Praha - Česká republika pozorně sleduje situaci v Rusku, sdělil ČTK ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). S ohledem na pokračující invazi na Ukrajinu a možnou hrozbu zhoršení bezpečnostní situace v zemi dál platí varování před cestami do Ruska. Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že ozbrojená vzpoura žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni.
Šéf soukromé Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenij Prigožin v pátek obvinil ruskou armádu z útoku na své muže a vyzval Rusy, aby se připojili k tisícům jeho bojovníků a zastavili "zlo, které páchá armádní velení". Pohrozil pochodem na Moskvu, pokud za ním nepřijedou ruský ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Ruské ministerstvo obrany označilo postup za ozbrojenou vzpouru.
"Situaci v Ruské federaci pozorně sledujeme. S ohledem na probíhající vojenskou invazi na Ukrajinu a možnou hrozbu zhoršení bezpečnosti v zemi, zejména pro občany států EU a NATO, stále platí naše důrazné varování před cestami na území Ruské federace," uvedl Lipavský. Vzhledem k aktuální situaci může mít Česko na území Ruska jen omezené možnosti pomoci českým občanům v případě, že se dostanou do nesnází a budou potřebovat konzulární asistenci, doplnil.
Situaci glosoval později šéf diplomacie také na twitteru, kde napsal, že jeho letní dovolená na Krymu se přibližuje.
Konflikt v Rusku se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) teď jeví jako občanská válka. "Pokud bylo prohlášení Putina opravdu takto silné, tak to vnímám jako velmi silný konflikt, který v Rusku probíhá. Myslím si, že pro Ukrajinu je to zpráva, že budou moci přeskupit síly a udělat nějaká opatření v rámci své ofenzivy, což je dobře, že mají nějaký čas pro to, aby i ten konflikt na Ukrajině, co nejdřív skončil," řekla ČTK Černochová na Dni pozemního vojska-Bahna.
Situaci vedení české armády monitoruje. Ještě dnes bude jednat ministryně o situaci s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. "Budeme čekat na další vývoj a hlavně na to, jak se zachovají představitelé ruského ministerstva obrany, to je asi pro tuto chvíli nejdůležitější, na co se čeká, jaká bude jejich reakce," řekla ministryně. Už předtím na twitteru napsala, že "po šestnácti měsících války na Ukrajině vede válku Rusko s Ruskem".
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že radovat se jakkoliv z nepřehledného vývoje v Rusku by bylo krátkozraké. "Mezi Putinem a wagnerovci neexistuje dobrá volba," uvedl.
Poslanec a místopředseda lidovců Jan Bartošek na twitteru napsal, že nelze zapomenout na to, že Prigožin je zločinec. "Vůdce armády žoldáků se snaží svrhnout armádní velení. Oslabuje tím sice armádu, ale konflikt vyvolává také obavy. Klíčové je, zda se jednotky přidají. Jinak to nebude trvat dlouho," uvedl. Ruské síly mohou být podle něj oslabeny.
"Prigožinovi vadí Šojgu a Gerasimov. Ty chce svrhnout. O Putinovi mlčí. Takže jeho cílem je nahradit ty dva a z Putina si udělat otrockou loutku. Tři mušketýři po rusku: jeden proti všem, všichni proti jednomu. Ať bojují co nejdéle, do poslední kapky jejich krve," napsala senátorka občanských demokratů Miroslava Němcová.
Zástupci Francie, Německa, Polska a Británie: Dění v Rusku pozorně sledujeme
Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které ruské úřady a prezident označují za ozbrojenou vzpouru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, polský prezident Andrzej Duda, britský ministr zahraničí James Cleverly a německý kancléř Olaf Scholz podle agentur uvedli, že dění v Rusku "pozorně sledují". "Vývoj v Rusku pozorně monitorujeme, jsme v kontaktu s evropskými lídry a partnery (ve skupině vyspělých ekonomik) G7. Tohle je jednoznačně interní ruská záležitost. Naše podpora Ukrajiny je neochvějná," napsal na svém twitteru předseda Evropské rady Charles Michel.
"V souvislosti se situací v Rusku jsme dnes ráno vedli konzultace s předsedou vlády, ministerstvem obrany a našimi spojenci. Průběh událostí za naší východní hranicí průběžně sledujeme," napsal na svém twitterovém profilu Duda.
Britský premiér Rishi Sunak vyzval obě strany ruského konfliktu, aby chránily civilisty: "Nejdůležitější nyní je, aby se obě strany chovaly zodpovědně a chránily civilisty," řekl Sunak stanici BBC a dodal, že s partnery bude ještě dnes o situaci hovořit.
Britské ministerstvo zahraničí varovalo před rizikem dalších nepokojů v Rusku a odrazovalo od cest do země. "Objevují se zprávy o vojenském napětí v Rostovské oblasti a riziku nepokojů napříč zemí. Navíc pro návrat do Británie letecky jsou jen omezené možnosti," uvedlo ministerstvo podle Reuters.
Mluvčí německé vlády řekl, že kancléř Schlolz situaci v Rusku "pozorně sleduje", stejně jako mluvčí NATO Oana Lungescuová, která k věci neměla další komentář, a rumunský prezident Klaus Iohannis.
Obdobně se vyjádřila také italská premiérka Giorgia Meloniová; aktuální dění v Rusku podle ní ukazuje, jak ruský útok na Ukrajinu působí nestabilitu v agresorské zemi.
Estonská premiérka Kaja Kallasová na svém twitteru oznámila, že Estonsko posílilo svoji pohraniční bezpečnost, a ujistila, že země není v přímém ohrožení. "Vyzývám také občany, aby necestovali do žádné části Ruska," napsala Kallasová.
