Berlín/Paříž - Žádná dohoda týkající se Ukrajiny nesmí ohrozit bezpečnost Polska a Evropy, naopak by ji měla posílit, a nesmí ani oslabit Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes řekl polský premiér Donald Tusk na okraj summitu EU a Africké unie v Luandě poté, co v Ženevě skončila jednání o rusko-americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Plán na ukončení války na Ukrajině dojednaný Spojenými státy a Ukrajinou v Ženevě je zásadním úspěchem pro Evropany, uvedl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Mluvčí německé vlády ocenil pokrok v jednáních, důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot mezitím prohlásil, že ženevská jednání byla konstruktivní a užitečná, ale dále se pracuje na vytvoření podmínek pro mír, který zaručí evropskou bezpečnost.
"Je to citlivá záležitost, protože nikdo nechce odradit Američany a prezidenta (Donalda) Trumpa od toho, aby Spojené státy stály v tomto procesu na naší straně," řekl Tusk. "Neexistuje žádná dohoda o tom, že by podmínkou pro mír bylo oslabení armády, či takzvané limity pro počet vojáků na Ukrajině," dodal.
Minulý týden zveřejněný plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítal vedle rozsáhlých územních ústupků ze strany Kyjeva také s tím, že Ukrajina početně omezí svou armádu na nejvýš 600.000 vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Evropští zástupci v Ženevě podle Reuters mimo jiné navrhli upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800.000 v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ztrátám na ukrajinské straně, včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit.
Tusk podle Reuters novinářům také řekl, že se přiblížilo rozhodnutí o využití v Evropě zmrazených ruských aktiv na obnovu Ukrajiny, která se už tři a tři čtvrtě roku brání ozbrojené ruské agresi na svém území. EU nesmí polevit v tlaku na Rusko, sankce uvalené na Moskvu fungují, dodal premiér.
Bílý dům v noci na dnešek oznámil, že USA a Kyjev v neděli v Ženevě vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války. Jaká bude konečná podoba návrhu, však není v této chvíli zřejmé. Moskva oficiální informace o výsledcích ženevských jednání nedostala, tvrdí mluvčí Kremlu.
Jednání unijních lídrů o návrzích na ukončení války na Ukrajině se konalo na okraj summitu EU a Africké unie. Přímo v angolské Luandě se jej zúčastnilo deset premiérů a prezidentů zemí EU včetně Tuska, německého kancléře Friedricha Merze či odcházejícího českého premiéra Petra Fialy, ostatní se připojili prostřednictvím videokonference.
Fiala: Lídři EU získali informace o mírových jednáních, Evropa bude zapojená
Lídři zemí Evropské unie podle premiéra v demisi Petra Fialy získali na dnešní schůzce v Angole informace o ženevských jednáních mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Jednání potvrdilo společnou pozici unijních zemí, řekl Fiala novinářům v Luandě, kde je na summitu EU s Africkou unií. Naplňuje se podle něj požadavek evropských států, aby byly zapojené do všech částí vyjednávání, které se týkají unie a Severoatlantické aliance (NATO).
Fiala řekl, že schůzka v Angole byla důležitá kvůli tomu, že státy získaly informace z ženevských jednání. "To, co chceme a co se teď naplňuje, je to, abychom do všech věcí, které se budou při vyjednávání o Ukrajině týkat EU a NATO, byli plně zapojeni," řekl. Zapojení Evropy do jednání považuje za velmi důležité.
Unijní státy podle něj mají jednotnou pozici, že žádná mírová dohoda nemůže vzniknout bez Ukrajiny. "Musíme mít pořád na paměti, kdo je agresor a tuto strašnou válku způsobil," konstatoval. Jednotu států podle Fialy nijak nenarušilo vystoupení slovenského premiéra Roberta Fica, za Maďarsko na schůzce nikdo nevystoupil. "Různé státy vyjadřují různé obavy z vyjednávacího procesu, ale to je dáno tím, že věci se překotně vyvíjí a ne všechny informace jsou v tuto chvíli veřejné," dodal Fiala.
Zelenskyj má podporu EU a její státy jsou připravené mu všemi prostředky pomáhat, doplnil český předseda vlády. "Musíme se soustředit na bezpečnostní garance. Musíme dospět k takovému řešení, které přinese dlouhodobou bezpečnost a mír pro celou Evropu," uvedl Fiala.
Wadephul: Ženevská jednání USA a Ukrajiny přinesla pro Evropany zásadní úspěch
"Všechny otázky, které se týkají Evropy a NATO, byly z toho plánu odstraněny. To je zásadní úspěch, kterého jsme včera dosáhli," řekl Wadephul v rozhovoru s veřejnoprávní stanicí Deutschlandfunk. Zdůraznil, že Evropa nadále stojí po boku Ukrajinců jako jejich "advokát". Žádné řešení konfliktu se nesmí dojednat bez Evropanů a bez Ukrajinců, dodal Wadephul. Přivítal, že se USA chopily role zprostředkovatele.
