Lídři skupiny G7 slíbili další podporu Ukrajině a přísnější sankce vůči Rusku

foto Účastníci summitu skupiny G7 před začátkem svých jednání položili 19. května 2023 v hirošimském Parku míru věnce na památku obětí atomové bomby, kterou koncem druhé světové války na město svrhly Spojené státy. Zleva předseda Evropské rady, italská premiérka Giorgia Meloniová,  kanadský premiér Justin Trudeau, francouzský prezident Emmanuel Macron, japonský premiér Fumio Kišida, americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Rishi Sunak a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová

Hirošima - Prezidenti a premiéři zemí skupiny G7 dnes na summitu v japonské Hirošimě slíbili posílit ekonomické sankce vůči Rusku, aby dále omezili schopnost Moskvy vést válku proti Ukrajině. Podle japonské agentury Kjódó to vyplývá z prohlášení, které byly vydáno v první den třídenního summitu skupiny.

Státy G7 v prohlášení rovněž vyzývají Rusko, aby okamžitě a bezpodmínečně stáhlo své vojáky z území sousední země, a zdůrazňují, že udělají maximum pro to, aby na Ukrajině co nejdříve zavládl trvalý mír.

"Budeme (Ukrajině) poskytovat finanční, humanitární, vojenskou a diplomatickou pomoc, jak dlouho to bude potřeba," cituje z prohlášení agentura Reuters. "Rozhodli jsme se také přijmout další sankce a opatření, aby Rusko a ti, kdo ho v jeho válečném úsilí podporují, zaplatili ještě větší cenu," dodává prohlášení.

Vůdci G7 uvedli, že se chtějí zaměřit mimo jiné na mechanismy, které umožňují Rusku dosavadní sankce obcházet s pomocí třetích zemí.

Japonského summitu se má osobně zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. K jednání se připojí v poslední den schůzky v neděli, píší západní média i agentura Kjódó.

Účastníci summitu G7 před začátkem jednání uctili památku obětí atomové bomby

Účastníci summitu skupiny G7 dnes před začátkem svých jednání položili v hirošimském Parku míru věnce na památku obětí atomové bomby, kterou koncem druhé světové války na město svrhly Spojené státy. Jedním z témat diskusí šéfů států a vlád nejvyspělejších zemí světa bude ruská invaze na Ukrajinu a s ní související hrozba nového jaderného konfliktu.

U vchodu do památníku státníky a jejich manželky přivítal japonský premiér Fumio Kišida s chotí Juko. Prohlédli si pak fotografie zkázy, kterou jaderná bomba ve městě způsobila. Kišida řekl, že úsilí o svět bez jaderných zbraní je "prací na celý život". Jeho manželka měla na klopě saka zlatou brož ve tvaru origami jeřába, což je symbol jaderného dědictví Hirošimy, píše britský The Guardian.

Součástí památníku je prostý betonový oblouk, pod kterým leží kamenný sarkofág se jmény všech obětí exploze. Na místě je také dodnes ve stejném stavu jako po výbuchu udržován Atomový dóm, což byla nejbližší stavba od místa dopadu bomby, která zůstala stát, i když byla značně poškozena. Budova byla v roce 1915 postavena podle projektu českého architekta Jana Letzela.

Americké velení se 6. srpna 1945 rozhodlo použít mimořádně ničivou zbraň v obavě z obrovských ztrát v případě invaze do Japonska. Atomová bomba přezdívaná Little Boy (Chlapeček) zabila v Hirošimě na 140.000 lidí a město prakticky srovnala se zemí. Tři dny po Hirošimě následoval druhý atomový útok na japonské Nagasaki, při němž zahynulo asi 80.000 lidí. Japonsko kapitulovalo o šest dní později.

Země G7 chtějí svět bez jaderných zbraní, obavy mají z Ruska, Číny, Íránu a KLDR

Skupina G7 dnes také uvedla v prohlášení, že chce pragmatickým a zodpovědným způsobem usilovat o svět bez jaderných zbraní. Současně však vyjádřila obavy z pozastavení účasti Ruska na smlouvě Nový START o omezení strategických jaderných zbraní, dále z posilování čínského jaderného arzenálu, z íránského jaderného programu či z počínání Severní Koreje. Ve skupině zemí G7, jejichž lídři do neděle jednají v Hirošimě, jsou tři státy, které mají jaderné zbraně, a sice Spojené státy, Británie a Francie.

Šéfové zemí G7 v prohlášení zdůraznili "odhodlání realisticky, pragmaticky a zodpovědně usilovat o svět bez jaderných zbraní, který by nebyl méně bezpečný". Dodali, že musí pokračovat trend snižování arzenálů jaderných zbraní, který začal po konci studené války.

"Hluboce litujeme rozhodnutí Ruska podkopat dohodu Nový start, a vyzýváme Rusko, aby umožnilo návrat k plnému naplňování dohody," stojí v prohlášení. To také vyjadřuje znepokojení "z pokusu Ruska mít pod kontrolou ukrajinská jaderná zařízení", odsuzuje také pohrůžky Ruska o použití jaderných zbraní.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 17.09.2025 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je středa 17. září 2025

Očekáváme v 14:00 17°C

Celá předpověď