Štrasburk - Budoucnost Ukrajiny, Moldavska i západního Balkánu je v Evropské unii, řekla dnes v Evropském parlamentu během svého poselství o stavu Evropské unie šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zmínila se i o možných změnách unijních smluv, což by ale podle ní rozšíření nemělo brzdit.
"Tento parlament to řekl nahlas: Budoucnost Ukrajiny je v naší unii. Budoucnost západního Balkánu je v naší unii. Budoucnost Moldavska je v naší unii. A vím, jak důležitá je unijní perspektiva pro množství lidí v Gruzii," prohlásila von der Leyenová. Může to podle ní znamenat potřebu upravit unijní smlouvy, "ale nemůžeme a neměli bychom čekat na změny smluv a mezitím nepokročit s rozšířením".
Von der Leyenová hovořila o rozšíření Evropské unie "nejméně na 30 členů" s tím, že takové rozšíření by mohlo být pro blok "katalyzátorem pokroku". "Dokázali jsme, že můžeme být geopolitickou unií, a ukázali jsme, že můžeme postupovat rychleji, když jsme jednotní," dodala. Zdůraznila nicméně, že jakýkoli vstup do EU "musí být založen na zásluhách", tedy je podmíněn rozsáhlými reformami v kandidátských zemích. "Tento princip bude komise vždy hájit," zdůraznila.
Od získání statusu kandidátské země v roce 2022 udělala Ukrajina podle von der Leyenové "obrovský krok" směrem ke vstupu do Evropské unie. Stále ji ale čeká tvrdá práce, dodala šéfka EK. Se svým proslovem vystoupila v době, kdy se mezi členskými státy EU vedou debaty o tom, zda s Kyjevem formálně zahájit jednání o členství v EU již letos na summitu v Bruselu, který se uskuteční 14. a 15. prosince.
"Víme, že to není snadné... přistoupení je založeno na zásluhách... vyžaduje tvrdou práci a vedení. Ale už je vidět velký pokrok. Viděli jsme velký posun, který Ukrajina od té doby udělala," prohlásila von der Leyenová.
Předseda Evropské rady Charles Michel na konci srpna uvedl, že EU musí být připravena přijmout nové členy do roku 2030. Šéfka EK ve své řeči žádné datum neuvedla. A zmínění konkrétního data si již dříve vysloužilo kritiku jak od zastánců rozšíření bloku, mezi které patří například Polsko, Pobaltí a Rakousko, tak od těch, kteří k rozšíření EU přistupují s větší opatrností, což jsou například Nizozemsko a Dánsko. Očekává se, že debata o rozšíření bude jedním z hlavních témat zahraniční politiky EU pro letošní podzim.
Další zásadní otázka souvisí s tím, že některé státy spojují rozšiřování EU s institucionální reformou současné sedmadvacítky. "Jsou země, které budou dělat všechno pro to, aby se nejprve uskutečnily změny smluv, a teprve potom rozšíření,“ řekl nedávno ČTK nejmenovaný diplomatický zdroj. Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg již dříve naznačil, že Vídeň reformu základních smluv před přijetím nových členů nepodporuje. Jiné země, jako Německo a Francie, ovšem hovoří o tom, že změny budou potřeba, jinak se rozšířená EU stane neovladatelnou. Změny smluv by musely schválit všechny členské země EU, některé z nich v referendech, což znamená dlouhý a náročný proces s nejistým výsledkem.
