Praha - Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy budou 1,978 bilionu korun a výdaje 2,288 bilionu korun bez vlivu projektů Evropské unie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom vyjádřila přesvědčení, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti, limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září. Opozice návrh kritizovala, deficit považuje za příliš vysoký. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) navrhoval schodek 286 miliard korun.
Fotogalerie
Proti návrhu předchozího kabinetu se očekávané příjmy snížily o 5,2 miliardy korun. Ke snížení příjmů rozpočtu přispělo zejména snížení očekávaného dopadu zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů nebo nižší odhad příjmů z dividend státních a polostátních podniků. Vláda naopak čeká vyšší výběr daní.
Výdaje vzrostly o 18,8 miliardy korun, když se zvýšily zejména výdaje ministerstva práce a sociálních věcí a transfery ministerstva dopravy do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Klesly plánované výdaje ministerstva obrany, stát také letos nebude poskytovat půjčku 18,3 miliardy korun na stavbu nových jaderných bloků elektrárny Dukovany, protože zatím Evropská unie neschválila veřejnou podporu pro tento projekt.
TK po jednání vlády:
Opozice návrh kritizovala. "Právě začíná rozhazování peněz ve velkém," napsal na sociálních sítích předseda nejsilnější opoziční ODS Martin Kupka. Navrhovaný schodek podle něj při očekávaném hospodářském růstu 2,4 procenta a nízké nezaměstnanosti a inflace nelze ničím omluvit. "Naprosto nepřijatelné je krácení výdajů na obranu, navíc v době nejhorší bezpečnostní situace od druhé světové války," zdůraznil Kupka.
Rozpor vládního návrhu rozpočtu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti je podle Kupky zcela jasný. "Alena Schillerová tedy tvrdí, že ne, jako by říkala, že dopravní předpisy platí jenom v pondělí a v úterý, ale ve středu už neplatí, když zároveň zmiňuje, že tím, že se jedná o projednávání v neobvyklém termínu, tak už by se na to ta pravidla nevztahovala," uvedl Kupka. Nedává to smysl, dodal.
"Vláda rezignovala na zdravé finance. Mít vyrovnaný rozpočet a jasná pravidla není jen teorie - je to pojistka, aby se naše země nezadlužila až po uši. Jenže vláda teď dělá pravý opak," uvedli na síti X Starostové a nezávislí (STAN). Návrh podle nich jde proti zásadám zodpovědného hospodaření. Předseda hnutí Vít Rakušan návrh označil za projídání budoucnosti, STAN tomu podle něj bude ve Sněmovně oponovat.
Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa uvedl, že schodek 310 miliard korun je "skoro hodně". Jestli se zákon o rozpočtové zodpovědnosti skutečně nevztahuje na tuto situaci, to je podle něj právnická záležitost, řekl v České televizi. "Co platí úplně stoprocentně, odporuje to duchu toho zákona. Odporuje to jeho smyslu," uvedl. Je podle něj jedno, jestli se návrh státního rozpočtu sestavuje v srpnu, nebo v lednu. Vláda se snaží najít skulinku v zákoně, dodal.
Na překročení pravidel pro rozpočtové výdaje upozornil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. "Vláda navrhuje utratit 73 miliard korun nelegálních výdajů v době růstu a nízké nezaměstnanosti, kdy dobrý hospodář deficity snižuje, rozhodně nezvyšuje," uvedl.
Porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti vidí u návrhu také analytici. Zvýšení deficitu proti původnímu návrhu ale podle nich není překvapivé. "Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy ministerstva financí, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu," řekl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Schillerová ale vyjádřila přesvědčení, že zákon o rozpočtové odpovědnosti se nevztahuje na situaci, kdy vláda přepracovává návrh státního rozpočtu poté, co jí ho Sněmovna vrátila. Pro takový případ budou podle ministryně platit až nová fiskální pravidla, jejichž návrh dnes kabinet poslal do Sněmovny.
Analytici také byli zdrženliví k vyjádření Schillerové o zvýšení investic. "Vyšší investice v dopravě budou vykoupeny nižšími investicemi do obrany," uvedl Peterka. "Takové změny výdajů lze jen stěží označit za proinvestiční ve smyslu obhajoby vyššího schodku," dodal.
Sněmovna začne návrh státního rozpočtu projednávat v prvním čtení 11. února, řekl dnes předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Závěrečné hlasování o rozpočtu očekává 11. března. Doufá, že prezident Petr Pavel následně zákon obratem podepíše, aby skončilo rozpočtové provizorium.
