Praha - Především snahu prezidenta vystupovat jako prostředník komunikace mezi opozicí a vládní koalicí a také to, jak se nová hlava státu snaží otevírat diskusi s občanskou společností, oceňují na Petru Pavlovi politologové, které oslovila ČTK. Od inaugurace nástupce Miloše Zemana uplyne dnes sto dní. Pavel se během nich podle politologů nedopustil žádné chyby a ve většině toho, s čím šel do voleb, naplňuje očekávání. Podle spoluzakladatele Cevro Institutu Ladislava Mrklase by mohl být prezident poněkud ostřejší při výběru ústavních soudců. Petr Just a Josef Mlejnek soudí, že tuto první složitější zkoušku prezident zvládl.
"Obsazení Ústavního soudu bylo ostře sledováno, vzhledem k signálům, které vysílali někteří vlivní senátoři a které naznačovaly, že ne všichni nominanti z první trojice by mohli projít. Prezident nakonec se všemi návrhy uspěl, a tedy i v tomto ohledu si zatím počíná úspěšně. Zcela jasně ale okusil na vlastní kůži, že procesu doplňování Ústavního soudu bude muset věnovat zvýšenou pozornost," myslí si Just z Metropolitní univerzity Praha. Podobně se vyjádřil politolog Karlovy univerzity Mlejnek. Podle Mrklase mohl prezident při výběru ústavních soudců více akcentovat různorodost právních škol. Všichni se shodují na pozitivním hodnocení Pavlovy zahraniční politiky, zejména snahy pohybovat se v této otázce v symbióze s vládou.
Velkou změnu oproti době Miloše Zemana spatřují v chování prezidenta vůči občanské společnosti. "Vidíme, že zástupci opačných názorů nejsou ze strany prezidenta Petra Pavla zesměšňováni či uráženi," uvedl Just. Podle Mlejnka je Pavel prezidentem aktivním, nikoliv však přehnaně aktivním neboli, slovy Václava Klause vyjádřeno, aktivistickým a na domácí scéně se snaží udržovat aktivní kontakt s občany. Obecně se Hrad otvírá nejrůznějším debatám o drobných věcech, které ale mají význam pro národnostní menšiny, sociální otázky či otázky začleňování, míní Mrklas. Věří tomu, že se prezident zapojí i do debaty o změnách vzdělávacího systému. Ocenil, že jako expert na bezpečnostní otázky už vstoupil do debaty týkající se války na Ukrajině. Mlejnek v této souvislosti vyzdvihl Pavlovu cestu do Kyjeva společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.
Všichni také zmiňují prezidentovu snahu fungovat i jako prostředník v komunikaci mezi vládou a opozicí. "Sice se jedná o vztah, který by měl být primárně řešen na úrovni Poslanecké sněmovny, ale role prezidenta by měla nastoupit v případě, kdy je evidentní, že na sněmovní úrovni existují jisté překážky v komunikaci, kdy Sněmovna jako hlavní bitevní pole stranické politiky je více emotivní. Pak se otevírá prostor pro více racionální jednání, jehož se může prezident stát zprostředkovatelem," míní Just. Podle Mlejnka odpovídá roli prezidenta, že ve vztahu k politickým aktérům vystupuje spíše jako mediátor, nikoliv jako ten, kdo prosazuje konkrétní řešení. Podle Mrklase se prezident pokouší obrušovat hrany mezi vládní koalicí a opozicí. K vládě je kritický, co do formy, nikoli obsahu její politiky.