Spojené státy a Ukrajina v noci na dnešek ve společném prohlášení po jednání v Ženevě uvedly, že vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války na Ukrajině. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
Mluvčí německé vlády na dnešní pravidelné tiskové konferenci řekl, že je důležité, že se Evropa podílí na jednání o všech bodech, které se týkají jí a její bezpečnosti. "Ukrajina má nadále naši plnou podporu," dodal. K podrobnostem ženevských jednání se odmítl vyjádřit, protože jde podle něj stále o velmi dynamický proces.
Šéf francouzské diplomacie Barrot na síti X uvedl, že o ženevských jednáních hovořil se svými evropskými protějšky i s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. "Pokračuje práce na vytvoření podmínek pro mír, který bude respektovat suverenitu Ukrajiny a zaručovat zájmy a bezpečnost Evropy," napsal Barrot v příspěvku na síti X.
Minulý týden zveřejněný plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítal mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit, omezí počet svých vojáků nejvýš na 600.000 a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800.000 v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.
Jednání v Ženevě přinesla pokrok, zbývá však vyřešit zásadní otázky, uvedl Stubb
Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou o americkém plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině přinesla pokrok, stále však zbývá vyřešit zásadní otázky. Uvedl to dnes finský prezident Alexander Stubb s odkazem na nedělní schůzky zástupců Washingtonu a Kyjeva v Ženevě. Podle švédské ministryně zahraničí Marie Malmerové Stenergardové nelze na cestě k míru měnit hranice Ukrajiny silou ani početně omezovat její armádu, neboť by to jen vyprovokovalo Rusko k další agresi.
"Dnes ráno jsem hovořil s (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským. Vítám pokrok, kterého bylo dosaženo na včerejších jednáních mezi USA a Ukrajinou v Ženevě," uvedl Stubb na síti X. "Veškerá rozhodnutí, která spadají do pravomoci EU nebo NATO, budou projednána a rozhodnuta členy EU a NATO v samostatném procesu," napsal také finský prezident.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli večer po jednání s ukrajinskou delegací v Ženevě uvedl, že v plánu na ukončení války na Ukrajině bylo dosaženo obrovského pokroku a že rozhovory budou pokračovat i dnes. Bílý dům pak v noci oznámil, že Washington a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války.
Malmerová Stenergardová na dnešním summitu Krymské platformy pořádaném ve Stockholmu mimo jiné prohlásila, že Švédsko nikdy neuzná anexi Krymu ani jiných Ruskem okupovaných ukrajinských území. "K dosažení spravedlivého a trvalého míru není možné měnit hranice silou, nemohou být limity pro ukrajinské ozbrojené síly, což jen povzbudí Rusko k další agresi," řekla šéfka švédské diplomacie s tím, že omezovat nelze ani suverénní právo ukrajinského lidu zvolit si vlastní cestu včetně členství v Evropské unii.
Stubb v pátek v reakci na původní plán ve společném prohlášení s představiteli finské vlády uvedl, že Ukrajina musí mít možnost sama se rozhodnout, jak ukončí válku s Ruskem, a že rozhodnutí o Evropě nelze přijímat bez Evropy. Ještě předtím v rozhovoru pro agenturu AP, zveřejněném před více než týdnem, vyjádřil přesvědčení, že příměří na Ukrajině do jara pravděpodobně nebude, a evropské spojence vyzval, aby i přes korupční skandál v Kyjevě navýšili finanční i vojenskou podporu země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi.
V jednáních o Ukrajině bylo dosaženo konstruktivního pokroku, uvedla mluvčí EK
V jednáních o Ukrajině bylo dosaženo konstruktivního pokroku, uvedla dnes mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. V úterý se podle ní uskuteční jednání takzvané koalice ochotných prostřednictvím videokonference. O situaci na Ukrajině jednali dnes na okraj summitu EU a Africké unie rovněž unijní prezidenti a premiéři, někteří přímo v Luandě, jiní připojení on-line.
Pro zajištění dobrého výsledku mírových jednání, pro Ukrajinu i pro Evropu, je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy klíčový jednotný a koordinovaný postoj EU. Costa to napsal na sociální síti X ještě před dnešní dopolední schůzkou v Africe. Costa rovněž uvedl, že ještě před schůzkou hovořil s ukrajinský prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Jednání unijních lídrů, kterému předsedal šéf unijních summitů, se přímo v Luandě zúčastnilo deset premiérů a prezidentů zemí EU, ostatní se připojili prostřednictvím videokonference, stejně tak i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Česko v Africe zastupuje odcházející premiér Petr Fiala, v Angole je rovněž německý kancléř Friedrich Merz či italská premiérka Giorgia Meloniová. Dále se jednání účastní zástupci Polska, Španělska, Portugalska, Chorvatska, Slovenska, Nizozemska a Irska. Na jednání byla přítomna i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ještě v neděli večer dnešní schůzku lídrů předjednávali na svém mimořádném setkání v Bruselu velvyslanců členských států při EU.
Bílý dům v noci na dnešek uvedl, že Spojené státy a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení ruské války proti Ukrajině. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
Předsedkyně EK v neděli ve svém prohlášení uvedla, že hranice Ukrajiny není možné měnit silou a že její armádu není možné zredukovat tak, aby byla zranitelná vůči útoku. "Jakýkoliv věrohodný a udržitelný mírový plán by měl především zastavit zabíjení a ukončit válku, aniž by zaséval semínka budoucího konfliktu," dodala von der Leyenová.
