Praha - Soud uvěřil výpovědi Andreje Babiše mladšího, že k tvrzenému datu nepodepsal dokumenty o převodu akcií k Farmě Čapí hnízdo. Obžalovaný expremiér Andrej Babiš (ANO) to podle soudce musel a musí vědět. Zároveň ale nelze kategoricky říci, že dokument za syna podepsal přímo obžalovaný. Skutečnost, že Babišův potomek akcie nepřevzal, navíc podle soudu nemá žádný vliv na posouzení Babišovy viny v dotační kauze.
Obžaloba tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace.
Babiš mladší u soudu jako svědek vypověděl, že podpis na dokumentu o převodu akcií není jeho. Se střední pravděpodobností to potvrdil i znalec z oboru písmoznalectví. Babiš věrohodnost svědka zpochybnil, když argumentoval jeho psychickým onemocněním. Soudce Jan Šott však výpověď označil za konzistentní a přesvědčivou. Poukázal navíc na to, že v době podpisu dokumentu - tedy na sklonku roku 2007 - pobýval Babiš junior prokazatelně v USA, což dokládají výpisy z běžných plateb provedených jeho kartou.
Šott také podotkl, že neexistuje jediný důkaz o tom, že Babišův syn dokument podepsal - nikdo ze svědků jej při tom neviděl. "Nelze učinit kategoricky závěr, že to podepsal obžalovaný Andrej Babiš. Musel ale vědět, že to nebyl Andrej Babiš mladší, a musí to vědět dodnes, jak to s tím podpisem bylo," konstatoval.
Babiš mladší se tak na podnikání Farmy Čapí hnízdo nepodílel, akcie fyzicky nepřevzal a předávací protokol nepodepsal, řekl Šott. Zároveň ale zdůraznil, že Babiš starší neměl žádný logický důvod shánět bílého koně a dělat ho ze svého syna, když mohl přepsat více akcií farmy na svou ženu. Babišovy kroky soudce označil "spíše za snahu rozdělit podnik spravedlivě mezi členy rodiny".
Ačkoliv manipulace s podpisem podle soudce nepůsobí dobře, z hlediska nároku na dotaci by to nemělo žádný vliv - byla by to jakási ostuda, ale právní význam by to nemělo, podotkl soudce. "I kdyby 25 procent akcií držel Andrej Babiš starší, nic podstatného by se nezměnilo," řekl.
Proč Babiš mladší nepodepsal smlouvu o převodu ani následně, když už pobýval v Česku, zůstává podle soudce bez vysvětlení. "Nikdo jiný než obžalovaný Babiš to vysvětlit nemůže a obžalovaný ponechal v této otázce naprostou důkazní tmu," doplnil soudce.
Šott dnes také zhodnotil výpovědi někdejších manažerů Čapího hnízda Tomáše Raka a Františka Šlingra. Rak nejprve na policii uvedl, že o vlastníkovi Čapího hnízda nevěděl. Na dalším výslechu v září 2021 ale muž řekl, že se z různých náznaků mohl domnívat, že Čapí hnízdo vlastní Agrofert nebo Babiš. Předtím ale po Agrofertu požadoval 350.000 korun, které mu firma údajně dlužila, a výpověď změnil až poté, co peníze nedostal. U soudu Rak vypovídat odmítl.
Podle soudce policisté řešili, zda Raka stíhat pro křivou výpověď, nevěděli však, která z jeho výpovědí je pravdivá. Vyšetřovatelé by se ale podle Šotta měli zabývat také tím, zda se nedopustil trestného činu vydírání.
Rakův bývalý kolega Šlingr podle Šotta vypovídal vysloveně nepravdivě, v jeho případě by tak policisté měli prověřit, jestli nespáchal trestný čin křivé výpovědi. Podezřením ze stejného trestného činu by se měli podle soudce vyšetřovatelé zabývat také u finanční ředitelky Agrofertu Petry Procházkové, která mimo jiné uvedla, že za Farmu Čapí hnízdo nejednala a ke smlouvám Agrofertu a Čapího hnízda nic nevěděla.
Výpověď Procházkové je ale podle Šotta v rozporu nejen se svědeckými výpověďmi, ale také s vnitřními záznamy banky HSBC, která Čapímu hnízdu na základě záruk Agrofertu poskytla úvěr.
