Praha - Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odmítl, že by byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Senátorům dnes řekl, že v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988 vědomě zákon neporušil. Uvedl, že nezákonné praktiky při jejím vyšetřování nebylo možné odhalit bez znalosti spisů Státní bezpečnosti (StB), tedy komunistické tajné policie. Za pochybení a nepřesnosti ve svých vyjádřeních se omluvil. Někteří senátoři ale přesto během nebývale dlouhé tříhodinové debaty Fremrovu morální integritu zpochybňovali. Fremrovu nominaci osobně hájil prezident Petr Pavel, který se schůze Senátu zúčastnil na půldruhé hodiny. Senátoři o kandidatuře rozhodnou v tajné volbě, výsledek by měl být zveřejněn v 16:40.
"Nezákonné praktiky jsme neodhalili. Vyvolává to ve mně hořký pocit, vyslovil jsem svou upřímnou lítost," uvedl Fremr. Dodal, že se o zmanipulování obžaloby ze strany StB dozvěděl teprve před několika dny. Už dříve řekl, že k odsouzení tří chlapců včetně Alexandra Ereta mimo jiné pro vandalismus za ničení pomníků sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech dospěl na základě jejich doznání a znaleckých posudků. "Já a náš senát jsme se vědomě porušení zákona nedopustili," uvedl.
Fremr zdůraznil, že rozsudky po přezkoumání zůstaly až na jeden platné a že prezident Václav Havel v roce 1990 na základě doporučení tehdejší ministryně spravedlnosti Dagmar Burešové nevyhověl Eretově žádosti o milost. Uvedl také, že proti jeho postupu neměl námitky ani jeden z obhájců, pozdější ministr spravedlnosti a ombudsman Otakar Motejl. "Strašně mě to mrzí, na svědomí ten rozsudek mám," řekl.
Předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer (nezávislý) uvedl, že Fremr porušil zásadu při pochybnostech postupovat ve prospěch obžalovaného. Buď pochybil jako soudce, nebo postupoval na objednávku, míní Fischer. Poukázal na protiprávně získané důkazy a vynucená přiznání. Fremr se podle senátora podílel na nespravedlivém zpolitizování procesu a Fremrovo vyjádření lítosti mu nestačí. Fremr uvedl, že i Fischer se dopustil nepřesností. Odmítl tvrzení, že by vynesl exemplární rozsudek, neboť prokurátor žádal jeho zpřísnění.
Kriticky se ke Fremrovi opakovaně vyjádřil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle něhož pochybnosti o kandidátovi vzbuzují jeho měnící se reakce na kauzu Olšanské hřbitovy. Označil Ústavní soud za natolik důležitou instituci, že je velmi obtížné dát Fremrovi důvěru jako ústavnímu soudci. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) řekla, že kvůli zachování důvěry v Ústavní soud Fremra nepodpoří. Marek Hilšer z klubu Starostů řekl, že ústavní soudce musí být osobnost s dobrým morálním profilem. Fremrovy odbornosti si váží, ale s čistým svědomím jeho nominaci nemůže podpořit.
Senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS) řekla, že by Fremra ráda podpořila přes kompromis s komunistickým režimem a doporučení kolegů z justice. Spornou kauzu by měl přezkoumat Nejvyšší soud. Připomenula, že i mezi současnými soudci jsou členové předlistopadové komunistické strany, jejichž nominaci Senát posvětil. Jan Paparega z klubu ODS a TOP 09 přirovnal projednávání Fremrovy kandidatury k procesu.
Podporu Fremrovi vyjádřil ještě před jednáním horní parlamentní komory předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka nebo předseda senátorského klubu ANO a SOCDEM Miroslav Adámek, k nimž se přidal také místopředseda senátního ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK) s poukazem na další Fremrovy rozsudky. Advokát a předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska označil Fremra za jednoho z nejočekávanějších kandidátů na ústavní soudce. Na rozdíl od Fischera řekl, že důkazy k vyslovení viny v kauze Olšanské hřbitovy byly dostačující a že více věří Fremrově verzi. Předseda senátního výboru pro lidská práva Jiří Růžička (za TOP 09) připomenul, že Fremr splňuje zákonné předpoklady pro funkci ústavního soudce.
Prezident Pavel senátorům řekl, že zatím nedostal žádná fakta, která by prokázala, že Fremr jako soudce nebo jako člověk selhal v souvislosti s takzvanou kauzou Olšanských hřbitovů. Fremr podle něj získal nominace od nejvyššího počtu právních institucí, na které se prezident obrátil.
Místopředseda pražského vrchního soudu Fremr soudí od roku 1982, je respektovaným odborníkem na trestní právo. Byl místopředsedou Mezinárodního trestního soudu (ICC), působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. Spolu s Fremrovou kandidaturou má Senát rozhodnout i o nominacích místopředsedkyně pražského městského soudu Veroniky Křesťanové a profesorky občanského práva Kateřiny Ronovské.
Případ tří mladíků projednával Fremrův pětičlenný soudní senát v létě 1988. Obžaloba je vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejvážnější bylo záškodnictví. Partě vyčítala poškození pomníčků sovětských a bulharských vojáků na Olšanských hřbitovech, shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať. Podle serveru Hlídací pes kauzu zmanipulovala StB tak, že za vůdce skupiny označila po vynuceném přiznání devatenáctiletého Alexandra Ereta, jehož otec byl německé národnosti a odjel na Západ. Na základě Eretovy výpovědi byla odsouzena i chlapcova matka.
