Brusel - Členské státy Evropské unie se dnes ještě před začátkem summitu EU shodly na devatenáctém balíku sankcí proti Rusku, uvedlo ráno dánské předsednictví. Slovensko ve středu přestalo přijetí blokovat, když do závěrů summitu prosadilo určité formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Sankční balíček, který je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Obsahuje rovněž návrh omezit pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru, který téměř dva roky prosazovala Česká republika.
Oznámení nových sankcí ze strany Evropské unie, ale i Spojených států dnes ráno při příjezdu na summit EU v Bruselu ocenili dánská premiérka Mette Frederiksenová a následně i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předseda Evropské rady António Costa.
Nové sankce v posledních dnech blokovaly Rakousko a Slovensko, nakonec ale jedinou výhradu měla Bratislava. Netýkala se nicméně samotných omezení, premiér Robert Fico chtěl do summitových závěrů prosadit formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu, což se mu podle jeho středečních vyjádření podařilo.
Podle Dánska, které nyní EU předsedá, se jedná o významný balíček, který se zaměřuje na hlavní ruské zdroje příjmů prostřednictvím nových energetických, finančních a obchodních opatření. Jeho cílem je "oslabit schopnost Ruska vést válku". Omezení se tak zaměřují na dovoz LNG, takzvanou ruskou stínovou flotilu, leteckou dopravu i kryptoměny. "Zavádíme rovněž nový mechanismus omezující pohyb ruských diplomatů v rámci EU," dodalo předsednictví.
Zákaz LNG vstoupí v platnost ve dvou fázích, kdy krátkodobé smlouvy skončí po šesti měsících a dlouhodobé smlouvy od 1. ledna 2027.
Jako stínová flotila bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází exportní omezení. Nový balíček konkrétně zmiňuje dalších 117 lodí, většinou tankerů, čímž se jejich celkový počet zvýší na 558. Seznam zahrnuje také banky v Kazachstánu a Bělorusku i čtyři subjekty spojené s čínským ropným průmyslem.
Nové sankce EU a USA proti Rusku jsou důležitý krok, řekl Zelenskyj
Nové sankce Spojených států a Evropské unie proti Rusku jsou velmi důležitým krokem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po příjezdu na summit EU v Bruselu. Podle Zelenského je potřeba vyvinout větší tlak na Rusko, aby bylo dosaženo příměří. Předseda Evropské rady António Costa přivítal ukrajinského prezidenta před novináři jako zástupce budoucího člena Evropské unie.
"Čekali jsme na to, doufejme, že to bude fungovat, je to velmi důležité," řekl Zelenskyj o sankcích při společném prohlášení s Costou a poděkoval za jejich schválení.
Costa Zelenského opětovně ujistil, že Evropská unie stojí na straně Ukrajiny a bude ji dále podporovat při dosažení spravedlivého a trvalého míru. Ukrajinský prezident zmínil důležitost dalšího tlaku na Rusko nejen prostřednictvím sankcí, ale i prostřednictvím podpory poskytované Kyjevu.
„Dnes přijmeme politické rozhodnutí o zajištění finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 a 2027, včetně pořízení vojenského vybavení,“ uvedl šéf unijních summitů. „Na technických aspektech řešení nadále pracujeme s Evropskou komisí, ale nejdůležitější je politické rozhodnutí,“ dodal s odkazem na takzvanou reparační půjčku Ukrajině, o které budou dnes unijní lídři diskutovat.
Evropská komise před několika dny představila plán, který podle ní umožní na takzvanou reparační půjčku Kyjevu využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé státy, zejména Belgie, ale i Lucembursko, mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu. Costa doufá, že by summit některé obavy mohl rozptýlit a že lídři vyzvou komisi, aby jim představila potřebné legislativní návrhy.
"Rusko nedává najevo, že chce tuto válku zastavit, stále na nás útočí," řekl Zelenskyj novinářům v Bruselu. Ukrajina, Evropa i USA tak podle něj musí společně tlačit na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby agresi zastavil. "Tlak znamená sankční balíčky, rakety dlouhého doletu, protivzdušnou obranu a samozřejmě finanční podporu, o které budeme dnes hovořit," dodal s tím, že je možné dosáhnout příměří, je ale potřeba právě zvýšený tlak na Moskvu.
