Brusel - Členské státy Severoatlantické aliance by měly zvýšit podporu Ukrajiny, aby posílily pozici Kyjeva pro případná jednání s Moskvou o ukončení války. V Bruselu to dnes uvedl generální tajemník aliance Mark Rutte. Právě dnes odpoledne začíná v sídle NATO dvoudenní jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský.
"Všichni toho budeme muset udělat více. Čím silnější bude nyní naše vojenská podpora Ukrajiny, tím silnější budou mít pozici u vyjednávacího stolu. A tím dříve budeme moci jednou provždy ukončit ruskou agresi na Ukrajině," řekl nový šéf NATO novinářům. "Putin nemá zájem o mír. Tlačí dál na Ukrajinu, snaží se zabrat další území, protože si myslí, že může zlomit odhodlání Ukrajiny i naše. Ale to se mýlí," dodal Rutte. Jak doplnil, Ukrajina má právo se bránit a "naší povinností je jí pomoci".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních dnech několikrát zopakoval, že by Ukrajina měla dostat rychlou pozvánku do NATO. Pozvánka do aliance je podle něj nutná pro přežití jeho země. Rutte se k tomuto tématu přímo nevyjádřil, uvedl pouze, že se "spojenci shodují, že je Ukrajina na nevratné cestě do NATO a přibližování k alianci se děje krok po kroku". "Musíme se soustředit na to, co je potřeba dnes, a to je vojenská pomoc Ukrajině. Je důležité, aby Ukrajina vstoupila do mírových jednání z pozice síly, na to je potřeba se zaměřit," dodal šéf NATO.
Ukrajinu čeká podle Rutteho další velmi obtížná zima, potřebuje zejména protivzdušnou obranu, ale i další vojenskou pomoc. "Ruská agrese neustupuje, právě naopak. Putin vyostřuje svou rétoriku a bezohledné chování a využívá Ukrajinu pro testování experimentálních raket," uvedl generální tajemník NATO. Zmínil rovněž hrozbu, kterou znamená nasazení severokorejských vojáků v řadách ruské armády, a kritizoval vojenskou pomoc, kterou Moskvě poskytují Čína a Írán.
Spojené státy, Ukrajina a Jižní Korea odhadují, že KLDR poslala do Ruska více než 10.000 vojáků a že někteří z nich už jsou nasazeni v bojích na frontě. Severní Korea podle Washingtonu a Soulu dodala Rusku také dělostřelecké systémy, rakety a další zbraně, aby Moskvě pomohla doplnit zásoby.
Lídři zemí NATO už v létě potvrdili závazek poskytnout Ukrajině letos vojenskou pomoc za 40 miliard eur (asi bilion Kč). Zároveň se členské státy shodly, že NATO od Spojených států převezme koordinaci pomoci Ukrajině, na které se bude podílet kolem 700 lidí z aliance v čele s vysoce postaveným generálem a s velitelstvím na americké vojenské základně v německém Wiesbadenu.
"Musíme pokračovat v naší vytrvalé podpoře," prohlásil dnes Rutte a uvítal nedávno oznámení o zvýšení vojenské pomoci Kyjevu z USA, Německa, Švédska, Estonska, Litvy a Norska. Díky novému velitelství, které bude koordinovat pomoc a výcvik pro Ukrajinu, bude podpora ze strany NATO "stabilnější a více udržitelná", dodal.
Kromě Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské agresi, bude tématem dnešního jednání i dění na Blízkém východě, schůzky v Bruselu se osobně zúčastní jordánský král Abdalláh II. Společně se budou podle Rutteho zabývat hlavně dopady konfliktu v regionu Blízkého východu na bezpečnost euroatlantického prostoru. NATO by v nejbližší době mělo otevřít svou styčnou kancelář právě v jordánské metropoli Ammánu.
Jednání aliančních šéfů diplomacií je poslední podobnou akcí pro amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Nově zvolený prezident Donald Trump, který do funkce nastoupí v lednu, si za svého šéfa diplomacie vybral dosavadního floridského senátora Marka Rubia.
