Brusel - Evropská unie připravuje dvanáctý balík sankcí na Rusko kvůli jeho napadení Ukrajiny, uvedla dnes po summitu EU předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. EU chce zejména postihnout zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Podle von der Leyenové o tom jedná s jednotlivými členskými zeměmi i partnery ze skupiny G7. EU se též na summitu shodla na další pomoci Ukrajině. Dalším významným tématem vrcholné dvoudenní schůzky, která dnes skončila, byla podpora legální migrace, zamezení té nelegální nebo rozvoj konkurenceschopnosti.
Von der Leyenová uvedla, že nezaměstnanost v EU je rekordně nízká, necelých šest procent, ale bez práce jsou mladí lidé a mnoho žen. EU podle ní kvůli nedostatku pracovníků musí více podporovat legální přistěhovalectví a také vyjít vstříc ženám i starším lidem, aby měli snazší přístup na trh práce. Loni podle ní na unijní trh přišlo 3,7 milionu legálních přistěhovalců a 300.000 až 400.000 nelegálních.
"Čím úspěšnější budeme v první etapě, podpoře legální migrace a investicích do vzdělání, tím přísnější můžeme být v boji proti nelegální migraci. Na tom jsme se shodli," uvedla von der Leyenová. Do konce listopadu by měl vzniknout legislativní návrh pro boj s převaděči, protože aktuální pravidla jsou dvacet let stará, dodala šéfka EK.
Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela mezi členskými státy panuje shoda na vůli využít zmrazená ruská aktiva na poválečnou obnovu Ukrajiny. Hlavním tématem jednání podle něj byla ekonomika a rozvoj konkurenceschopnosti EU, která stojí na čtyřech pilířích. Těmi jsou rozvoj pracovního trhu, řešení cen energií a jejich dostupnost, zaměstnanost a potřeba mohutnějších a rychlejších investic.
Summit podle Michela jednal i o velkých mezinárodních otázkách dnešní doby. EU podporuje normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem, chce nadále pomáhat s cestou ke vzájemnému uznání a respektu mezi Arménií a Ázerbájdžánem a členové jednali též o dění v Sahelu.
Německý kancléř Olaf Scholz po jednání uvedl, že věří, že ani "hrozný brutální útok Hamásu na Izrael a jeho občany" nezmenší unijní podporu Ukrajině, píše DPA. Scholz věří, že EU učiní potřebná rozhodnutí, aby "zajistila finanční stabilitu Ukrajiny navzdory částečným neshodám mezi některými členy", uvedla agentura Reuters.
V posledních dnech se objevila nová prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána i staronového předsedy slovenské vlády Roberta Fica, že jejich země Ukrajině vojenskou pomoc posílat nechtějí. Maďarsko už od května blokuje osmou tranši vojenské pomoci Ukrajině z Evropského mírového nástroje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se po summitu vrátil k tématu konfliktu mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem, který byl na pořadu jednání v Bruselu ve čtvrtek. Zopakoval, že Izrael má legitimní právo se bránit proti terorismu a Francie je připravena ho podpořit. Macron ale podle AFP dodal, že totální blokáda, bombardování Pásma Gazy bez rozlišování mezi legitimními cíli a civilisty i případná masivní pozemní operace ohrožují civilisty. Žádal také "humanitární příměří", což je podle AFP ještě silnější formulace, než kterou použila sedmadvacítka ve společném prohlášení, které žádá "přestávky" pro humanitární účely.
Španělský premiér Pedro Sánchez, jehož země v současné době předsedá Radě EU, oznámil "brzké uspořádání" blízkovýchodní mírové. Podrobnosti ale neuvedl. Zdůraznil, že politický a diplomatický mírový proces musí vést k dvoustátnímu řešení, tedy vzniku státu Palestina vedle Izraele, napsala agentura APA.
Konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení, zopakoval v Bruselu Fico
Konflikt na Ukrajině podle slovenského premiéra Roberta Fica nemá vojenské řešení. Prohlásil to dnes na závěr summitu EU v Bruselu, který se zabýval rovněž důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Slovensko už podle Fica nebude Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc, je ale připraveno Ukrajincům pomáhat při obnově země prostřednictvím humanitární a civilní pomoci. Ukrajinu se od loňska brání ruské vojenské invazi.
Šéf slovenské vlády připomněl, že na úvod dvoudenního summitu se setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. "My si velmi vážíme toho, že jsme členským státem unie, EU Slovensku neuvěřitelně pomohla, pokud jde o životní úroveň, ale současně nebudu nikdy respektovat prosazování jediného silného názor, a kdo bude mít jiný názor, bude ostrakizován," řekl dnes novinářům Fico.
Během setkání s von der Leyenovou i následném jednání celé sedmadvacítky slovenský premiér zopakoval, že jeho země nebude souhlasit s vojenskou pomocí Ukrajině a v případě zavádění dalších sankcí vůči Rusku bude žádat o důkladné analýzy toho, zda dané opatření nepoškodí Slovensko.
Pokud jde o revizi rozpočtu Evropské unie, Slovensko podle Fica nemá problém s navýšením svého příspěvku, ale potřebuje na to dobré důvody. Těmi jsou podle něj zvýšení konkurenceschopnosti EU i boj s nelegální migrací. "Už ne tak dobrý argument je Ukrajina," konstatoval. Slovensko je podle něj připraveno případně i navýšit civilní či humanitární pomoc Kyjevu, musí být ale splněny dvě podmínky. Zaprvé musí Ukrajina, kterou označil za pravděpodobně nezkorumpovanější zemi na světě, ukázat připravenost čerpat tyto peníze způsobem, který je transparentní. Zadruhé je důležité, aby se tyto peníze daly čerpat i na přeshraniční projekty, na takzvané sekundární dopady války na Slovensku.
Předseda slovenské sněmovny Peter Pellegrini, jehož strana Hlas je koaličním partnerem Ficovy stran Směr, dnes uvedl, že zastavení vojenské pomoci Ukrajině ze strany nové vlády v Bratislavě se nedotkne komerčních zakázek.
Slovensko po ruské invazi na Ukrajinu nejen předalo Kyjevu darem různou vojenskou techniku, ale na základě bilaterálního komerčního kontraktu mu poskytlo osm samohybných houfnic Zuzana 2, které jsou vlajkovou lodí slovenského obranného průmyslu. Výrobu dalších 16 houfnic Zuzana 2 pro Ukrajinu zaplatí podle dřívějších informací Dánsko, Norsko a Německo.