Obranné výdaje v rozpočtu dosáhnou zhruba 185 mld. Kč, tedy asi 2,07% HDP
Celkové obranné výdaje v rozpočtu na letošní rok budou činit zhruba 185 miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Původní návrh rozpočtu předchozí vlády Petra Fialy (ODS) počítal s obrannými výdaji v celkové výši 2,35 procenta HDP, což tehdy odpovídalo zhruba 206 miliardám korun. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun a výdaje představují 2,02 procenta HDP.
Všechny stávající projekty ministerstva obrany budou pokračovat, řekl Zůna. Snížení obranného rozpočtu o 21 miliard korun dopadne podle něj na nové, ještě nevyhlášené projekty. Ty se neruší, ale posouvají na rok 2027, dodal ministr. "V programovém prohlášení se uvádí, že obrana bude financována podle aktuálních bezpečnostních potřeb státu, a tímto směrem postupujeme," řekl. Výdaje se podle něj zvyšují, 21 miliard korun v projekci byly peníze na další nové ambice. Armáda pokračuje v modernizaci, náboru personálu i zvyšování platů vojáků i občanských zaměstnanců, dodal.
Pokles obranných výdajů se nelíbí opozičním občanským demokratům. "V situaci, kdy Česká republika stejně jako celý svět čelí jedné z nejnebezpečnějších situací, je tohle vrchol neodpovědnosti," řekl novinářům předseda ODS Martin Kupka. Podle poslance občanských demokratů Jiřího Havránka jde o velkou chybu nejen kvůli ruské vojenské agresi vůči Ukrajině, ale také například kvůli naléhání amerického prezidenta Donalda Trumpa na členské státy NATO, aby obranné výdaje zvyšovaly.
Samotné ministerstvo obrany má letos podle dnes vládou schváleného návrhu rozpočtu hospodařit se 155,79 miliardy korun. Součástí výdajů na obranu jsou vedle kapitoly ministerstva obrany i části výdajů dalších ministerstev, v minulých letech zahrnovaly části kapitol ministerstva vnitra, dopravy a zahraničních věcí, Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Fond dopravní infrastruktury bude mít rozpočet 169,3 mld. Kč
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), jehož úkolem je hlavně přerozdělovat peníze na výstavbu, modernizaci a opravy dopravní infrastruktury, by měl letos hospodařit s výdaji 169,3 miliardy korun. Návrh rozpočtu fondu dnes schválila vláda. Na výdaje má mít fond v porovnání s výdaji schválenými na loňský rok o devět miliard korun víc. Dnes o tom informovalo ministerstvo dopravy v tiskové zprávě. Návrh rozpočtu SFDI nyní poputuje k projednání do Sněmovny.
S devíti miliardami korun, o které je rozpočet fondu vyšší, je počítáno v investičních výdajích. Ty dosahují částky 119,5 miliardy korun, zbývajících 49,8 miliardy korun bude na neinvestiční výdaje. Fond by měl letos získat podle návrhu rozpočtu 144 miliard korun z národních zdrojů, zbytek z evropských zdrojů, zejména z programů Doprava a Nástroje pro propojení Evropy.
Peníze jsou určené primárně na výstavbu nových dálnic a silnic I. tříd, klíčových železničních staveb a zajištění oprav a údržby dopravní infrastruktury a financování úprav dopravní infrastruktury potřebných i kvůli chystané stavbě nového jaderného zdroje Dukovan a příspěvků na zvyšování bezpečnosti města a obce.
Macinka: Fialova vláda nadhodnotila příjmy do Státního fondu životního prostředí
Předchozí vláda podle ministra zahraničí a dočasně pověřeného ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé) nadhodnotila příjmy z emisních povolenek do Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na 12 miliard korun. Současná vláda v rozpočtu pracuje s 5,5 miliardy korun. Řekl to dnes na tiskové konferenci po jednání vlády. Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ČTK řekl, že nechápe, jak Macinka dospěl k nižší částce za povolenky. Částka 12 miliard podle něho vycházela z oficiální predikce ministerstva životního prostředí a ceny povolenek pak ještě rostly.
Z fondu jsou hrazené například programy jako Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light. Podle Macinky se do rozpočtu musely promítnout odhady výnosu z emisních povolenek s tím, že podle něj předchozí vláda tyto výnosy nadhodnotila.
"Musí dojít k určité úpravě programů, jako je Nová zelená úsporám," uvedl Macinka. Úprava bude mít dvě roviny. První je technická, kdy se řeší nastavení fondu ve spolupráci s odbornými asociacemi. Druhou rovinou je financování, kde se pracuje s variantou zapojení externích zdrojů. "Tyto možnosti budeme projednávat s dalšími ministerstvy a v následujících týdnech by mělo dojít ke shodě. Nebude to postaveno pouze na veřejných zdrojích," dodal.