Schůzky ministrů zemí NATO se zúčastní také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mezi spojenci z NATO panuje v posledních týdnech nejistota ohledně další americké pomoci válkou zmítané zemi.
Lipavský: NATO musí pokračovat v podpoře Ukrajiny a přehodnotit vztah k Rusku
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) bude na jednání ministrů NATO prosazovat pokračování podpory Ukrajiny. Za nutné považuje zásadně přehodnotit vztah aliance k Rusku. Řekl to novinářům před odletem do Bruselu. Po dnešním a středečním jednání NATO odletí na Maltu na zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Šéfové diplomacií budou v Bruselu jednat s jordánským králem Abdalláhem II. "Probereme stabilizační roli Jordánska na Blízkém východě. Také mám radost, že v Ammánu bude brzy otevřena styčná kancelář NATO jako součást italského zastupitelského úřadu," uvedl Lipavský.
Večer bude následovat Rada NATO-Ukrajina za účasti šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy, s nímž se Lipavský setkal minulý týden v Kyjevě. "Určitě budeme dál bojovat za to, aby NATO podporovalo Ukrajinu. Hlavní sdělení je, že je naprosto nepřípustné, aby se jednalo o osudu Ukrajiny bez Ukrajiny jako takové," podotkl český ministr. Informovat bude o naplňování české muniční iniciativy.
"Dlouhodobě tvrdím, že NATO musí svůj vztah k Rusku zásadně přehodnotit. Musíme začít zadržovat ruský vliv vojensky, diplomaticky a ekonomicky," podotkl. Za zásadní považuje také oslabovat Rusko v mezinárodních institucích.
Na okraj zasedání bude Lipavský jednat s polským protějškem Radoslawem Sikorským o česko-polských vztazích, ruské agresi na Ukrajině, spolupráci v rámci východního křídla aliance nebo o nadcházejícím polském předsednictví v Radě Evropské unie, které začne v lednu.
Ve čtvrtek a v pátek očekává šéf české diplomacie debatu na zasedání ministrů OBSE o dalším fungování této organizace nebo o dopadech ruské války na Ukrajině. Od vystoupení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova očekává snůšky nesmyslů a obviňování. "Ve stručnosti tomu říkáme pohádky. Bude opět lhát. Neplánuji být na jeho vystoupení přítomen," dodal Lipavský.
Před rokem ve Skopji Lavrov obvinil Západ, že vede hybridní válku proti Rusku, a řekl, že její další obětí se může stát Moldavsko. Evropskou unii označil za "agresivní geopolitický projekt". Lipavský tehdy také opustil sál.
Lipavský: Putin útočí, protože mu to prochází, musíme to zastavit
Členství v NATO je podle Lipavského tou nejsilnější zárukou pro Ukrajinu. Do té doby ji musí spojenci podporovat všemi dalšími způsoby, řekl Lipavský novinářům.
"Členství v NATO je ta nejsilnější bezpečnostní záruka pro Ukrajinu. Do té doby musíme Ukrajinu podporovat všemi dalšími způsoby, vojensky, politicky i humanitárně. Je to v našem vlastním zájmu, je to pro bezpečí Evropy," uvedl Lipavský.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ještě před jednáním prohlásil, že spojenci z NATO by měli zvýšit podporu Ukrajiny, aby posílili pozici Kyjeva pro případná jednání s Moskvou o ukončení války. "Všichni toho budeme muset udělat více. Čím silnější bude nyní naše vojenská podpora Ukrajiny, tím silnější budou mít pozici u vyjednávacího stolu. A tím dříve budeme moci jednou provždy ukončit ruskou agresi na Ukrajině," řekl Rutte novinářům.
Český ministr s jeho slovy souhlasí. "Putin útočí, protože útočit může, protože mu to prochází, je potřeba to zastavit," uvedl Lipavský, který dnes rovněž absolvoval bilaterální jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským a islandskou ministryní zahraničí Thórdís Gylfadóttirovou.
