Brusel/Štrasburk - Evropská unie neponechá nejnovější americká cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států bez odpovědi. V dnešním prohlášení to uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Ministři obchodu sedmadvacítky budou o možné reakci EU jednat prostřednictvím mimořádné video konference ve středu, uvedla s odkazem na diplomaty agentura Reuters.
"Neoprávněná cla vůči EU nezůstanou bez odezvy - vyvolají tvrdá a přiměřená protiopatření," prohlásila předsedkyně unijní exekutivy. "Cla jsou daně - špatné pro podniky, horší pro spotřebitele," dodala.
"Velmi lituji rozhodnutí USA uvalit cla na evropský vývoz oceli a hliníku," uvedla von der Leyenová s tím, že EU podle ní bude jednat na ochranu hospodářských zájmů. "Budeme chránit naše pracovníky, podniky a spotřebitele," uzavřela.
Evropská komise je exekutivním orgánem EU a na starosti má rovněž obchodní politiku unie. Portfolio je v gesci slovenského komisaře Maroše Šefčoviče. Ten v dnešním projevu v Evropském parlamentu (EP) ve Štrasburku řekl, že mezinárodnímu obchodu se daří v prostředí založeném na předvídatelnosti a spravedlivých pravidlech. Varoval také, že krok amerického prezidenta Donalda Trumpa podpoří inflaci.
Trump v pondělí večer oznámil, že Spojené státy zavedou 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku. Opatření se týká všech zemí a podle sdělení Bílého domu začne platit 12. března. "Dnes zjednodušuji naše cla na ocel a hliník, aby každý pochopil, co to znamená," řekl Trump.
EU podle Scholze bude na americká cla na ocel a hliník reagovat jednotně
Evropská unie bude reagovat jednotně na zavedení cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, které avizoval americký prezident Donald Trump. V posledním projevu ve Spolkovém sněmu před volbami to dnes řekl německý kancléř Olaf Scholz.
"Pokud nám USA nedají žádnou jinou možnost, pak na to Evropská unie bude jednotně reagovat," uvedl Scholz. Jako největší trh světa s 450 miliony obyvatel podle něj na to má EU sílu. "Doufám ale, že zůstaneme bludné cesty cel a proticel ušetřeni. Obchodní války připravují v konečném důsledku o blahobyt obě strany," dodal.
EU bude reagovat na americká cla, zároveň je připravena jednat, řekl Šefčovič
Evropská unie chystá protiopatření k clům, která chce na dovoz z EU zavést americký prezident Donald Trump. Zároveň je připravena k jednání, řekl dnes europoslancům viceprezident Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič, který je zároveň komisařem pro obchod.
Šefčovič na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku řekl, že oznámená cla na dovoz zboží do USA jsou neodůvodněná a ekonomicky nesmyslná vzhledem k obchodní provázanosti mezi EU a Spojenými státy. "Cla jsou daně, špatné pro podnikatele, horší pro spotřebitele,“ řekl s tím, že celní válka povede k inflaci a zvyšování nákladů pro obyvatele. Připomněl, že téměř polovina unijního hrubého domácího produktu (HDP) závisí na vývozu, že 30 milionů lidí pracuje v EU na pracovních místech spojených s vývozem a že dvě třetiny výroby v EU potřebují vstupy ze zahraničí.
"Vždy budeme chránit naše zájmy, pokud jsou to neodůvodněná opatření. Zvažujeme rozsah právě oznámených opatření. Budeme reagovat pevným a přiměřeným způsobem protiopatřeními," řekl Šefčovič. Dodal, že EU je zároveň připravena s USA "konstruktivně vyjednávat" a hledat "vzájemně výhodná řešení".
EU podle Šefčoviče nemá zájem na obchodních válkách, naopak vzhledem k otevřenosti své ekonomiky usiluje o udržení světového obchodu, který je založený na pravidlech. Proto chce "revitalizovat" fungování Světové obchodní organizace (WTO). Unie nadto hodlá dál rozšiřovat svou síť smluv o volném obchodu, kterých má nyní uzavřených 44 s celkem 76 zeměmi. V této souvislosti zmínil dokončená jednání s jihoamerickým ekonomickým blokem Mercosur a dále se Švýcarskem či Mexikem. Zaměřit své úsilí nyní hodlá EU na Indii, Indonésii či státy Perského zálivu.
Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) v rozpravě řekl, že při obchodních vyjednáváních s USA si je třeba uvědomit, že EU má dobrou vyjednávací pozici k tomu, aby prosadila své zájmy. "Evropa má skutečně velký přebytek ve zboží, ale USA přebytek v obchodu se službami. Americké firmy, zejména velké digitální, působí na evropském trhu a mají velké zisky. To jsou karty, které máme v ruce," řekl.
