Brusel/Kyjev - Ruský prezident Vladimir Putin dal dnes jasně najevo, že se chystá na pokračování války na Ukrajině. Severoatlantická aliance udělá vše pro to, aby zajistila Ukrajině dostatek zbraní a munice. Po jednání se šéfem diplomacie Evropské unie Josepem Borrellem a ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zároveň vyzval Rusko, aby si rozmyslelo pozastavení účasti na dohodě Nový START o omezení jaderných zbraní. Řím podle italské premiérky Giorgii Meloniové nezvažuje stíhačky pro Kyjev, uvažuje o dodávce zbraní
"Je to prezident Putin, který začal tuto imperiální dobyvačnou válku. Je to Putin, kdo válku dále eskaluje," řekl Stoltenberg v reakci na dnešní Putinova slova o agresi Západu vůči Rusku. Šéf aliance zopakoval, že NATO bude stát při Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba. Spojenci Ukrajiny se podle něj budou snažit o co nejrychlejší dodávky zbraní a munice, které Kyjev v očekávání ruské ofenzivy potřebuje.
Podle Kuleby se dnes v bruselském sídle NATO hovořilo o lepší koordinaci dodávek zbraní a munice přímo na bojiště. Spojenci mají dostatečnou výrobní i přepravní kapacitu, důležitá je nyní koordinace, uvedl ukrajinský ministr.
Ukrajina podle vyjádření politiků v současnosti potřebuje zejména dělostřeleckou munici, jejíž zásoby se však kvůli protahujícímu se konfliktu stejně jako u dalších zbraní tenčí i ve skladech západních zemí.
Stoltenberg dnes uvedl, že hodlá spolu s EU rozvíjet plán na společné nákupy zbraní a munice, které by mohly přispět k potřebnému navýšení jejich výroby. Borrell chce konkrétní návrh předložit na zasedání unijních ministrů obrany na začátku března. Stoltenberg oznámil, že svolá jednání expertů zbrojního průmyslu s cílem ověřit všechny možnosti k navýšení výroby.
Šéf aliance dnes rovněž prohlásil, že lituje Putinova rozhodnutí přerušit ruskou účast na dohodě s USA omezující počet jaderných hlavic a jejich nosičů. "Více jaderných zbraní a jejich menší kontrola činí svět nebezpečnějším," řekl Stoltenberg. Rusko chce podle Putina vědět, jak bude smlouva Nový START brát v potaz celkový jaderný arzenál NATO, tedy i Francie či Británie.
Stoltenberg po jednání také uvedl, že je NATO stále více znepokojené možností, že by Čína mohla Rusku začít dodávat zbraně. Obavy z tohoto vývoje dal v neděli najevo i americký ministr zahraničí Antony Blinken. Borrell dnes zopakoval, že jej vysoce postavený čínský diplomat Wang I ujistil, že to Peking neplánuje. EU však podle Borrella vývoj sleduje a je připravena na všechny varianty. Wang I dnes dorazil do Moskvy k jednáním s ruskými představiteli.
Řím podle premiérky nezvažuje stíhačky pro Kyjev, uvažuje o dodávce zbraní
Dodávka italských stíhaček Ukrajině "není na stole", prohlásila italská premiérka Giorgia Meloniová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Na společné tiskové konferenci ale uvedla, že Itálie zvažuje poskytnutí dalších zbraní pro posílení protivzdušné obrany (PVO) země, která už rok čelí ruské agresi.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu a jeho italský protějšek Guido Crosetto se na počátku února shodli na dodání systému protivzdušné obrany SAMP/T na Ukrajinu. Stát by se tak mělo letos na jaře.
SAMP/T, označovaný také jako Mamba, je jediným systémem evropské výroby, který poskytuje ochranu proti balistickým střelám. S dosahem zhruba 100 kilometrů dokáže sledovat desítky cílů a až deset naráz jich zasáhnout. Kyjev o SAMP/T, který je určený primárně k obraně bojiště a vojenských cílů, například letišť a přístavů, žádal už loni v listopadu.
Meloniová dnes naznačila, že kromě Mamby uvažuje Řím o dodání dalších protileteckých zbraní.
"Když čelíte útoku, tak veškeré zbraně jsou obranné. Nyní není nastolena otázka odeslání letadel, toto rozhodnutí by mělo být přijato s mezinárodními partnery. Soustředili jsme se na systémy protivzdušné obrany SAMP/T, Spada, Skyguard. Prioritou je ochrana infrastruktury a civilistů," řekla Meloniová podle webu deníku Ukrajinska pravda.