"My jsme předložili návrh rozpočtu, který vycházel z projekce ministerstva životního prostředí k 30. červnu loňského roku. A v oficiálních materiálech ministerstva se psalo nějakých 12 miliard. Takže já vůbec nevím, kde on (Macinka) teď vzal šest," řekl ČTK bývalý ministr Hladík. Macinku vyzval, ať ukáže výpočty a predikce ministerstva. "Když se podíváte na ceny emisních povolenek, tak za poslední měsíce jejich cena šla nahoru," doplnil.
"Vůbec nechápu, proč v té položce má podporu ministerstva pro místní rozvoj, a nemá tam Novou zelenou úsporám. Evidentně podpora energetických úspor prostě nové vládě nic neříká. Úspěšný program, který je tady 16 let, to znamená Nová zelená úsporám, chtějí zničit," řekl Hladík.
Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 s cílem motivovat majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. Loni se dočasně uzavřel příjem žádostí o dotace kvůli velkému zájmu žadatelů.
Platové tarify od dubna vzrostou o 9, 5, či 2 pct podle profesí
Platy zaměstnanců veřejného sektoru a státu, kteří nedostali přidáno od ledna, se od dubna zvýší. Platové tarify se zvednou o devět, pět, nebo dvě procenta podle jednotlivých profesí. Nařízení o platových poměrech schválila dnes vláda. Po jejím zasedání to dnes na tiskové konferenci oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Podle něj dostane od dubna přidáno 580.000 lidí. Na růstu výdělků se minulý týden dohodli zástupci kabinetu s odborovými předáky. Z rozpočtů státu, samospráv a zdravotních pojišťoven je na přidání včetně odvodů podle podkladů k předpisu potřeba 16,9 miliardy korun.
"Vláda formálně stvrdila dohodu, která se týká nařízení o valorizaci platových tarifů," uvedl Juchelka.
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. V ní se částky upraví o devět procent. Druhou stupnicí s pěti procenty navíc se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách. Třetí tabulka se používá pro lékaře a zubaře, nárůst bude tedy o dvě procenta. Čtvrtá tabulka je pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba, upraví se jí také o devět procent.
Podle Juchelky se suma na výdělky zvedá v rozpočtu o deset procent. Část peněz, která se nerozdělí v tarifech, má putovat do odměn. Juchelka uvedl, že v nejnižší tabulce pro údržbáře, uklízeče, či nepedagogy průměrné přidání činí 2577 korun.
Z podkladů k nařízení a propočtu ČTK vyplývá, že pracovníci s platem podle první tabulky si podle kvalifikace a délky praxe polepší o 1220 až 5070 korun hrubého. Zdravotním sestrám a pečujícím v sociálních službách se tarify navýší o 850 až 3170 korun, lékařům a zubařům o 810 až 1560 korun. Lidé ve státní službě by měli mít o 1690 až 6270 korun víc.
Po dubnovém navýšení ubude ve čtyřech tabulkách tarifních částek, které jsou pod zaručeným platem a minimální mzdou. Ta letos činí 22.400 korun. Teď je z celkem 564 tarifů pod zaručeným platem 307 a pod minimální mzdou pak 106, od dubna to bude 254 a 76 tarifů. Do minimálních a zaručených částek musí zaměstnavatelé výdělky doplácet.
Na navýšení platů je i s odvody podle podkladů potřeba 16,9 miliardy korun. Ze státního rozpočtu to má být 8,23 miliardy korun, od samospráv 5,73 miliardy korun a ze zdravotního pojištění 2,94 miliardy korun.
Minulá vláda ve svém návrhu rozpočtu měla mít na navýšení asi 21 miliard korun. Bývalí ministři po loňském jednání s odboráři mluvili o posílení sumy na 27 miliard korun. Bývalý kabinet se s předáky na přidání nedohodl, rozhodnutí přenechal na své nástupce. Odbory požadovaly růst tarifů pro hůř odměňované a státní službu o devět procent a pro ostatní o šest procent od ledna. Kvůli rozpočtovému provizoriu předáci souhlasili s přidáním od dubna. Chtěli ale výraznější navýšení, které by odklad kompenzovalo.
Letos od ledna dostali přidáno pedagogové. Tarify se učitelům zvedly o sedm procent a asistentům o 2000 korun. Výdělky rostly i bezpečnostním sborům.