I podle poslankyně Markéty Gregorové (Piráti) je EU v obchodním vztahu s USA ve výhodné pozici. "Proto nemusíme reagovat přehnaně, ale musíme dát jasně najevo, že 30 let staré dohody se neruší přes noc," uvedla v prohlášení zaslaném ČTK. "Pokud se USA přestanou chovat jako spolehlivý obchodní partner, musíme hledat jiné trhy a posilovat vlastní ekonomickou soběstačnost," dodala.
Poslankyně Klára Dostálová (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu naopak kritizovala Evropskou komisi za to, že se podle ní nepřipravila na zavedení amerických cel, dovoz levného čínského zboží ani na energetickou krizi. "Evropa musí chránit své zájmy, protože v obchodě neexistují přátelé, ale jen zájmy. Pokud budeme slabí, svět s námi počítat nebude," uvedla Dostálová v rozpravě.
Cla by podle expertů výrobu oceli v ČR ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh
Vzhledem k nízkému vývozu českých ocelových výrobků do USA by nově zavedená cla neměla výrobu oceli v Česku ohrozit. Přirážka se ale dotkne evropského trhu, na který míří drtivá většina českého exportu, řekla ČTK předsedkyně Ocelářské unie Marcela Kubalová. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) řekl ČTK, že Evropa musí vůči clům postupovat jednotně. Vzájemná celní válka by však podle ministra nikomu nepomohla.
Oceli a ocelových výrobků se loni z Česka do USA vyvezlo za zhruba 614 milionů korun. Hodnota exportovaného hliníku a výrobků z něj činila 872 milionů korun. S odkazem na data ministerstva průmyslu a obchodu to na svém webu uvedl Svaz průmyslu a dopravy. V roce 2019 to bylo u hliníku a výrobků z něj 553,6 milionu korun a v roce 2014 pak 392,9 milionu korun, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.
Podíl vývozu českých ocelových výrobků do USA tvoří v posledních letech podle předsedkyně Ocelářské unie zhruba jedno až 1,5 procenta. "Cla by tak samotnou výrobu oceli v ČR ohrozit neměla. Nicméně přibližně 90 procent exportované oceli z Česka jde do zemí EU a je možné, že se dále zpracují do výrobků, které se do USA vyvážejí," dodala Kubalová. Na celoevropské úrovni se podle ní předpokládá, že podíl exportu do USA loni činil 17,4 procenta z celkového vývozu ocelových výrobků z EU.
Vliv nově zavedených amerických cel na evropskou ekonomiku jako celek bude podle ekonoma investiční platformy XTB Pavla Peterky mírný. Problém podle analytika je, co to bude znamenat do budoucna. EU totiž může odpovědět odvetnými opatřeními, což by rozšířilo negativní dopady i na další sektory. Doufá proto, že unie nebude na cla odpovídat cly, v takovém případě prohrávají obě strany.
S názorem, že by vzájemná celní válka nikomu nepomohla, souhlasí i ministr průmyslu Vlček. Podle něj bude potřeba hledat dohodu, která bude pro obě strany přijatelná. Evropa podle něj musí vůči novým clům USA na postupovat jednotně. O české pozici už jednal se zástupci tuzemských ocelářů. "My sami se snažíme být aktivní, abychom dali konkrétní připomínky a požadavky k Evropské komisi," řekl Vlček.
Zavedení cel na dovoz veškeré oceli do Spojených států by se v Česku mohlo negativně dotknout společnosti Válcovny trub Chomutov. Firma vyrábí bezešvé trubky, které se používají například při výrobě kotlů, ve vodárenství nebo ropném průmyslu. "Existují různé rozměrové řady těchto trubek, do určitého průměru na ně platila cla i teď, tuto řadu jsme tam nevyváželi. Pokud budou cla nyní na všechno, potom by se to dotklo Válcoven trub Chomutov," řekl ČTK Vladimír Sako, ředitel hutních podniků skupiny Z Group, pod kterou chomutovská firma patří.
Jen minimum své produkce vyváží do USA Třinecké železárny, které jsou největším hutním podnikem v Česku. Zavedení cel se jich proto přímo zásadně nedotkne. Nepřímý dopad pro ni ale bude mít snaha dalších producentů dostat se na evropský trh. "Výrobce ze zemí, jimž bude ztížený vstup na americký trh, budou hledat nové trhy zejména v zemích EU, kde se oceláři dlouhodobě potýkají s ochlazením na trhu a nízkou poptávkou," uvedla mluvčí železáren Petra Macková Jurásková. Připomněla, že oceláři a celý evropský průmysl dlouhodobě volají po účinných opatřeních na ochranu trhu a omezení dovozu ze zemí, kde se vyrábí nadměrné objemy oceli.