Ukrajina podle Berlína potřebuje mír a nikoli zmrazený konflikt
Na Ukrajině je potřeba dosáhnout míru a nikoli zmrazeného konfliktu. Dnes to při příchodu na jednání ministrů zahraničí zemí NATO prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Poznamenala, že Putin nejeví ochotu boje zastavit. Baerbocková rovněž podle agentury DPA řekla, že němečtí vojáci by mohli být součástí mezinárodní mírové mise, která by na Ukrajině v případě příměří dohlížela na klid zbraní.
"Když mluvíme o míru, tak to musí být mír. Nesmí to být zmrazený konflikt, který povede jen k dalšímu zbrojení a dalším útokům na Ukrajinu či dokonce na jiné evropské státy," řekla Baerbocková.
Pro případ příměří připadá podle Baerbockové v úvahu i mezinárodní mise, která by dohlížela na klid zbraní. Její součástí by se mohli stát i němečtí vojáci. Ministryně uvedla, že Berlín bude ze všech sil podporovat vše, co by směřovalo k budoucímu míru.
Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová, která o víkendu navštívila Kyjev, označila možnou evropskou mírovou misi k dohledu nad případným příměřím jako myslitelnou. Poznamenala, že vyslat vojáky by mohly státy, které se už dříve k této možnosti stavěly otevřeně. Do takového výčtu DPA zařadila Francii nebo pobaltské republiky Litvu, Lotyšsko a Estonsko.
Uvedla, že Ukrajina sama se musí rozhodnout, kdy začne s Ruskem vyjednávat, a že v napadené zemi se už o různých prvcích míru debatuje. Zdůraznila, že Ukrajina se neobejde bez robustních bezpečnostních záruk. "Jsou potřeba účinné bezpečnostní garance," dodala.
Baerbocková jménem Německa rovněž Ukrajině přislíbila poskytnout dalších 30 milionů eur (756 milionů Kč) humanitární pomoci. Berlín patří k největším podporovatelům Kyjeva, do země posílá nejen humanitární pomoc, ale také zbrojní dodávky, které jsou pro udržení obrany klíčové.
Rusko nesmí na Ukrajině zneužívat zimu jako zbraň, řekl šéf NATO Rutte
Ukrajina potřebuje posílit svou protivzdušnou obranu k ochraně energetické infrastruktury, aby Rusko nemohlo zneužívat zimu jako zbraň. Dnes to v prohlášení v doprovodu ukrajinského ministra zahraničí Andriji Sybihy prohlásil Rutte. Sybiha zdůraznil, že místo telefonování Putinovi či návštěv Moskvy je čas činit historická rozhodnutí.
"Chci vás ujistit, že spojenci jsou s vámi," řekl Rutte Sybihovi. Šéf NATO zdůraznil, že existují tři klíčové okruhy, na které se aliance chce zaměřit. "Za prvé je to pomoc se zajištěním dodávek elektřiny a s udržením energetické infrastruktury v nejlepším možném stavu. Nemůžeme dovolit, aby Rusko zneužívalo zimu jako zbraň," řekl.
Za další dva body označil posílení protivzdušné obrany a zajištění toho, aby se na Ukrajinu vojenská pomoc dostala. "Je třeba učinit mnoho," řekl s tím, že až se Ukrajina jednou rozhodne s Ruskem vyjednávat, bude důležité, aby se mohla opírat o vlastní sílu.
"Je čas geopolitických jistot," řekl Sybiha. Poznamenal, že Rusko už zneužilo jídlo jako zbraň a nyní se snaží raketovými údery přinutit Ukrajinu k odstavení jaderných elektráren. "Potřebujeme silná historická rozhodnutí místo telefonování Putinovi či místo návštěv Moskvy," řekl.
Putinovi v polovině listopadu telefonoval německý kancléř Olaf Scholz, který s šéfem Kremlu nevedl přímý hovor od prosince 2022. Při asi hodinovém telefonátu vyzval Putina ke stažení ruských vojáků z Ukrajiny a k zahájení mírových jednání s Kyjevem. Ukrajina telefonát kritizovala a za chybu ho označily mimo jiné Estonsko či Litva. Moskvu a Putina v červenci navštívil maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země do konce roku předsedá Evropské unii. Do Moskvy se chystá také slovenský premiér Robert Fico, a to v květnu na oslavy konce druhé světové války.
