Tel Aviv/Gaza - Izrael v noci na dnešek obnovil letecké útoky v Pásmu Gazy a ukončil tak příměří, které trvalo od 19. ledna. Údery si podle palestinských úřadů kontrolovaných Hamásem vyžádaly přes 400 mrtvých. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu večer řekl, že údery jsou jen začátek a že Izrael bude jednat s teroristickým hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, jen pod palbou. Mezi mrtvými jsou i vysocí představitelé Hamásu. Spojené státy podle Izraele věděly o úderech předem. Hamás uvedl, že s mezinárodními zprostředkovateli "pracuje na zkrocení izraelské agrese".
Fotogalerie
Izraelská vláda tvrdí, že tak chce přimět Hamás k propuštění zbývajících šesti desítek rukojmích. Část jejich příbuzných ale obnovení útoků kritizovala s tím, že izraelská vláda ohrožuje životy unesených. Dvě stovky lidí kvůli tomu dnes přišly protestovat před izraelský parlament v Jeruzalémě a další protesty se uskutečnily i večer.
Netanjahu večer uvedl, že vojenský tlak na Hamás je klíčovou podmínkou pro dosažení propuštění rukojmích. V televizním projevu dodal, že Izrael bude s Hamásem jednat jen "pod palbou" a bude zvyšovat vojenský tlak na palestinskou organizaci. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar prohlásil, že údery budou trvat i v dalších dnech.
Izraelská armáda v noci na dnešek ze vzduchu útočila na mnoha místech Pásma Gazy, od severu přes město Gaza až po Rafáh na jihu. Šlo o první rozsáhlé izraelské operace od 19. ledna, kdy v Gaze začalo platit příměří, během něhož izraelská armáda na tomto palestinském území jen ojediněle prováděla menší cílené údery. Po skončení první fáze příměří 1. března se nepodařilo zahájit rozhovory o podmínkách druhé fáze příměří, stanovených v lednu jen rámcově, ale klid zbraní pokračoval stejně jako jednání v Kataru a v Egyptě.
Egyptská diplomacie, která je spolu s Katarem a Spojenými státy zprostředkovatelem jednání mezi Izraelem a Hamásem, vyzvala mezinárodní společenství, aby okamžitě zastavilo "izraelskou agresi" vůči Gaze. Za "agresivní a barbarské" označilo izraelské údery Jordánsko. Teherán uvedl, že jde o pokračování izraelské "genocidy" v Gaze, a zodpovědnost přičetl i Spojeným státům. Za "novou fázi v genocidní politice" Netanjahua označila izraelské útoky Ankara. Znepokojení kvůli zhoršení situace v regionu vyjádřila řada zemí, včetně Ruska a Číny.
K okamžitému ukončení bojů vyzval vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, který uvedl, že je útoky šokován. "Jedinou cestou vpřed je politické urovnání ve shodě s mezinárodním právem," řekl Volker. Dodal, že Izrael použitím větší vojenské síly zhoršuje utrpení Palestinců, kteří žijí v katastrofických podmínkách.
K okamžitému zastavení bojů vyzvala řada evropských států, například Francie či Španělsko. Mluvčí americké diplomacie uvedl, že za obnovení bojů může Hamás, který odmítl americký návrh na prodloužení příměří výměnou za propuštění rukojmích.
Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze si noční izraelské útoky vyžádaly nejméně 413 obětí, většinou žen a dětí. Dalších 660 lidí bylo zraněno a řada těl zůstává podle téhož zdroje v sutinách. Údaje nelze nezávisle ověřit a nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Hamás, který v Gaze vládne tvrdou rukou od roku 2007, oznámil, že při nočních úderech byli zabiti i čtyři vysoce postavení představitelé jeho vlády, včetně Isáma Dálise, který zastával funkci podobnou premiérské. To později potvrdila i izraelská armáda.
Izraelské útoky odsoudili i jemenští povstalci Húsíové, kteří pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři. Na ty Húsíové útočili od listopadu 2023 v solidaritě s Palestinci v reakci na izraelskou ofenzivu v Gaze, jež začala 7. října 2023 v odvetě za útok Hamásu na Izrael. Húsíové, kteří mají stejně jako Hamás podporu Teheránu, útoky na lodě zastavili letos v lednu v souvislosti s příměřím v Gaze.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský označil ukončení příměří v Gaze za "velmi znepokojivý vývoj". Dodal ale, že stále věří v obnovu rozhovorů s pomocí USA či regionálních zprostředkovatelů. "Klíčové ale zůstává, aby Hamás propustil všechna rukojmí - živé i mrtvé," uvedl Lipavský. "Pevně doufám, že teroristé co nejdříve propustí všechny zadržované rukojmí. Jedinou nadějí pro Gazu je, že tam bude vládnout civilní správa, a nikoli teroristická organizace," komentoval vývoj premiér Petr Fiala.
