jednotná, čitelná, předvídatelná a v žádném ohledu znehodnocovaná vnitropolitickými půtkami.
"I přesto, že mohu mít v něčem odlišný názor, než jaký zastává vláda nebo většina v Poslanecké sněmovně, není to pro mě jediný důvod být méně ochotný jednat. Není to pro mě důvod vytvářet zbytečné konflikty," řekl také prezident.
Už ze setkání s novými ministry podle něj vyplynulo, že na mnohá témata se dívají velmi podobně. "Jsem připravený v rámci svých pravomocí podporovat všechna rozumná opatření, která povedou ke zvýšení kvality života v naší zemi. Rád o nich povedu diskuse s představiteli vlády i opozice," prohlásil. Chce hledat prostor pro spolupráci na legislativě, která podpoří prosperitu a bezpečnost ČR, posílí iniciativu, podnikavost, nápady a soběstačnost a zároveň bude tlumit rostoucí rozdíly mezi lidmi i regiony.
"Proto bych se rád přimluvil i za to, abyste více pozornosti věnovali změnám zákonů, které jsou důležité třeba jen pro některé regiony a z podstaty tak ve Sněmovně nemají většinovou prioritu. Odlehlá a ekonomicky slabší místa, ale i Praha, mají jiné problémy než ostatní regiony. Buďte prosím solidární a podpořte vzájemně změny, které v některých regionech usnadní lidem život," dodal prezident.
Konflikt v Íránu nepřímo i přímo ovlivní bezpečnost a prosperitu České republiky, řekl novinářům při odchodu po svém vystoupení ve Sněmovně prezident Petr Pavel. Stát by neměl podle jeho názoru lidi strašit, ale zároveň ani předstírat, že se nic zásadního neděje. Vláda a všechny bezpečnostní složky se musí věnovat aktuální situaci každý den, doplnil Pavel.
Situace na Blízkém východě po víkendových úderech USA a Izraele v Íránu podle Pavla neznamená jen vznik omezeného regionálního konfliktu, který ovlivní pouze několik tisícovek Čechů v oblasti. "Je to konflikt, který má velký potenciál se rozhořet, některé náznaky už tímto směrem jdou," uvedl Pavel.
Lze podle něj očekávat růst cen energií, ale také zhoršení bezpečnostní situace. "Vlivem některých odvetných opatření, která nebudou jen státního charakteru, ale i mnoha proxy aktérů, které Írán podporoval," řekl Pavel. Situace může i v západních zemích radikalizovat řadu lidí, Evropu může zasáhnout také migrační vlna, míní.
"Zatím jsem vnímal především snahu dostat naše občany zpátky domů, což je asi naprosto přirozená věc. Proběhlo jednání Bezpečnostní rady státu, kde repatriace byly hlavním tématem, ale tématem bylo i posílení bezpečnosti některých institucí a míst, která by mohla být zranitelná," uvedl Pavel. Předpokládá, že se těmto záležitostem bude vláda věnovat i v dalších dnech.
