Praha - Česko se možná zaváže zákonem ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Sněmovna vládní návrh zákona v úvodním kole podpořila, opoziční hnutí SPD neprosadilo jeho vrácení kabinetu k dopracování. Předlohou, která má také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, se nyní budou zabývat poslanci z branného a z rozpočtového výboru v poloviční, měsíční lhůtě. Koalice prosadila její zkrácení až napodruhé.
Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025. Návrh zákona by mohl nabýt účinnosti už od července, a vztahoval by se tedy již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poukazovala na to, že některé státy vynakládají ještě vyšší procento HDP na obranu. Připustila, že půjde o velký zásah do rozpočtu, jiná možnost ale podle ní není. "Musíme mít moderní a efektivní armádu," uvedla. Návrh naopak zpochybnil Radovan Vích (SPD), podle něho je nestandardní. Armáda by měla podle něho dostávat každoročně tolik peněz, kolik dokáže smysluplně investovat. Uzákonění objemu výdajů na obranu by mohlo být podle Vícha plýtváním penězi. "Naopak jsou silné důvody pomoci hlavně našim občanům, kterým se propadá životní úroveň," řekl. Hnutí ANO podle Pavla Růžičky snahu vlády dostát aliančním závazkům podporuje. Garantované výdaje ale mají ze členských států podle něho jen Polsko a Lotyšsko a ministerstvo obrany se dostane do ojedinělého postavení vůči jiným kapitolám státního rozpočtu.
Do celkových obranných výdajů by se mohly podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje by ale musely splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Návrh zákona předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu.
Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat vláda. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.
Černochová ještě jako opoziční poslankyně navrhovala zakotvit navyšování obranných výdajů na dvě procenta HDP už v minulých dvou volebních obdobích. Minulá Sněmovna předlohu zamítla už v úvodním kole. Kritici pochybovali o tom, zda by ministerstvo obrany dokázalo peníze utratit, mluvili o bianco šeku.
Nynější předloha také mění rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí.
