Brno - Vedení města Brna podle části opozice nedělá dost, aby zabránilo bezdomovectví v Brně. Programy jako rapid rehousing a housing first, které cílí na zabydlování lidí žijících v nevyhovujících podmínkách nebo na ulici, podle opozičních politiků současná koalice vedená ODS utlumila. Opoziční politici to dnes uváděli na sociálních sítích v reakci na noční požár opuštěných unimobuněk, při kterém zahynulo osm lidí, zřejmě bezdomovců. Náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS), který má sociální péči na starost, nesouhlasí. Problém je, že o některých bezdomovcích a tom, kde přebývají, nemá město informace, řekl Kerndl ČTK. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) je přesvědčená, že město dělá maximum možného.
Fotogalerie
Podle opozičních Pirátů se koalice bezdomovectví dost nevěnuje. "Současné vedení utlumilo projekty na to, aby se lidé bez domova začlenili do společnosti. Housing first sice pokračuje, ale není tam tolik bytů, kolik je potřeba," řekl ČTK Marek Lahoda (Piráti).
Opoziční Žít Brno na svém facebooku napsalo, že město pod vedením ODS rezignovalo na ukončování bezdomovectví a od roku 2019 nedělá nic pro to, aby podobným situacím předcházelo. "Dokud město nezařídí pro tyto lidi normální bydlení, či aspoň přespávání v místech splňujících základní protipožární bezpečnost, bude se toto dít pravidelně. Nemůže to být jinak," uvedlo hnutí.
Podobně to na sociální sítí komentovala ředitelka brněnského ženského spolku Vesna Barbora Antonová, která se pomoci potřebným dlouhodobě věnuje. "V Brně se před lety spustily programy rapid rehousing (zabydlování rodin žijících v nevyhovujících podmínkách) a housing first (bydlení pro lidi dlouhodobě žijící na ulici, většinou s nějakým dalším problémem - alkohol, drogy, psychické nemoci). Lidi, kteří tohle bydlení získali a udrželi si je, teprve se střechou nad hlavou mohli řešit svoje další problémy. Tyhle úspěšné programy Brno utlumilo, místo plánovaných desítek až stovek bytů se přidělují jednotky," uvedla s tím, že navíc skokově narůstají počty rodin, které jsou bezdomovectvím bezprostředně ohroženy.
Podle Kerndla sociální kurátoři města pravidelně mezi bezdomovce chodí s nabídkou hygienické pomoci nebo informacemi o potravinových bankách. "Jsme s nimi v kontaktu, pokud víme, kde se nachází. To nebyl případ Plotní. V Brně je nyní asi 2000 bezdomovců, přičemž s 500 až 600 z nich se velmi špatně pracuje a z jejich strany není snaha," řekl Kerndl.
Dodal, že město zintenzivní činnost prostřednictvím sociálních kurátorů. "Už nyní ale ve dne i v noci navštěvují místa, kde se (bezdomovci) shromažďují, jako je lokalita okolo dolního nádraží, ulice Opuštěné nebo Křenové. Máme kontaktní centrum ve Vlhké, kde lidé bez domova mohou být přes den a pracujeme tam s nimi. Chceme bezdomovectví řešit a žádné projekty jsme neutlumili, snaha ale musí být na obou stranách," dodal.
"Sociální pracovníci spolu s městskou policií obchází lokality a nabízí lidem bez domova využití našich ubytoven, které stále mají volné kapacity, někteří ale nabízenou pomoc nepřijímají," řekla dnes novinářům.
Charity lidem bez domova v Brně nabízejí aktivně pomoc v terénu
Terénní pracovníci charitativních organizací nabízejí lidem bez domova využití denního centra, noclehárny, azylového domu i služeb sociálních pracovníků. ČTK to dnes řekli oslovení zástupci těchto organizací v reakci na noční požár opuštěných unimobuněk. Pracovníci charitativních organizací vyhledávají lidi bez domova na místech, kde ti přespávají nebo pobývají přes den a snaží se je přesvědčit k využití jejich služeb. U části lidí se ale opakovaně setkávají s odmítnutím, řekli ČTK zástupci Armády spásy a Diecézní charity Brno.
Terénní zástupci charitativních organizací řekli ČTK, že se snaží lidi bez domova od využívání takových přístřeší odrazovat a snaží se jim nabízet služby svých organizací.
"Naši pracovníci se pohybují po místech, kde tito lidé často přespávají a snaží se je přemluvit, aby našich služeb využili. Nabízíme jim celou škálu pomoci, od nízkoprahového denního centra přes noclehárnu až po azylový dům. Vysvětlují jim, že není důvod, aby bydleli venku, celoročně je možné přespat v noclehárně, kde večer dostanou polévku a pečivo a ráno horký nápoj," uvedl ředitel brněnské Armády spásy Ivan Borek.
Cílem práce s lidmi bez domova je pomoci jim s návratem do společnosti. Ti, kdo mají zájem svou situaci zlepšit, mohou bydlet v azylovém domě, kde jim sociální pracovníci pomohou vyřídit například příspěvky od státu. Armáda spásy má také od města pronajaté byty, kam se mohou lidé z azylového domu posunout v případě, že se jim podaří získat práci.
Podobně s lidmi bez domova pracuje i Diecézní charita Brno. "Jsme jim nápomocní ve všech fázích začleňování do společnosti, pomáháme jim i se vzděláváním a hledáním práce," konstatoval Jaromír Němeček, který vede azylový dům charity.
Zástupci charitativních služeb se shodují, že část lidí bez domova jejich služby opakovaně odmítá. "Nemůžeme je nutit, aby s námi spolupracovali. Pro naše zařízení ale platí určitá pravidla, která pro ně nejsou akceptovatelná, týkají se třeba konzumace alkoholu," dodal Borek. Největší zájem o možnost přespání je v zimě, kdy se otvírají i noční krizová centra. Nabízejí přenocování v teple na židli od prosince do února. Od jara do podzimu ale zůstávají kapacity nocleháren nenaplněné.
V Brně fungovaly projekty Rapid re-housing a Housing first, s nimiž přišlo hnutí Žít Brno, a které měly pomáhat lidem v bytové nouzi. Po vzoru Brna pak vyčlenila byty pro lidi v nouzi i další města. Současné vedení města projekty proměnilo, vyčlenilo na ně méně bytů, než bylo původně plánováno.
