Praha - Ministerstvo financí od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho 56 budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Ministerstvo neupřesnilo, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění. Opozice rozhodnutí ministerstva kritizuje. Části starostů dotčených obcí rušení finančních úřadů vadí, jiní v něm nevidí problém.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) krok přispěje k větší efektivitě Finanční správy. Stát podle něj v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun. Dostupnost a kvalita služeb finančních úřadů podle Stanjury zůstane zachována.
Finanční správa chce posilovat roli elektronické komunikace s veřejností. V době podávání přiznání k dani z příjmu a k dani z nemovitých věcí také nabídne lidem více výjezdů do obcí, v nichž pracoviště finančních úřadů nejsou. V případě zájmu poskytne Finanční správa obecním úřadům tištěné formuláře daňových přiznání.
Opozice považuje rušení finančních úřadů za pokračování rozvratu služeb státu. Podle poslance SPD Jana Hrnčíře se dá očekávat, že s povinným zřízením datových schránek všem živnostníkům bude třeba méně úředníků na zpracování daňových přiznání, ale některé agendy pro občany nemůže nahradit konzultace po telefonu. "Typicky třeba velmi složitá administrace daně z nemovitostí, jejíž výpočet je pro většinu lidí nesrozumitelný," sdělil ČTK.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová považuje rozhodnutí za nekoncepční, podle ní chybí analýza dopadů rušení poboček. "Veřejné služby budou opět méně dostupné a vzdálené občanům," konstatovala s tím, že krok zkomplikuje život především na venkově. Podle ní Finanční správa nepokročila v digitalizaci natolik, aby bylo možné pracoviště rušit.
Nejvíc pracovišť finančních úřadů bude zrušeno v Jihočeském kraji, dotkne se to deseti lokalit. Devět územních pracovišť zruší Finanční správa v Královéhradeckém kraji, po osmi v Plzeňském kraji a na Vysočině.
Starostové dotčených měst se k rozhodnutí staví různě. Například z Jihočeského, Ústeckého nebo Libereckého kraje zaznívají obavy ze zhoršení dostupnosti státní správy. Naopak v Moravskoslezském nebo Středočeském kraji starostové problémy nečekají, protože rušená pracoviště už nyní fungovala pouze omezeně a lidé mohou většinu agendy vyřešit elektronicky.
Část starostů také kritizuje, že o záměru nevěděli předem. "Jsme vždy připraveni ke konstruktivní debatě, ta ale ze strany vlády v posledních týdnech naprosto chybí," uvedl dnes v tiskové zprávě předseda Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl. Kromě rušení pracovišť finančních úřadů v této souvislosti zmínil nedávno ohlášené rozhodnutí uzavřít 300 poboček České pošty. Místopředseda SMO a starosta Velkého Oseku na Kolínsku Pavel Drahovzal dodal, že je smutné, když představitelé obcí nemohou lidem vysvětlit, proč se některá z veřejných služeb v daném místě ruší.
Finanční úřady mají na starosti správu většiny daní. Územní stanoviště zajišťují běžnou agendu a styk s poplatníky. Počet zaměstnanců Finanční správy se dlouhodobě pohybuje kolem 15.000. Podle loňského rozpočtu mělo ve Finanční správě zaniknout 300 míst.
