Brusel - Členské státy EU dnes schválily plné přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna příštího roku, uvedla Rada EU. Formální rozhodnutí přijali ministři vnitra zemí bloku na jednání v Bruselu, kde Česko zastupuje ministr Vít Rakušan.
Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, před pár dny potvrdilo, že nebude proti. Krok přichází ve chvíli, kdy mnoho zemí EU, například Německo, naopak kontroly na vnitřních hranicích zavedlo.
"Je to historický okamžik, kdy můžeme konečně přivítat Bulharsko a Rumunsko jako plnohodnotné členy Schengenu," uvedl maďarský ministr vnitra Sándor Pintér, jehož země nyní EU předsedá. "Zrušení kontrol osob na vnitřních pozemních hranicích s těmito členskými státy a mezi nimi bylo hlavní prioritou maďarského předsednictví a dnes se to stalo realitou. Tento krok bude přínosem nejen pro občany Bulharska a Rumunska, ale i pro EU jako celek," dodal.
Rozhodnutí uvítala Evropská komise. Krok podle ní "nejen posílí schengenský prostor, ale posílí i vnitřní trh a navýší cestování, obchod a turismus". "Robustní schengenský prostor" posiluje jednotu EU, která je také v důsledku silnějším hráčem na světové scéně, dodala unijní exekutiva.
Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států Evropské unie. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů přístup těchto dvou zemí blokovaly - v roce 2011 Nizozemsko s Finskem. Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska na konci roku 2022. Později Vídeň souhlasila aspoň s omezeným členstvím obou zemí.
Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání oficiálně vstoupily do schengenského prostoru letos 31. března, kontroly ale skončily jen na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstaly právě kvůli vetu Rakouska.
Schengen je největší oblastí volného cestování na světě. Hranice mezi Francií, Německem, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem byly poprvé zrušeny v roce 1985. Součástí schengenského prostoru je v současnosti 29 zemí - 25 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko - a více než 450 milionů lidí. Kontroly na vnitřních hranicích s Kyprem dosud nebyly zrušeny a Irsko není součástí schengenského prostoru.
Podle pravidel Schengenu by pohraničníci na vnitřních hranicích cestující vůbec neměli kontrolovat. Kromě Německa ale některé své hranice nyní střeží i jiné členské státy, zdůvodňují to například snahou omezit nelegální migraci či hrozbou islamistického terorismu. Podle Evropské komise v současnosti dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru provádějí Francie, Švédsko, Německo, Dánsko, Norsko, Rakousko, Itálie a Slovinsko, v pondělí se na nejméně půl roku přidalo také Nizozemsko. Celkem tedy své hranice střeží devět z 29 schengenských zemí.
Rumunský prezident slíbil zodpovědné jednání v ochraně vnějších hranic EU
Rumunský prezident Klaus Iohannis dnes přivítal vstup své země společně s Bulharskem do schengenského prostoru od 1. ledna příštího roku a ujistil, že Rumunsko bude jednat zodpovědně v ochraně a posilování vnější hranice Evropské unie. Také bulharský ministr vnitra Atanas Ilkov dnešní rozhodnutí svých unijních protějšků uvítal a podle agentury AP hovořil o bezpečnosti na hranicích.
"Je to zasloužený výsledek veškerého našeho úsilí v minulých letech, úsilí všech zaměstnanců ministerstva vnitra. Toto úsilí zahrnovalo fyzickou bezpečnost na bulharsko-turecké hranici s využitím všech dostupných zdrojů," uvedl Ilkov. Dodal, že minulý týden bulharská policie rozbila "další organizovanou zločineckou skupinu zapojenou do nelegální migrace".
"Rumunští občané se těší, že budou součástí tohoto bezhraničního prostoru volného pohybu. Naše přistoupení posílí bezpečnost a jednotu EU," napsal na síti X rumunský prezident Iohannis, který dnešní rozhodnutí unie označil za uznání dlouholetého úsilí jeho vlasti. "Rumunsko ujišťuje, že bude i nadále jednat naprosto zodpovědně ohledně ochrany a posilování vnějších hranic EU," napsal prezident
Iohannis podle AP v jiném prohlášení připomněl těžkosti své vlasti na cestě do Schengenu. "V průběhu času se objevily četné překážky, a to navzdory technické připravenosti Rumunska plnit schengenské standardy," uvedl.
Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu už v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů jejich přístup blokovaly. Dvojice zemí oficiálně vstoupila do schengenského prostoru letos 31. března, kontroly ale skončily jen na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstaly právě kvůli vetu Rakouska.
Rumunští a bulharští politici také zdůraznili výhody, které zemím jejich zapojení do schengenského prostoru přinese. "Odstranění kontrol na vnitřních hranicích znamená rychlejší a snazší cestování... snížení logistických nákladů pro společnosti. To rychle zvýší konkurenceschopnost rumunských produktů a služeb na evropském trhu. Zároveň se výrazně zvýší atraktivita Rumunska pro zahraniční investory," uvedl Iohannis podle serveru Romania-Insider.
Přínos pro rumunskou ekonomiku zmínil také rumunský premiér Marcel Ciolacu na síti X nebo bulharský prezident Rumen Radev na stejné platformě, který též uvedl, že Bulharsko dnes dosáhlo jednoho ze svých strategických cílů.
Rozhodnutí podle AP vítala také řada řidičů na bulharském hraničním přechodu Kulata s Řeckem, který je známý obrovskými frontami pro kamiony i turisty. Jednašedesátiletý profesionální řidič Nazum Kasumov agentuře řekl, že země měly vstoupit do Schengenu už dávno. "Obvykle tady stojíme ve frontě dva dny," dodal s tím, že řidiči se potýkají s podobnými frontami i na dalších hraničních přechodech.
