Tel Aviv/Teherán/Dubaj - Izrael a USA pokračují od soboty ve vojenských úderech na Írán, který v odpovědi útočí na cíle po celém Blízkém východě. Teherán po dnešním potvrzení smrti nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího íránskými úřady hrozil rozsáhlými odvetnými údery. Na výhrůžky reagoval americký prezident Donald Trump, který zdůraznil, že pokud Írán svá slova naplní, USA na ně udeří silou, kterou ještě nikdy nezažili. Izraelská armáda zahájila údery na cíle v srdci Teheránu. V íránské metropoli se ozývají výbuchy a nad Teheránem se vznáší hustý dým. Kvůli situaci na Blízkém východě se v pondělí sejde česká Bezpečnostní rada státu.
Íránský odvetný raketový útok dnes v izraelském městě Bejt Šemeš, které leží západně od Jeruzaléma, zabil osm lidí a dalších téměř 30 zranil, informuje server listu The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda zahájila vyšetřování, proč se jí raketu nepodařilo sestřelit. Raketa zasáhla obytnou čtvrť ve zhruba 170tisícovém městě, kde vážně poškodila protiraketový kryt a okolní domy. Na internetu jsou vidět záběry, které ukazují okamžik zásahu rakety a také poničený protiraketový kryt v Bejt Šemeš.
Írán bude podle prezidenta Masúda Pezeškjána pokračovat v tvrdých úderech a ničit vojenské základny nepřátel. Pezeškján to dnes podle serveru Al-Džazíra řekl ve videoposelství odvysílaném v íránské televizi, v němž také mluvil o mučednictví Chameneího. DPA s odvoláním na íránskou polooficiální agenturu ILNA uvedla, že při leteckém útukz na Írán byl zabit bývalý íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.
Smrt Chameneího vyvolala v řadě států v regionu vlnu nevole. V Pákistánu zemřelo devět lidí, když stovky dalších vpadly na americký konzulát ve městě Karáčí. Proíránští protestující se shromáždili také před přísně střeženou Zelenou zónou v iráckém hlavním městě Bagdádu, kde je americké velvyslanectví. Irák po Chameneího smrti vyhlásil třídenní státní smutek, zatímco Írán vyhlásil státní smutek na 40 dní.
Smrt ajatolláha odsoudilo libanonské hnutí Hizballáh, palestinské teroristické hnutí Hamás to označilo za ohavný zločin. Ruský prezident Vladimir Putin nazval zabití Chameneího a členů jeho rodiny cynickou vraždou porušující normy morálky a mezinárodního práva.
Tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání uvedl, že po smrti Chameneího bude dnes zřízena dočasná vládnoucí rada Íránu. Pravomoci, které Chameneí měl, dočasně převzali podle stanice BBC tři lidé – íránský prezident Masúd Pezeškján, předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí a jeden z právníků Rady strážců.
Kromě nejvyššího duchovního vůdce zemřela také řada dalších významných představitelů íránského režimu včetně náčelníka generálního štábu armády Abdar Rahíma Musávího nebo ministra obrany Azíze Násirzádího. Mezi zabitými je zřejmě i velitel íránských revolučních gard Mohammad Pakpúr, do čela jednotek byl dnes jmenován exministr Ahmad Vahídí.
V Dubaji ve Spojených arabských emirátech, katarské metropoli Dauhá a bahrajnském hlavním městě Manáma byly dnes slyšet výbuchy. Ve Spojených arabských emirátech si podle tamního ministerstva obrany íránské útoky vyžádaly nejméně tři mrtvé a 58 lehce zraněných. Od začátku íránských útoků bylo ve Spojených arabských emirátech odraženo 132 balistických raket a 195 bezpilotních letounů. Už dříve světové agentury informovaly, že se dnes poprvé stal terčem íránských dronů také Omán.
Globální letecká doprava je kvůli pokračujícím úderům silně narušena. Podle údajů platformy FlightAware byly od soboty, kdy USA poprvé zaútočily na Írán, postiženy tisíce letů. Většina klíčových letišť v oblasti byla uzavřena nebo funguje ve velice omezeném režimu, protože velká část vzdušného prostoru nad Blízkým východem je uzavřena.
Česko má připravena repatriační letadla pro Čechy, kterých jsou na Blízkém východě tisíce. Situaci ale komplikuje uzavření leteckého prostoru v několika zemích. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že například z Izraele by se Češi mohli přepravit autobusy do Egypta a odtud odletět domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ujistil, že Čechům bezprostřední nebezpečí nehrozí.
Zasažena je také vodní doprava, která se v Hormuzském průlivu z velké části zastavila. Přes Hormuzský průliv při běžném provozu prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
