Brusel - Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla dnes ráno v Bruselu před jednáním ministrů zahraničí zemí EU šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Americká i světová média v minulých dnech zmiňovala detaily nového plánu na zastavení války na Ukrajině, o kterém USA jednají s Ruskem, napadená země se na jeho vzniku nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Podle amerických médií schválil plán prezident Donald Trump. Snahy o dosažení míru dnes v Bruselu při příchodu na jednání ocenil také šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski nebo německý ministr zahraničí Johann Wadephul.
"Co jsme jako Evropané vždy podporovali, je dlouhodobý a spravedlivý mír a vítáme jakékoli snahy toho dosáhnout. Samozřejmě pro to, aby jakýkoliv plán fungoval, potřebuje podporu Ukrajinců a Evropy," uvedla šéfka evropské diplomacie před jednáním unijních ministrů zahraničí. Doplnila ovšem také, že zatím neslyšela o žádných ústupcích ze strany Ruska, které označila za jasného agresora.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Podle médií ale nový plán, který Kyjev již obdržel, navrhuje uznání anexe Krymu, přenechání dalších okupovaných území Rusku, snížení stavu ukrajinské armády o více než polovinu a například také omezení možnosti využívat některé zbraňové systémy.
Německý ministr Wadephul stejně jako Kallasová uvedl, že jednání o příměří i jakémkoli dalším mírovém vývoji na Ukrajině se musí účastnit Kyjev. Zapojit se podle má i Evropa. Rusko ale musí nejprve ukončit svou agresi na Ukrajině, uvedl pře jednáním unijních ministrů zahraničí.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot před schůzkou uvedl, že chce na Ukrajině vidět spravedlivý mír s udržitelnými bezpečnostními zárukami. "Je to Rusko (prezidenta Vladimira) Putina, které tomu stojí v cestě," doplnil Barrot, podle kterého mírová dohoda nemůže být pouze formou ukrajinské kapitulace.
"Doufám, že plán neomezí možnosti obrany pro oběť, ale pro agresora," řekl novinářům polský ministr Sikorski. V sázce je podle něj bezpečnost Evropy, a proto očekává, že budou zúčastněné strany mírový plán s jejími zástupci konzultovat.
Podle španělského ministra zahraničí Josého Manuela Albarese musí mírový plán pro řešení konfliktu na Ukrajině obsahovat také záruky existence suverénní a demokratické Ukrajiny. Shoduje se s Kallasovou na tom, že mírový plán nemůže vzniknout bez účasti samotné Ukrajiny i EU.
Ministři zahraničí EU mají dnes jednat také o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračovat budou rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Vedle situace na Ukrajině se budou zabývat situací na Blízkém východě a v Súdánu.
Lipavský zkritizoval Trumpův mírový plán pro Ukrajinu, vadí mu neúčast Kyjeva
Český ministr zahraničí Jan Lipavský zkritizoval nový mírový plán pro Ukrajinu, který měl odsouhlasit Trump. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny, s čímž česká diplomacie nesouhlasí. Odcházející šéf české diplomacie to dnes řekl novinářům před jednáním v Bruselu.
Lipavský podle svých slov bere podobné návrhy velmi vážně. "Byť jsou informace (o plánu) kusé a ne příliš potvrzené, tak je to opět takový mnichovský scénář. Předtím jsem opakovaně varoval a vždycky předtím budu varovat," uvedl český ministr.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci. "My konstruktivně podporujeme všechny varianty včetně využití zmrazených aktiv. Nicméně je potřeba na tom najít shodu," řekl dnes Lipavský.
Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden v projevu před europoslanci uvedla, že členské státy mají tři způsoby, jak mohou Ukrajinu finančně podpořit. "Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dva je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Možnost číslo tři je reparační půjčka založena na imobilizovaných ruských aktivech," uvedla.