Zelenskyj označil chystaný balík italské vojenské pomoci za "silný" a "velice důležitý".
Italská vláda seznam zbraní poskytnutých Ukrajině nezveřejňuje. Podle odhadů z konce listopadu, o kterých informovala média, Řím předal Kyjevu vojenskou pomoc ve výši 450 milionů eur (11 miliard korun).
Meloniová přicestovala na Ukrajinu dnes. Během návštěvy Irpině nedaleko Kyjeva označila dnešní projev ruského prezidenta Vladimira Putina za propagandu. O den dříve ve Varšavě ujistila Ukrajinu, že se může na Itálii spoléhat i přes názorové rozdíly ve vládní koalici.
"Jsem zde, abych pochopila potřeby lidí, kteří bojují za svou svobodu. Vždy je jiné vidět věci na vlastní oči a myslím, že to pomůže Italům porozumět," uvedla Meloniová po příjezdu do Kyjeva. Premiérka přicestovala podobně jako další zahraniční návštěvy vlakem z Polska.
Později ve městě Irpiň Meloniová reagovala na projev, který dnes měl Putin, jehož země téměř před rokem vojensky napadla Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války. "Část mého srdce doufala v odlišná slova, v krok kupředu. Byla to propaganda," uvedla Meloniová. Šéf Kremlu znovu obviňoval Západ z rozpoutání války na Ukrajině a oznámil, že Rusko pozastavuje účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
Italská premiérka dnes kromě Irpině navštívila také nedaleké město Buča, které se rovněž stalo jedním ze symbolů válečných zločinů, z nichž Ukrajina viní Rusko. "Byli jsme s vámi od začátku a budeme s vámi až do konce," pronesla v Buči podle Reuters dojatá premiérka.
Meloniová, která nastoupila do funkce loni v říjnu, opakovaně prohlásila, že chce jet do Kyjeva před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na 24. února. O den dříve přitom ukrajinskou metropoli nečekaně navštívil americký prezident Joe Biden, který je dnes na návštěvě Polska. Podle listu The Guardian si s Meloniovou, která naopak v pondělí jednala v Polsku s premiérem Mateuszem Morawieckým, telefonoval. Vrcholní představitelé spolu projednali pokračující úzkou koordinaci ohledně podpory Ukrajiny, uvedl poté Bílý dům.
Meloniová při pondělí zastávce ve Varšavě uvedla, že Itálie a Polsko budou nadále Ukrajině dodávat zbraně. Její pravicová vláda Ukrajinu podporuje, ačkoliv menší strany v koalici, v jejichž čele stojí proruští politici Matteo Salvini a bývalý premiér Silvio Berlusconi, se k otázce podpory Ukrajiny staví nejednoznačně. Meloniová nicméně pokračuje v politice svého předchůdce Maria Draghiho, který se loni v červnu vydal do Kyjeva v doprovodu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze.
Ztratil kontakt s realitou, reagoval na Putinův projev ukrajinský činitel
Projev prezidenta Putina ukázal, že šéf Kremlu ztratil kontakt s realitou, řekl agentuře Reuters poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Na twitteru napsal, že Putin "veřejně demonstroval svou bezvýznamnost a zmatenost". Ruský prezident ve svém projevu o stavu země mimo jiné znovu obviňoval Západ z rozpoutání války na Ukrajině, kterou vojensky napadlo Rusko před téměř rokem.
"Nachází se ve zcela jiné realitě, kde není možné vést dialog o spravedlnosti a mezinárodním právu," řekl poradce ukrajinského prezidenta agentuře Reuters. "Putin veřejně demonstroval svou bezvýznamnost a zmatenost. Zdůraznil, že Ruská federace je 'v tajze slepé uličky', nemá a nebude mít žádné perspektivní řešení. Protože všude jsou 'nacisté, marťané a konspirační teorie'," napsal Podoljak na twitteru.
Ruský prezident dnes mimo jiné znovu obvinil z konfliktu na Ukrajině Západ. Rusko se naopak snažilo situaci na Ukrajině vyřešit mírovými prostředky a válku zastavit, prohlásil Putin, na jehož příkaz Rusko před téměř rokem zahájilo nevyprovokovanou invazi do sousední země. V roce 2014 Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym a také podpořila povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.
