Brusel - Evropská komise chce výrazně zvýšit příští sedmiletý rozpočet Evropské unie: pro období 2028-2034 navrhuje dva biliony eur (49,3 bilionu Kč), zatímco v nynějším rozpočtu na léta 2021-2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur. Návrh dnes zveřejnil eurokomisař Piotr Serafin, který ho předložil členům rozpočtového výboru Evropského parlamentu. Europoslanci včetně Češky Danuše Nerudové nový víceletý finanční rámec kritizovali; je podle nich nedostatečný pro řešení náročných úkolů.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.
"Jde o moderní, flexibilnější rozpočet, který bude odpovídat výzvám dneška i zítřka," uvedl před europoslanci Serafin. Každé euro podle něj musí být snadno dostupné a finance bude nutné utrácet za věci, které jsou důležité pro Evropany. "Dalším hlavním principem je dodržování právního státu. To znamená, že bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze," dodal.
Hlavními zdroji příjmů unijního rozpočtu jsou příspěvky členských států na základě jejich hrubého národního důchodu (HND). Jde asi o dvě třetiny příjmů. Bohatší země tedy přispívají více, v souladu se svou ekonomickou kapacitou. Zbývající zhruba třetinu rozpočtu tvoří například příjmy z cel uvalených na dovoz ze zemí mimo EU. Evropská komise ale přichází nyní s takzvanými novými vlastními zdroji. Budou mít nejspíš podobu daní, které se zaměří například na elektroodpad.
Zpravodajové pro víceletý finanční rámec z Evropského parlamentu nový návrh ostře kritizovali. Poukázali hlavně na zásadní nedostatek v plánu EK. "S rozpočtem ve výši pouhých 1,26 procenta hrubého národního důchodu, který zahrnuje 0,11 procenta HND na splácení dluhu z nástroje NextGenerationEU, a s přihlédnutím k inflaci bude EU stagnovat," uvedli ve svém prohlášení. Návrh rozpočtu podle zpravodajů neponechává dostatek prostředků na klíčové priority, jako je konkurenceschopnost, soudržnost, zemědělství, obrana, přizpůsobení se změně klimatu a investice nezbytné pro udržitelnou ekonomiku, která funguje pro všechny.
V rámci takzvaných nových vlastních zdrojů se hovoří i o jednorázové příspěvku velkých společností, které v EU podnikají, česká europoslankyně Nerudová (STAN) z frakce Evropské lidové strany (EPP) ale tomuto nápadu příliš nakloněná není. "Zaleží na tom, jakým způsobem to bude nastaveno. Osobně k tomu mám velmi kritický postoj vzhledem k tomu, že žijeme v době, kdy máme problém s konkurenceschopností, české a evropské firmy zaostávají za USA," řekla Nerudová českým novinářům. Vzhledem k tomu, že firmy rovněž čelí vysokým cenám elektrické energie, není podle ní možné je dalším způsobem zatěžovat. Pokud jde o výdajové priority, pro Česko je podle europoslankyně důležité zejména zemědělství a rovněž kohezní fondy.
Právě v souvislosti s politikou soudržnosti Nerudová zdůraznila, že bojují za to, aby měl Evropský parlament kontrolu nad financemi, které do jednotlivých států směřují. "Ukazuje se z toho stávajícího období, že parlamentu by do toho měl promlouvat a že by peníze by měly být určeny přímo pro regiony, protože je velké riziko, že přijde nějaká vláda, která si to bude v České republice otáčet ve svůj prospěch," prohlásila europoslankyně a zmínila bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. "Už nesmíme dopustit, aby se tady stavěly linky na toustový chleba nebo rozhledny v údolích. Chceme, aby projekty, které budou financované, byly smysluplné," dodala.
Návrh víceletého rozpočtu zkritizovala i Klára Dostálová, česká europoslankyně za hnutí ANO z frakce Patrioti pro Evropu. "V rámci příštího víceletého finančního rámce musí být hlavní prioritou hmatatelné přínosy pro občany, nikoliv mocenská centralizace. Modernizace rozpočtu nesmí být záminkou k posilování pravomocí Evropské komise na úkor členských států," uvedla Dostálová. Zmínila mimo jiné, že nesouhlasí se slučováním společné zemědělské politiky s dalšími programy do jednoho univerzálního fondu, zkritizovala rovněž navrhovanou provázanost kohezní politiky s respektováním zásad právního státu. "Nové vlastní zdroje EU často znamenají vyšší zdanění pro firmy i občany. V době inflace a ekonomické nejistoty je to směr, který nemohu podpořit," dodala česká europoslankyně.
Česko návrh evropského rozpočtu analyzuje, chce o něm jednat konstruktivně
Návrh rozpočtu Evropské unie (EU) pro období 2028 až 2034 Česko nyní detailně analyzuje. Chce o něm jednat konstruktivně, očekává ale dlouhé a intenzivní vyjednávání. Uvedlo to dnes ministerstvo financí. Česká republika bude prosazovat, aby byly dostatečně zohledněny tradiční oblasti jako zemědělství, ale i nové priority jako třeba obrana. Evropská komise (EK) navrhuje na sedmileté období zvýšit rozpočet na dva biliony eur (49,3 bilionu Kč). V nynějším rozpočtu na léta 2021 až 2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur.
"Pro Českou republiku je klíčové, aby návrh vedle společných evropských priorit v maximální možné míře odrážel její národní priority, kterými jsou zejména jednoduchý, přehledný a rozumně flexibilní rozpočet EU zacílený jak na současné, tak i nové výzvy, bez zbytečné administrativní zátěže," uvedlo ministerstvo. Rozpočet by podle něj měl cíleně podporovat projekty s evropskou přidanou hodnotou či posilovat přeshraniční spolupráci členských států.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament.
Ministerstvo očekává, že vyjednávání potrvají pravděpodobně celý příští rok a mohou skončit až v roce 2027. Česko se po dokončení přípravy národní pozice bude postupně vyjadřovat k jednotlivým částem návrhu, v souladu s harmonogramem projednávání nastaveným dánským předsednictvím v Radě EU.
"Česká republika bude při projednávání návrhu prosazovat, aby byly dostatečně zohledněny jak tradiční oblasti jako koheze a zemědělství, tak i nové priority v oblasti obrany a bezpečnosti (včetně vojenské mobility, podpory obranného průmyslu, vnitřní bezpečnosti, ochrany hranic a boje proti nelegální migraci), dopravní infrastruktury, podpory konkurenceschopnosti a přípravy na rozšíření EU včetně podpory Ukrajiny," sdělilo ministerstvo.
Česko chce úzce spolupracovat s dalšími členskými státy, které sdílejí podobné priority a zájmy, aby do finální podoby budoucího víceletého rozpočtu co nejlépe a v maximální míře prosadilo své představy a priority.
Návrh sedmiletého rozpočtu dnes členům rozpočtového výboru EP prezentoval eurokomisař Piotr Serafin. Europoslanci nový víceletý finanční rámec kritizovali. Návrh je nedostatečný pro řešení náročných úkolů, uvedli členové rozpočtového výboru Evropského parlamentu včetně Češky Danuše Nerudové.
EU podmíní financování dodržováním právního státu, říká von der Leyenová
Respekt k právnímu státu se bude vztahovat na veškeré financování ze strany Evropské unie, uvedla šéfka EK Ursula von der Leyenová v souvislosti s novým návrhem dlouholetého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. O užším propojení unijních peněz s dodržováním zásad právního státu se spekulovalo už několik měsíců. Jádrem rozpočtu zůstává podle von der Leyenové kohezní politika, tedy pomoc chudším regionům, a zemědělství.
